Stojí Čechům za to, aby si někdo takhle pohrával s jejich zabezpečením ve stáří?
15. 6. 2010 / Ondřej Novotný
Nebudu čtenáře uvádět v omyl a svůj vztah k důchodovému systému a jeho reformě popíši hned v úvodu. Nejsem právník ani specialista na důchodové systémy. Již několik let nežiji v ČR, do jejího důchodového systému nepřispívám a ani to nemám v úmyslu. Z tohoto důvodu neznám do detailu český systém důchodového zabezpečení a jeho aktuální úpravu. K důchodům mě váže jen má diplomová práce na téma důchodové reformy ve Francii v roce 2003 a analýza jejích politických aktérů. V každé zemi, ve které jsem žil, jsem absolvoval semestrální přednášky z oblasti práva sociálního zabezpečení. Nejsem tedy odborník, ale jsem velmi dobře informovaný občan, který o důchodech nejen přemýšlel, ale také i něco napsal. Jsem pozorný k tomu jaké principy solidarity a sociální spravedlnosti se prosazují a které skupiny se v této oblasti definují. A mohu přispět srovnáním se systémy několika zemí západní Evropy.
Autor pracuje jako výzkumník na Svobodné univerzitě v Bruselu.