12. 1. 2013 / Jan Čulík
Někteří čtenáři se ptají, proč v posledních hodinách před prezidentskou volbou přinesly Britské listy kritické články vůči Karlu Schwarzenbergovi. Jde o určitou míru neporozumění. Celá prezidentská volba byla v podstatě freak show, defilé podivných postav, jenže o groteskních vlastnostech většiny, aspoň významnějších kandidátů se veřejně diskutovalo. S jedinou výjimkou - výjimkou Karla Schwarzenberga. Byl to skutečně pozoruhodný úspěch jeho mediálních propagandistů, protože se jim podařilo zcela vyloučit z českého veřejného prostoru jakoukoliv racionální a věcnou diskusi o jeho politických postojích, o kontroverzní vládní politice, kterou zaštiťoval jako předseda TOP 09 i o jeho neexistující či nekriticky proamerické zahraniční politice, nebo o jeho přehlížení korupce. Britské listy považovaly za svou veřejnoprávní povinnost poukázat na to, že v důsledku pozoruhodného mediálního spiknutí, alebo spíš celonárodního pomanutí mysli (které vydatně živila média) se JEDINĚ v případě Karla Schwarzenberga nehovoří o tom, že reprezentace českého státu tímto starým mužem bez samostatné a promyšlené politiky bude naprostou ostudou a katastrofou. Národ, nebo aspoň jeho dvacet procent, si ovšem nedal říct. Pozoruhodné jsou výroky Schwarzenbergových stoupenců na jeho facebookových stránkách: "Nezatěžujte nás fakty, my Karla milujeme!" Na to se vskutku nedá nic říct, jen, že jsme asi vstoupili do blázince.
Kontroverzní vlastnosti "vítěze" prvního kola prezidentských voleb Miloše Zemana jsou notoricky známé a diskutovalo se o nich hodně. Přesto však lidi pro něho hlasovali. Zase iracionalita. Výsledek je, že ať v prezidentských volbách zvítězí kdokoliv, bude to pro Českou republiku ostuda a katastrofa. Budoucnost není pro tuto zemi zrovna příliš vábná.
Děsivá je ideologická zaslepenost a hloupost pražské "intelektuální" obce, lidí jako Svěrák, Menzel, Peňás, Hutka, Šiklová (o ní to bylo známo dávno). Těm lidem Schwarzenbergova podpora v jejich zaslepenosti pro různé zkorumpované Kalouskovy politiky vůbec nevadí, ani Schwarzenbergovo přiznání, že je přece docela v pořádku, že se poslanci korupčně odměňují trafikami. Nemluvě o nějakém hlasování proti zákazu zbraní z ochuzeného uranu, nějakého Menzela či Svěráka přece nezajímá, jestli na rakovinu v nějakém vzdáleném Iráku od amerických zbraní z uranu umírají nějaké děti. Kdo by se o to staral, že. Je šokující vědomí, že si většiny české "kulturní" obce občané vůbec nemohou vážit. Jsou to docela odporní lidé. Berou na sebe svým nezájmem a hloupostí odpovědnost za tato zvěrstva, páchaná v třetím světě.
Přiznám se, že ač jsem zvyklý na ledacos, hrůznou iracionalitou české politiky a nadšenou podporou nesmyslů jsem otřesen.