Ideová palebná příprava v podobě dehumanizace?

9. 2. 2010 / Karel Dolejší

Obdivovatel Hillary Clintonové, "levý neokonzervativec", zastánce intervencionistické zahraniční politiky a v neposlední řadě vlivný anglo-americký novinář Christopher Hitchens v komentáři na okraj Myersovy knihy o Kim Čong-ilově režimu označuje obyvatele KLDR za "rasistické trpaslíky". S odkazem na to, že se vládnoucí režim údajně vzdal posledního spojení s všelidskými hodnotami, Hitchens kompletně dehumanizuje jeho poddané a snaží se sugerovat, že jde jen a jen o tvory, kteří bez rezervy konzumují zvrácenou propagandu a nenávidí vše, co se od nich odlišuje. Hitchens tak činí i přesto, že - jak sám přiznává - se při své návštěvě země setkal pouze s jedním jediným projevem rasismu a nepochybně neměl příležitost hovořit o něm ani s desítkou obyčejných obyvatel; nemluvě o tom, že na to, že by severokorejský režim mohl být v zásadě rasistický, jej upozornila teprve kniha kolegy.

Je docela dobře možné, že Kimův režim masově používá rasové propagandy; a nelze ani vyloučit, že mezi obyvatelstvem, které je záměrně udržováno v nevědomosti, má i značné úspěchy. Nikdo z nás však nedokáže zjistit, jaké názory skutečně zastává obyvatelstvo naučené a přinucené režim snášet. Neví to Myers, neví to Hitchens, a už vůbec to neví Hillary Clintonová. Co však může nahlédnout kdokoliv je skutečnost, že si Hitchens, stejně jako pchjongjangští propagandisté, osobuje právo stanovit hranici toho, co je a co už prostě není člověk. Nenechejme se mýlit - jde tu o něco jiného než o prosté určení nepřítele: S nepřítelem se bojuje, na fyzické ani ideové frontě se mu neustupuje, ale konflikt s ním je vždy relativní, má svůj začátek a konec, po němž přichází na řadu obnovení předválečných vztahů.

Šmahem dehumanizovat čtyřiadvacet miliónů Severokorejců je ale jako vytáhnout pojistku z granátu. Když v nepříteli přestaneme vidět člověka - možná podlého, možná krutého, možná zaslepeného, ale člověka - dopouštíme se rasismu naruby. Někde hluboko uvnitř sebe jsme odstranili poslední překážku toho, abychom příslušníky cizího národa vybíjeli jako obtížný hmyz.

Severní Korea
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 9.2. 2010