Jak si utvořit správný názor

16. 1. 2012 / Jiří Jírovec

Jak by bylo krásné, kdy svět šel podle pana Bačkovského, kdybychom pořádné informace dostávali a mohli je vystavovat kritickému pohledu. A propracovat se tak k vítězné pravdě.

Daniel Veselý (*1978) se díky svému mládí nemohl pohybovat v prostředí disentu a je pravděpodobné, že neměl možnost za Václavem Havlem po sametu zajít a kriticky s ním probrat to či ono. Snažíl-li si udělat vlastní obrázek o skutečném Václavu Havlovi, měl jen jednu možnost, totiž obracet se k "tvrzení jiných". Jak ale má, u všech čertů, vědět, co z toho napsaného a vyřčeného je pravda a co ne.

"Vina" Daniela Veselého je v tom, že si buď počínal zbytečně a nebo naopak nebezpečně. Pokusím se to vysvětlit odkazem na film Nejistá sezóna. Miloň Čepelka tam dává v šatně k lepšímu historku o zničení knihovny v Alexandrii. Žhářovo ideologické zdůvodnění bylo, že ty knihy buď obsahovaly stejné myšlenky jako Korán a byly tudíž zbytečné a nebo jiné myšlenky než Korán a byly tudíž škodlivé.

To zřejmě platí doposud a tak napíše-li někdo to, co již bylo pro zbožtění Havla řečeno, je to zbytečné. Napíše-li něco jiného, nedej bože kritického, je to škodlivé.

Stala se mi taková zvláštní věc. Šel jsem před týdnem se svým kanadským kamarádem na pivo. Byl jsem s ním od roku 1987 v jedné laboratoři a tím jsme si byli tak blízcí, že byl místní neuniformovanou policií požádán, aby na mě donášel. U prvního piva se mě zeptal na Havla. Když jsem mu řekl, že si myslím, že zas nebyl takové štěstí pro Čechy, jak se teď tvrdí, kamarád mě přerušil, že si pamatuje, že jsem v roce 1990 naopak tvrdil, že bylo dobře, že má Československo takového prezidenta. Je to pravda, tomu jsem věřil a dokonce to napsal v jednom dopise i své mamince.

Jenže každá víra stojí a padá s informacemi. Je-li oficiální obraz jednou vytvořen, dodatečné informace jsou buď zbytečné, nebo škodlivé. To se stalo třeba s Fučíkem. Napřed byl hrdina a proto se údaje o jeho výsleších na gestapu ocitly v trezoru. Po sametu se tvrdilo, že Fučík byl hrdinou pro potřeby komunistů, ale jinak ne. Někdo pak ty dokumenty přece jenom vyhrabal a tak je Fučík snad poněkud rehabilitovaný. Tedy jestli byly opravdu kriticky vyhodnoceny.

Po sametu jsme mohli mít za Fučíka náhradu, ale uzavřeli do trezoru, co mohli, a v horším případě jako škodlivé spálili. Takže si nemůžeme přečíst, co Havel svým vyšetřovatelům a věznitelům metal do tváře.

Můj obraz Václava Havla postupně nahlodalo několik věcí. Třeba jeho vyprávění o tom jak mával Gorbymu jedoucímu okolo v autě, protože si myslel, že si ho třeba všimne. Tedy výroky samého Václava Havla. Taky jsem četl o tom, jak režíroval vystoupení Dubčeka při happeningu na Koňském trhu -- aby ten mluvil krátce, protože lidé si pak zacinkají klíči a půjdou spokojeně domů.

Pak jsou tady dopisy Olze a vůbec to málo, co do okolního světa proniklo o jejich vztahu. Podivné, cit k vlastní ženě neobsahující svědectví o způsobu věznění komunisty nenáviděného disidenta. A z psychologického hlediska zajímavé chování v situaci, kdy Havlova milenka čeká dítě a Olga má svého milence a nad vší stojí "výhodnost" udržení onoho manželství. Moje jistě nedokonalá kritická analýza mě přivedla k tomu, že to bylo rozhodnutí kvůli udržení sympatiím veřejnosti. Není mi jasné, proč bývalí vězni teď pomlouvají Havla, a tvrdí, že oni se měli ve vězení daleko hůř. Cožpak na tom nebyli za komunistů všichni stejně?

Pak tady byla ta Lucerna spojená s nenávistí ke švagrové. Tuto záležitost jsem podrobil amatérské analýze a dospěl k závěru, že to s pravdou a láskou nemělo nic společného. Navíc slovenská Tatrabanka přišla při operaci, které se v Česku někdy říká tunel dvacet nebo kolik miliónů. V té analýze nehraje roli, jestli to Chemapol koupil, ale nelogičnost údajného Havlova výrok, že udělá všechno, aby příbuzná Lucernu nedostala. Tím, že ji prodal se ovšem současně zbavil kontroly a bim ho švagrová ji má a to dokonce levněji. Zase jestli media nelžou.

Na tomto místě připouštím, že jsem zcela nekriticky v jednom článku použil Havlův výrok, že restituce mu byl čert dlužen. Byl jsem ovšem upozorněn, že o ně musel požádat a tak se omlouvám za nedostatečně kritickou analýzu přečteného.

Je pravda, že bývalý Havlův spolupracovník z disentu řekl, Vašku jsi prase, a přešel zhnusen na druhý chodník? Mají pravdu ti, kteří tvrdí o nadbytku peněz pro vyvolené? Nebo je to všechno pustá lež?

Nechám stranou Havlův poněkud jednostranný boj za lidská práva. Zmíním se ale o věci, která mě zklamala nejvíc. Když vyšla Tajná kniha Ireny Obermannové, Havel se k ní vyjádřil takto: "Je to kniha senzacechtivá, plná polopravd, lží a schválností [...] s tím, že knihu nečetl a ani číst nechce." To je ovšem komunistický slovník z doby kdy byla napadána Charta 77. Kdyby byl Havel skutečný formát, byl by odpověděl tak, jako kdysi francouzský president Mitterrand, když se ho ptali, jestli má milenku: No a co?

Vidím-li teď Havla jako Čecháčka, který se nechoval jinak než jako jeho pověstný zelinář a ve své výkladní skříni (ta byla ovšem skutečně jeho a na rozdíl od zelináře ji mohl nechat prázdnou) vystavoval stejně vyprázdněná slova a hesla, a to tak, aby mu neuškodila, vidím-li Havla jako ješitného člověka, kterému dělaly dobře čestné doktoráty a vyznamenání, vidím-li Havla jako malého člověka, který se nekriticky tulí k mocným a vidím-li ... je to proto, že nemám přístup k informacím a analýzám, kterým bych mohl věřit.

Nemám zájem na tom, abych byl kárán podobně jako Daniel Veselý. Takže, pane Bačkovský, když tvrdíte:

tak to všechno po pravdě sepište a nebudete se mmuset rozčilovat nad tím že jiní nevědí to, co vy sám. Nechte si takový text samozřejmě kriticky zhodnotit. Bude to záslužné, protože to třeba utlumí neinformovaností živené přejmenovávací šílenství.

Dřív než se to stane, přidávám se k horlivcům s návrhem vytvořit Havlův odznak. Podpoří to četbu doporučené literatury a možná povzbudí některého z budoucích spisovatelů k napsání povídky "Jak jsme skládali zkoušky HO". Třeba to bude stejná sranda jako ta, kterou geniální Josef Škvorecký napsal o FO v Tankovém praporu.