Dostal smyk?

21. 1. 2012 / Ivo Antušek

Řidič na kluzké vozovce dostal smyk, zní obvyklá floskule.

Dostal?

Copak je  smyk je jakýmsi darem z nebes? Copak je zima cosi nenormálního?

Tak tomu přece není. Řidič má přizpůsobit rychlost jízdy stavu a povaze vozovky, říká zákon.  Jak je zvykem v české občanské společnosti, mnozí zákony nectí  a ono to zpravidla prochází. Jenže na silnici neplatí jen zákony odhlasované v parlamentu, ale také zákony fyzikální.

 Na to doplatil i pan Okamura.

"Jeli jsme ještě pomaleji, než je tady značka. Osmdesát, možná devadesát, dávali jsme si pozor. Najednou to podklouzlo,... opravdu jsme měli neskutečný štěstí. Když vidíte to auto, jsem rád, že jsem to přežil. Na svodidla jsme šli přímo čelně. Naštěstí za námi nejel žádný kamion. Myslel jsem, že skončíme minimálně na invalidním vozíku," řekl po nehodě deníku Blesk.

Na jedné straně chápu, že když je člověk movitý a předvádí to luxusním autem za tři a půl milionu,  které je schopno jezdit rychlostí přes 200 km/hod., nemá je proto, aby se plazil lidskými zákony dovolenou rychlostí. Když už jej zachytí policejní radar, klidně i pokutu zaplatí a nijak výrazně to jeho kapse neublíží. Jenže ty zákony fyzikální  jsou, na rozdíl od těch lidských, neúprosné a potrestají každé porušení.

 Nedají se oklamat. Nemají uši -- nedají se okecat, nemají  oči -- nedají se uplakat, a nemají kapsu -- nedají se uplatit.

Právě tato skutečnost se netýká jen pana Okamury, který měl to štěstí, že havárii přežil, ale i stovek dalších řidičů osobních  aut i kamionů. Příčiny havárii nelze přesunovat na cestáře či počasí, ale jsou důsledkem porušení fyzikálních zákonů.

To by si měli uvědomovat nejen řidiči, ale také novináři, kteří přinášejí o neštěstích zprávy. 

Vytisknout