Co tržní principy nevyřešily, pane Klausi...

Za jízdné 20 000 Kč ročně, ale v autobuse téměř umrznete

9. 2. 2010

V Příbrami je metr sněhu a mrzne až to praští. Ted už je -8 stupňů a ráno pro vyjasnění má být místy až -20, píše jedna tamější obyvatelka. Pokračuje: Jezdím v pět hodin ráno každý den z Příbrami do práce do Prahy. Chytla jsem ledvinovou koliku a byla jsem 14 dnů doma, protože řidiči v autobusech netopí. Poškodit si zdraví, k tomu stačí stát na zastávce při -15 stupních, kdy čekám na autobus, a pak jet přes hodinu vymrzlým starým autobusem, kde je celou cestu námraza na sklech uvnitř. Všichni sedí v čepicích a rukavicích a představte si, nenašel se ani jeden odvážlivec, který by si sundal bundu. Řidiči autobusu celou hodinovou cestu do Prahy v mrazu v autobusu netopí.

Jsou to autobusy dopravce jménem Cuptour. Stěžovali jsme již několikrát přímo u Cuptouru a také na Krajském úřadě, protože ten je garantem tzv. Středočeské integrované dopravy. Odtamtud nám napsali, že musíme pochopit problémy dopravců, jejich zastaralý vozový park a jiné kydy. Tak jsem odpověděla, že snad za 20 000 Kč ročně (platím 5 000 na čtvrtletí) od každého jediného cestujícího - a ty kupóny má koupeno kolem 1000 lidí a kde jsou ti, kteří si platí jednotlivé jízdné? - by měl být nějaký komfort. Na to napsali, že to projednají s jednotlivými dopravci, ale nenapsali, kterou zimu.

Tak jezdím ve spodkách, mám dvoje teplé ponožky a tak podobně. Dnes je taková doba, že obyčejný člověk nemá nikde zastání.

Národ rasistických trpaslíků

9. 2. 2010

Myšlenka komunismu je v Severní Koreji mrtva, a nejnovější "Ústava" "schválená" loni v dubnu toto slovo vůbec nezmiňuje. Analogie s konficianismem jsou ukvapené, a ty paralely, které se nabízejí, jsou určeny pouze cizincům. Myers přesvědčivě argumentuje, že místo toho bychom měli ke Kim Čong-ilovu systému přistupovat jako k fenoménu krajně a patologicky pravicovému. Je založen na totalitární mobilizaci stavící na první místo ozbrojené síly, udržován v chodu otrockou prací a vštěpuje poddaným neomluvitelnou ideologii rasismu a xenofobie.

KD│ Při návštěvě Severní Koreje před pár lety jsem měl docela geniálního "pečovatele", jemuž budu říkat pan Čcha-e. Provázel mě trpělivě po zničené a hladovějící zemi, odvysvětloval různé záležitosti určitým druhem mechanismu popírání a zdá se, že nikdy neztratil zájem o gargantuovské monumenty nejhysteričtějšího a nejoperetnějšího kultu vůdce na světě. Jednou večer, když jsme se snažili pojíst kus chrupavčité kachny, zmínil ještě další důvod, proč by neměl být oddalován den, kdy bude celý poloostrov sjednocen pod zářnou vládou Drahého vůdce. Lidé z Jižní Koreje, zdůraznil, jsou bastardizováni. Berou si cizince - dokonce slyšel, že černé americké vojáky, nebo něco takového, k jeho zjevné nechuti - a ztrácejí svou čistotu a výtečnost. Pro pana Čcha-e neměla etnická mozaika žádný půvab, cenil si spíš rigidní a neznečištěné uniformity, napsal Christopher Hitchens pro magazín Slate.

Ideová palebná příprava v podobě dehumanizace?

9. 2. 2010 / Karel Dolejší

Obdivovatel Hillary Clintonové, "levý neokonzervativec", zastánce intervencionistické zahraniční politiky a v neposlední řadě vlivný anglo-americký novinář Christopher Hitchens v komentáři na okraj Myersovy knihy o Kim Čong-ilově režimu označuje obyvatele KLDR za "rasistické trpaslíky". S odkazem na to, že se vládnoucí režim údajně vzdal posledního spojení s všelidskými hodnotami, Hitchens kompletně dehumanizuje jeho poddané a snaží se sugerovat, že jde jen a jen o tvory, kteří bez rezervy konzumují zvrácenou propagandu a nenávidí vše, co se od nich odlišuje. Hitchens tak činí i přesto, že - jak sám přiznává - se při své návštěvě země setkal pouze s jedním jediným projevem rasismu a nepochybně neměl příležitost hovořit o něm ani s desítkou obyčejných obyvatel; nemluvě o tom, že na to, že by severokorejský režim mohl být v zásadě rasistický, jej upozornila teprve kniha kolegy.

Budoucnost se nestará, aneb O víře v rutinu

9. 2. 2010 / Karel Dolejší

Odpovídat na otázku, zda je vůbec ještě nějaká budoucnost, může být poněkud ošidné. Samozřejmě, že pro ty, kdo se dožijí dalšího rána, nakonec vždycky nějaká budoucnost existuje. Zde lze pak bezbolestně nasadit sociální rutinu a obyčejnému člověku argumentovat, že jistě ano, za chvíli začne přestávka, pak skončí směna, přijdu domů, pustím si v televizi fotbal, otevřu pivo, vyndám ze špajzu balík popcornu atd. Myslím ale, že otázky směrované na pana Žáka se netýkaly ani tak mechanického pokračování každodennosti, jako spíše jistého dosti návykového sebeklamu moderní západní společnosti - a tím bývala "budoucnost, která se o nás stará".

Geny nevytvářejí etnicitu ani psychickou deprivaci

9. 2. 2010 / Roman Krištof

Beletrista Pavel Kohout v článku "Romové jsou pozadu z vážnějších důvodů, než bývali Češi" (MFD 23.1.) považuje za jednou z nejkonfliktnějších otázek současnosti, jestli ovlivňují osud příslušníků romských rodů více geny, nebo výchova. Dilema demonstruje na nezdařené adopci dvou již odrostlých romských chlapců jeho dcerou Terezou Boučkovou. Netušil jsem, že takovéto dilema, jistě přítomné v zařízeních čtvrté cenové skupiny, je kulatým čtvercem naší doby...

Musejí se Romové opravdu integrovat?

9. 2. 2010 / Jan Čulík

Měl jsem v posledních týdnech docela zajímavou, poněkud otřesnou zkušenost. Spolupracovnice Britských listů Dominika Švecová, která studuje letos v posledním ročníku dokumentaristiky na filmové a televizní katedře Edinburgh College of Art, natočila před dvěma lety pěkný krátký film - portrét o pozoruhodné ženě - asi čtyřicetileté Romce Ivetě, která žije se svou rozvětvenou rodinou v Glasgow. Má sedm synů, protože vždycky úpěnlivě toužila po tom, aby se jí narodila holčička - ta přišla až jako osmé dítě.

Film je pozoruhodnou analýzou mezikulturních vztahů - toho, jak se všichni v dnešním globalizačním světě vyrovnáváme s cizím prostředím a s jinakostí. Romská Ivetina rodina to zvládla dokonale - sice se občas musí potýkat s útoky fašistické skotské mládeže (jednou skotští mladíci prohodili zavřeným oknem do přízemního romského bytu přenosnou televizi, která skončila na podlaze třicet centimetrů od nemluvněte) - ale Iveta je téměř heroickou postavou.

V rodině má naprosto matriarchální postavení - její synové, od dvaceti do deseti let věku - ji poslouchají na slovo. V rodině vládne pracovitost a tvrdá disciplína. Zároveň taky radost, hudba, přátelské družení a zpěv.

Film byl loni v létě vybrán do prestižního programu nejlepších skotských krátkých filmů (Scottish Shorts) na Mezinárodním filmovém festivalu v Edinburku. Leitmotivem toho filmu je totiž lidskost: Iveta, navzdory svému etnickému původu, v první řadě působí jako člověk. A to velice atraktivně - jako nesmírně zajímavý, slušný a lidský člověk.

Myslel, jsem, když film tolik zaujal mezinárodní publikum, že by o něj mohl projevit zájem někdo i v Česku, třeba nějaká organizace na podporu Romů, když už nikdo jiný. A tu se vám stala zvláštní věc.

Organizace na podporu Romů, které jsme film zpřístupnili, ho odmítla. A víte proč? Vadilo jí "etnické chování" Romů. Chovají se podle ní "příliš romsky". :)

Zdá se, že i organizace na ochranu Romů v České republice očekávají, že se Romové budou chovat "bělošsky" - jinak je to pro ně skandální, nepřípustná, příliš intenzivní "etnicita".

No, není to fašismus?

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Sexuální ruleta na úkor společnosti, neboli o bohužel často zamlčovaném příživnictví

9. 2. 2010 / Uwe Ladwig

Nechráněným pohlavním stykem lidé obecně zajišťují přežití lidstva. Existují ale taky případy, kdy lidé hrají "ruskou ruletu". Ve Spiegel Online napsal Christoph Wöhrle v článku s názvem "Lehkomyslnost bytí" o studentovi, který vědomě riskoval a taky se nakazil HIV nechráněným pohlavním stykem s partnery, o nichž musel předpokládat, že mají HIV nebo AIDS ZDE . Že v tom článku Wöhrle zapomněl na malou, ale důležitou věc, o tom něco v téhle poznámce...

Muž, který v Číně hájil lidi postižené kontaminovaným mlékem, bude postaven před soud

9. 2. 2010

Čao Lien-chaj, muž, který usiloval o spravedlnost pro rodiny, postižené skandálem kontaminovaného práškového mléka, k němuž došlo v Číně r. 2008, byl 13. listopadu 2009 zatčen a nyní čeká v Pekingu na soud. Hrozí mu mučení a další špatné zacházení, uvádí Amnesty International.

Čao Lien-chaj byl ve vazbě téměř tři měsíce, než mu poprvé bylo dne 2. února 2010 dovoleno setkat se se svým právníkem. Podle právníka je Čao Lien-chaj intenzivně vyslýchán šesti různými vyšetřovateli, někdy uprostřed noci.

Ještě Amerika nezhynula

9. 2. 2010

Pravda je, že vzhledem ke stavu americké politiky způsob, jímž Senát funguje, už nadále není slučitelný s funkční vládou.

KD│ Vždycky jsme věděli, vláda Ameriky coby nejdůležitější země světa časem skončí. Ale většina z nás si představovala, že až k tomu dojde, náš pád bude velký a tragický. Místo toho spíše než tragédii přihlížíme vražedné frašce. Místo toho, abychom padli pod břemenem impéria, jsme paralyzováni procedurou. Místo toho, abychom reprízovali pád Říma, reprízujeme rozpad Polska v 18. století, napsal pro NYT Paul Krugman.

České sociální fórum a snahy o reformu kapitalistické společnosti

8. 2. 2010 / Václav David

Na začátku se přiznávám, že jsem se Českého sociálního fóra nezúčastnil. Kromě důvodů časových a prostorových to bylo především z toho důvodu, že jsem nechtěl vyvolávat spory a stát se objektem násilí ze strany jeho účastníků. Akce jsem si totiž představoval početnější, než uvádí ve svém článku Bohuslav Binka, a zároveň "obohacené" o skupiny revolučních anarchistů, nebo lidí, kteří prostě kladou odpor "Systému", a kteří mi dlouhodobě vyhrožují násilím pro mé názory.

UKRAJINA: Janukovyč vyhrál volby, Tymošenková odmítá uznat porážku

8. 2. 2010

ČTK│ Vůdce ukrajinské opozice, předseda Strany Regionů Viktor Janukovyč je vítězem nedělních prezidentských voleb, oznámila dnes ústřední volební komise na své internetové stránce. Po sečtení 98,42 procenta odevzdaných hlasů získal Janukovyč 48,60 %, zatímco dosavadní premiérka Julija Tymošenková 45,81%. Tymošenková tak už svého rivala nemůže předstihnout. Zatím ale odmítla uznat porážku, takže nejistota kolem dalšího vývoje stále trvá. Pozorovatelé OBSE označili volby za kvalifikované, transparentní a čestné. Šéf pozorovatelské mise OBSE João Soares prohlásil, že hlasování bylo působivou ukázkou demokratických voleb. Tímto jasným prohlášením OBSE podle agentury AP zvýšila tlak na Tymošenkovou, aby porážku uznala. Očekává se, že premiérka jště dnes vydá prohlášení k výsledku voleb.

ČN: Janukovyč vyhrál prezidentské volby na Ukrajině ZDE

Sarah Palinová chce převzít prezidentský úřad po Obamovi

8. 2. 2010

KD│ Bývalá aljašská guvernérka Sarah Palinová je ochotná v roce 2012 kandidovat proti Obamovi, sdělila o víkendu televiznímu kanálu Fox News. Podle ní prezidentovi během prvního roku v úřadě "nedostatek zkušeností" zabránil v podstatných úspěších, napsal Judson Berger.

Plačky nad kapitalismem, nebo " O kapitalismu s láskou"?

8. 2. 2010 / Jindřich Bešťák

Zřejmě dělám chybu, že se vůbec snažím nějak reagovat na text pana Michala Jendrišáka s názvem "Plačky nad kapitalismem". Jsou to nekonečné debaty, jakési zlovolné perpetum mobile. Často mix některých rozumných názorů, aby se v zápětí opět projevil obranný subjektivismus se závěry strašící čtenáře -- "možná nějakou tajnou superideologií mající za cíl odstranit kritické myšlení (sic!) a připravit půdu pro nějakou novou formu socialismu"? Když z vrátnice domova důchodců pan Jendrišák píše o kýčovitých nářcích nad prázdnými a v podstatě bezvýznamnými pojmy jako jsou nevinní, nezaměstnaní a především "obyčejní lidé", neví, o kom je vlastně v těch tragediích řeč, a kdo že jsou ti zlí "oni" a kdo ti dobří, utlačovaní "my". Nejsem si vědom, že by někdo z těch, kdo se v BL vyjadřovali kriticky k současnosti stavěli věci tak jednoduše, tj. tzv. "dobří" versus "zlí".

Ontologie pravice

8. 2. 2010

Michal Jendrišák se ve svém příspěvku z 5. února pouští do všeho a do všech, kdo mají tu "troufalost" přisuzovat kapitalistickému ekonomicko-společenskému systému jakékoli negativní atributy, jakékoli negativní vlivy na lidské jednání, na lidské osudy, na mezilidské vztahy. Podnětem k této pohněvané reakci byl článek Petra Tučka "Polistopadové změny", ve kterém tento -- kromě jiného -- uváděl případ studentky ekonomie, která se neodvážila ve své písemné práci uvést jméno Karla Marxe, aby tím prý nepůsobila přespříliš "levicově", píše Josef Poláček.

Hnusní politici

8. 2. 2010 / Michal Kuklík

Dnešní politici v Česku jsou lidem vnímáni jako hnusnější než politici komunističtí, a přesto doba není vcelku hnusnější. Jak je to možné?

Do roku 1989 byl v Česku jen jeden vlastník výrobního a obchodního majetku a majetku služeb. Byl to de facto stát, kterému vládla komunistická strana.

Stát vyráběl a lid spotřebovával. Proto komunistická strana rozhodovala o veškeré spotřebě lidu. Omezovala ji svým plánováním. Trestala vězením ty, kteří "nakoupili zboží za účelem jeho prodeje".

V Británii přijdou o místo tisíce univerzitních profesorů

8. 2. 2010

Univerzity v Anglii se chystají zrušit tisíce univerzitních učitelských míst, zlikvidovat campusy a zrušit kursy, ve snaze zvládnout vládní škrty v rozpočtu vysokých škol.

Vysoké školy plánují využívat k vyučování postgraduálních studentů namísto profesorů a chystají se odložit stavební projekty. Návrhy na propouštění univerzitních učitelů už vyvolaly na celé řadě univerzit hlasování o stávkových akcích, které zřejmě vážně naruší výuku a zkoušky.

Rektoři britských univerzit varovali, že omezení rozpočtu britských univerzit je "bolestné" a "plíživé". Poukázali na to, že jsou britské univerzity nuceny k tomu, aby se staly polozprivatizovanými institucemi amerického stylu.

Vládní úřad pro financování anglických univerzit HEFCE oznámil, že rozpočet anglických univerzit bude letos snížen o 5 procent. Odborový svaz univerzitních učitelů odhaduje, že v nadcházejících několika letech bude zlikvidováno až 15 000 pracovních míst na univerzitách, velká většina z nich budou místa univerzitních učitelů. Přesný rozpočet pro každou anglickou univerzitu bude zveřejněn 18. března.

Jak švédská Pirátská strana podkopává svobodný software

8. 2. 2010 / Richard Stallman

Šikana ze strany vlastníků autorských práv podnítila ve Švédsku vznik první politické strany, jež má ve vínku redukci ochrany autorských práv; Pirátskou stranu. Mezi jejími tezemi můžeme najít: zákaz správy digitálních práv (digital restrictions management - DRM), legalizaci nekomerčního sdílení publikovaných prací a zkrácení doby platnosti autorských práv při komerčním užití na pět let. Po pěti letech od vydání, by se každá publikovaná práce stala součástí veřejné domény (public domain).

Jak brněnské Světové sociální fórum nikoho nevytrhlo

8. 2. 2010 / Michal Nowak

Tomáš Gawron měl pravdu, Světové sociální fórum nikoho "nevytrhne"; zvláště bude-li takové, jaké bylo to brněnské. A že to byl smutný pohled. Fórum, které si klade za cíl, mimo jiné, vytvořit prostor pro diskuzi a vytváření návrhů, které by měly lidstvo přiblížit onomu "jinému světu" ze sloganu "Jiný svět je možný", ve své brněnské inkarnaci nenabídlo více než reformismus, stará vyčpělá myšlenková schémata, defétismus a minimální zájem o názory a potřeby neprivilegovaných.

Proč neznáme odpovědi?

8. 2. 2010 / Ladislav Hinner

Je nutná zásadní přeměna zdravotního systému, nelze odkládat důchodovou reformu...

Ještě počátkem minulého století se zemědělstvím živila a potravinami zásobovala ostatní populaci téměř polovina zaměstnaných obyvatel. Začátkem devadesátých let jsme byli ještě potravinově víceméně soběstační a k uspokojení poptávky stačilo deset procent všech pracovníků v národním hospodářství.

Přebyteční zemědělci našli v průběhu století uplatnění v průmyslu, jehož produktivita se díky technologickému rozvoji rovněž stupňovala a výkonnost jednoho pracovníka vzrostla násobně. Za minulého režimu byla pracovní povinnost, dnes není důvodem ke znepokojení vyřazení z účasti na produkci více než půlmilionu lidí a počet zemědělců se blíží k pouhým sto dvaceti tisícům, kteří však potravinovou soběstačnost ( záměrně?) zajistit nemohou. Bohatství se na území státu sice za dvacet let nijak významně nezvětšilo (měřeno paritou HDP), došlo ovšem k jeho významnému přesunu. Je možné, že cílem je další koncentrace bohatství, podobně jako ve Spojených státech.

Konec hry

8. 2. 2010 / John Michael Greer

Pokud se nemýlím, tak to znamená, že jsme právě v závěrečné fázi prohrané bitvy, kterou Amerika vedla s důsledky své vlastní historie.

KD│ Vícekrát už jsem v těchto esejích zmínil deformující účinek, který na naše porozumění historickým událostem probíhajícím kolem nás vykonává učebnicová historie. Strnulé chronologie, jimiž většinu z nás ve škole krmili, mohou ztížit pochopení skutečnosti, že i ty nejdrastičtější změny se dějí postupně, že jsou vpleteny do každodenního života a do proudu událostí, které až časem mohou vypadat důležitěji.

Kluci ze 7. patra

8. 2. 2010 / Petr Havlík

Bylo zajímavé sledovat suverény státního byznysu -- šéfy ČEZu, jak zdůvodňovali na své tiskové konferenci vznik a praktiky vlastní vymahačské armády. Rozčarování bylo zřejmé. Ne z toho, že se něco takového vůbec děje, ale z toho, že to tzv. vyteklo ven. Když koukáte na svět pouze z výšky 7. patra pankráckého sídla, tak Vám připadne hemžení lidiček tam dole na ulici nekonečně vzdálené.

Víra v budoucnost

8. 2. 2010 / Ladislav Žák

Ve svém příspěvku s názvem Lidé a úpadek jsem v samém závěru uvedl tato slova: "Vždyť se na to podívejme ryze prakticky. Jak by fungoval náš svět, kdybychom nevěřili v naši budoucnost?!? Kdo si to neumí představit, tomu doporučuji jako čtení Apokalypsu." Prostřednictvím redakce Britských listů a později i přímo jsem obdržel reakci, která začíná následující otázkou: "...ze závěru vašeho článku 'jak bude vypadat náš svět, když nebudeme věřit v naši budoucnost' je zřejmě, že vy v budoucnost věříte a tudíž víte, jaká ta budoucnost bude. Prosím, sdělil byste mě to? Zajímalo by to jistě i mnoho dalších čtenářů Britských listů. Víra je opravdu dobrá, zbavuje člověka nutnosti myslet -- již nevím kdo tu moudrost pronesl, ale ztotožňuji se." Následuje další text.

Úplatky za nákup Gripenů ve střední Evropě "rozdával jménem BAE Systems rakouský hrabě Alfons Mensdorff-Pouilly"

7. 2. 2010

Vyžádá si Policie ČR od britského Úřadu pro vyšetřování závažných podvodů a od amerického ministerstva spravedlnosti informace o tom, kdo z českých státních úředníků od Mensdorffa úplatky přijímal a zahájí proti nim trestní stíhání?

Hrabě Alfons Mensdorff-Pouilly pracoval jako tajný agent zbrojovky BAE Systems ve střední Evropě. Ani on, ani ředitelé firmy BAE Systems nebudou poté, co firma přislíbila, že zaplatí pokutu ve výši téměř 300 milionů liber, postaveni před soud, píše týdeník Observer.

Mensdorff svou vinu popírá a trestní stíhání proti němu bylo zastaveno "ve veřejném zájmu" okamžitě, co firma BAE Systems přislíbila zaplatit tu pokutu.

Únor 2010: Fischerova čtvrtvláda a beznaděj z voleb 2010

8. 2. 2010 / Boris Cvek

V neděli ve svém pořadu Otázky V. Moravec (zřejmě s trochou nadsázky) řekl, že Fischerova vláda klidně může vládnout ještě dlouho po letošních volbách.

Vlastně to není vůbec přehnané tvrzení, když si uvědomíme, co se stalo s volebním výsledkem 2006 a s jakou těsnou většinou se ustavil Špidlův kabinet v roce 2002.

Špidla to měl o to jednodušší, že Klausova ODS byla tehdy v izolaci a volby 2002 byly do jisté míry koncem Klausovy stranické éry (kdo by tehdy čekal, že se stane prezidentem ČR, a to dokonce dvakrát po sobě!).

Seriál o zaměstnanosti a nezaměstnanosti IV

Finančnictví a reality

5. 2. 2010 / Věra Říhová

Ochrana zločinnosti podnikatelů zákonnými prostředky se dostala na takovou úroveň, kterou lidé nepodnikající těžko rozeznávají. Ještě těžší je proti ní bojovat. Vyvolává totiž dojem, že když může beztrestně krást jedna strana, proč by při ústavou zaručené rovnoprávnosti nemohla beztrestně krást i strana druhá. Tím se zločinnost rozrůstá nebývalou měrou především v letošním roce.

Předchozí části tohoto seriálu ZDE ZDE ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za leden 2010

2. 2. 2010

V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.