23. 1. 2012 / Václav Dušek
Mediální Orloj slovžravců hodinu po hodině nám hnije! Silážování a kompostace slov přináší žaludeční vředy, žlučové kameny, zbytnělá játra, infarkt, mrtvici; házíme hrách na stěny: prodám bráchu za kilo hráchu, stěn málo, hráchu dostatek a hlav pomazaných, umazaných, promazaných, prodejných, zkorumpovaných dostatek, přebytek. Parlament, senát, vlády, správy a samosprávy, dozorčí rady, poradci, mluvčí, dohližitelé, přehližitelé, starostové a starostky, soudci a prokurátoři, tiskoví mluvčí, breptalové, lenoši a divoši, učitelé i podučitelé, dštít síru, je nám třeba! Užírat se slovy, slovíčky, vyřčenými zrůdami všeho druhu; voličstvo náladové a nekompetentní, inovace Národní fronty úspěšná, nenápadně se zrodivší -- hle, jak partaje točí mlýnkem na maso usilovně a v dohodách nebývalých, co hlasatelů úspor, a sami si užívají plných stolů, děvek a kličkují před šlamastikou, kterou zaplatíme my všichni bez ohledu na příjmy -- bída z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad, svatá slova Františku Villone, skutečný básníku mezi veršotepci k zblití; věrozvěstové morálního úpadku s hubou plnou zásadních opatření k morálce! A hle, div se, bratře, sestro, někdo jest levicový, jiný pravicový! Hadí klubka se mrskají ve slunci pýchy! Jakmile se na světě objeví skutečný genius, poznáte ho snadno podle toho, že všichni hlupáci se proti němu spiknou -- a jsou jich neochvějné pluky!