I na fiskální disciplínu si musíme vydělat

19. 1. 2012 / Boris Cvek

Špatně se dělá fiskální disciplína, tedy rozpočet co nejméně postavený na dluzích, když dochází k ekonomickému útlumu. K čemu jsou škrty a tlak na šetření, když ekonomika přestává vyrábět a produkovat a sytit státní rozpočty penězi z daní? Můžete sebevíce šetřit, ale když přestanete vydělávat, je to konec. Musíte nejprve produkovat a potom teprve lze uvažovat, jak rozumně zacházet s vyprodukovaným. Nechci jednoznačně tvrdit, že jsou to hlavně ty škrty, co způsobuje v EU ekonomický pokles, i když Petr Holub v Aktuálně.cz svaluje vinu za českou ekonomickou recesi právě na škrty Nečasovy vlády.

"Tuzemské hospodářství zpomaluje, i když tzv. dluhová krize Českou republiku ještě nezasáhla. Jediným prokazatelným důvodem je pokles domácí spotřeby, který vyvolala Nečasova vláda úspornou politikou."

Chci jen říci, že vítám s velkou radostí, že v EU se má konečně od "řešení" dluhů přejít k otázce, jaká udělat prorůstová opatření, aby evropské ekonomiky zase produkovaly peníze a plnily státní rozpočty. To je podle mne jediná cesta, jak si vydělat na rekapitalizaci bank, která bude nutná, až se ukáže, že státní dluhy jsou nesplatilné a musejí se škrtat. Nevybavuji si však, že by současná pravicová vláda byť na půl úst připustila, že její nejvyšší prioritou má být prorůstová politika a nikoli škrty. 

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 19.1. 2012