Čelní britští podnikatelé varují britskou vládu, že do pěti let vznikne ropná krize

10. 2. 2010

Sir Richard Branson, zakladatel obří britské podnikatelské firmy Virgin Group, a skupina dalších čelných britských podnikatelů, budou tento týden varovat britskou vládu, že světu začíná docházet ropa a že do pěti let vznikne ropná krize.

Branson, jehož podnikatelské impérium zahrnuje železnice, leteckou společnost a cestovní kanceláře, se obává, že nadcházející krize bude ještě vážnější než současná ekonomická krize.

Stratfor: Německé dilema

10. 2. 2010

Jediné, o co nyní v Německu jde, je to, zda mu záleží na Evropě jako celku. Pokud Německo učiní ekonomicky rozumný (a emocionálně uspokojivý) krok a nechá Řecko padnout, může to přinutit některé z dalších členů eurozóny podniknout příslušné kroky a dokonce v dlouhodobém výhledu eurozóně ekonomicky prospět. Ale bylo by nutno za to i zaplatit: Zničilo by to pozici eura coby globální měny a Evropskou unii coby globálního hráče... Pokud Německo přistoupí k záchraně Řecka, s "implicitní" nebo "předpokládanou" německou kontrolou nad Evropskou centrální bankou a eurozónou bude konec. Tato kontrola se stane skutečností a bude mít své důsledky. Zdá se, že Německo přistoupí k řízení fiskální politiky periferních členských států, které prokázaly, že toho samy nejsou schopny. Pokud by Nemecko souhlasilo s čímkoliv méně dotěrným, hrozilo by mu, že bude nuceno finančně zachraňovat všechny.

KD│ Situace v Evropě je vážná. Po letech rozmařilého utrácení na Řecko dopadly důsledky. Nedojde-li k nějakému velkorysému záchrannému programu, řecký bankrot je za této situace vysoce pravděpodobný. V tuto chvíli jsou injekce likvidity z Evropské centrální banky patrně jedinou věcí, která bankrotu brání. To je ale prozatímní řešení, které bude možné udržet pouze potud, pokud významnější ekonomiky dokáží stát na vlastních nohou. A problémy Evropy jsou větší než samotný problém Řecka. Základní ukazatele jsou všude tak špatné, že řada států eurozóny může Řecko rychle následovat, napsali Marko Papic and Peter Zeihan v týdenní analýze společnosti Stratfor.

Evropa patrně převezme záruky za řecké dluhy

10. 2. 2010

KD│ Bohaté evropské státy se v úterý přiblížily dohodě o záchraně Řecka před důsledky jeho nadměrného utrácení a o ukončení jeho dluhové krize. Hodlají tak rovněž zastavit pokles eura a únik finančního kapitálu na Wall Street, informovala AP.

S budoucími penzisty to v Británii zřejmě dopadne špatně

10. 2. 2010

Dvě třetiny Britů, blížících se důchodovému věku, nemají žádné úspory na vlastní finanční podporu ve stáří, a mnoho těchto lidí má velké dluhy.

Soukromá důchodová společnost Aviva zkoumala finanční situaci lidí v předdůchodovém věku (55-64), lidí v důchodu (65-74) a lidí dlouho v důchodu (nad 75 let). Zjistila, že lidé ve věku 55-64 let jsou na tom obecně daleko hůře než lidé, kteří už dosáhli oficiálního důchodového věku.

Ze zprávy vzniká obraz rozdělené Británie, s rostoucí propastí mezi superbohatými a velmi chudými občany.

Víra v budoucnost...?!?

10. 2. 2010 / Ladislav Žák

Na svou včerejší poznámku, ve které jsem objasňoval svou víru v budoucnost, jsem dostal řadu reakcí. Řada z nich se týkala obecnějších témat, zejména toho, že víra v budoucnost je více méně pevně spojena s dobrými a nadějnými vyhlídkami. Další reakce se týkaly konkrétního textu o možných důsledcích toho, že přestaneme v budoucnost věřit. Dovolím si pasáž ocitovat:

Kdybychom přestali věřit, že bude nějaká budoucnost, tak bychom přestali nejen plánovat, ale 1)přestali bychom vykonávat celou řadu činností, které mají svůj cíl v budoucnosti a takových je drtivá většina. 2) Zhroutilo by se hospodářství, protože by nikdo nespořil ani neinvestoval, ale všichni by spotřebovávali. 3) Začali bychom se chovat nezodpovědně, protože bychom se přestali bát důsledků svých současných činů v budoucnosti. 4) Nikdo by se ničemu neučil, protože i vzdělání má vztah k našemu budoucímu konání. (Čísla usnadňují orientaci v druhé citované reakci)

Ukrajina se obává politické nestability

10. 2. 2010

KD│ Ukrajinská premiérka Tymošenková, která včera zpochybnila férovost nedělních prezidentských voleb, v nichž ji nevelkým rozdílem porazil Viktor Janukovyč, chystá další kroky. Podle zpravodaje BBC v Kyjevě Richarda Galpina protsety následovaly navzdory tomu, že Ústřední volební komise ani mezinárodní pozorovatelé nezjistili žádné závažné nedostatky. Spolustraníci Tymošenkové však hodlají napadnout u soudů správnost sčítání hlasů ve více jak tisícovce volebních místností z celkového počtu třiceti tisíc.

Britští filmaři a charitativní organizace požadují uvalení "jánošíkovské daně" na banky

10. 2. 2010

50 britských charitativních organizací, deník Guardian a známý filmový režisér Richard Curtis (Láska nebeská, Čtyři svatby a pohřeb) požadují, aby byly globální finanční transakce zdaněny částkou 0.05%. Transakce jsou tak obrovského objemu, že by to zřejmě přineslo až 700 miliard dolarů pro světové chudé. Režisér Curtis natočil krátký film se známým hercem Billem Nighym, který daň prosazuje. Nighy ve filmu hraje londýnského bankéře, který je během rozhovoru donucen přiznat, že zdanění finančních transakcí touto částkou je rozumné. Curtis používá Facebooku a YouTube k rozšíření této reklamy.

Potíž je, že by tato daň mohla přinést skutečné výsledky teprve, kdyby ji zavedly všechny čelné ekonomiky, avšak to je nepravděpodobné, protože Spojené státy jsou ostře proti.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Země G7 a Mezinárodní měnový fond velkoryse "pomáhají" zdevastovanému Haiti

10. 2. 2010 / Daniel Veselý

Skupina zemí G7 se na zasedání v Kanadě zavázala, že odpustí dluhy Haiti. Mezinárodní měnový fond již schválil půjčku 102 milionů dolarů, píše se v článku na webových stránkách Hospodářských novin, jenž nese prostopášný titulek Nejbohatší pomáhají chudým: G7 se rozhodla Haiti odpustit dluhy. Musím se přiznat, že mi tento zdánlivě neškodný článek přivedl krev v žilách do varu. Tak nonšalantní je naše bezbřehá štědrost, velkorysost a dobrota, že jsme schopni odpustit a zároveň pomoci těm, na které se ještě usmívají řídnoucí západní kamery, avšak ,i>oni jsou pořád tak nevděční a drzí, když "chtějí mít kontrolu nad obnovou" své země.

Ruský ministr financí vystupuje proti vládní straně

10. 2. 2010

KD│ V Rusku včera propukl vážný politický skandál. Předseda nejvyšší rady vládní strany Jednotné Rusko a předseda Dumy Boris Gryzlov zahájil ostrou polemiku s vicepremiérem a ministrem financí Alexejem Kudrinem. Podle expertů listu Nězavisimaja gazeta jde o spor lidí, jejichž názory na vnitropolitické záležitosti by se nemusely příliš lišit, ale spor spíše ukazuje na to, že se vládní strana obává o své postavení, informuje Alexandra Samarina.

Polští rybáři jedou do Bruselu protestovat proti švédskému filmu

10. 2. 2010

KD│ Do Bruselu se chystá delegace Svazu polských rybářů. Rybáře rozčílil film švédských ekologických aktivistů. "Byli jsme představeni jako banda pijanů, kteří plení zásoby tresky na Baltu," stěžují si. Hodlají proti tomuto "černému PR" protestovat u evropského komisaře pro rybolov, informuje v Gazetě Wyborczej Maciej Sandecki.

Europoslanci, až přijde čas vetujte dohodu ACTA!

9. 2. 2010

tisková zpráva České pirátské strany

V Mexiku před několika dny skončilo další kolo neveřejných jednání okolo připravované 'Obchodní dohody proti padělání' (ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement). I přesto, že výstupy jednání jsou pod oficiálním informačním embargem, na veřejnost již dříve unikly důležité informace svědčící o maskování restriktivního vynucování copyrightu i za cenu cenzury Internetu nebo blokování přístupu k němu. Samotné ochraně proti padělání se věnuje jen část připravovaného textu.

Národ rasistických trpaslíků

9. 2. 2010

Myšlenka komunismu je v Severní Koreji mrtva, a nejnovější "Ústava" "schválená" loni v dubnu toto slovo vůbec nezmiňuje. Analogie s konficianismem jsou ukvapené, a ty paralely, které se nabízejí, jsou určeny pouze cizincům. Myers přesvědčivě argumentuje, že místo toho bychom měli ke Kim Čong-ilovu systému přistupovat jako k fenoménu krajně a patologicky pravicovému. Je založen na totalitární mobilizaci stavící na první místo ozbrojené síly, udržován v chodu otrockou prací a vštěpuje poddaným neomluvitelnou ideologii rasismu a xenofobie.

KD│ Při návštěvě Severní Koreje před pár lety jsem měl docela geniálního "pečovatele", jemuž budu říkat pan Čcha-e. Provázel mě trpělivě po zničené a hladovějící zemi, odvysvětloval různé záležitosti určitým druhem mechanismu popírání a zdá se, že nikdy neztratil zájem o gargantuovské monumenty nejhysteričtějšího a nejoperetnějšího kultu vůdce na světě. Jednou večer, když jsme se snažili pojíst kus chrupavčité kachny, zmínil ještě další důvod, proč by neměl být oddalován den, kdy bude celý poloostrov sjednocen pod zářnou vládou Drahého vůdce. Lidé z Jižní Koreje, zdůraznil, jsou bastardizováni. Berou si cizince - dokonce slyšel, že černé americké vojáky, nebo něco takového, k jeho zjevné nechuti - a ztrácejí svou čistotu a výtečnost. Pro pana Čcha-e neměla etnická mozaika žádný půvab, cenil si spíš rigidní a neznečištěné uniformity, napsal Christopher Hitchens pro magazín Slate.

Ideová palebná příprava v podobě dehumanizace?

9. 2. 2010 / Karel Dolejší

Obdivovatel Hillary Clintonové, "levý neokonzervativec", zastánce intervencionistické zahraniční politiky a v neposlední řadě vlivný anglo-americký novinář Christopher Hitchens v komentáři na okraj Myersovy knihy o Kim Čong-ilově režimu označuje obyvatele KLDR za "rasistické trpaslíky". S odkazem na to, že se vládnoucí režim údajně vzdal posledního spojení s všelidskými hodnotami, Hitchens kompletně dehumanizuje jeho poddané a snaží se sugerovat, že jde jen a jen o tvory, kteří bez rezervy konzumují zvrácenou propagandu a nenávidí vše, co se od nich odlišuje. Hitchens tak činí i přesto, že - jak sám přiznává - se při své návštěvě země setkal pouze s jedním jediným projevem rasismu a nepochybně neměl příležitost hovořit o něm ani s desítkou obyčejných obyvatel; nemluvě o tom, že na to, že by severokorejský režim mohl být v zásadě rasistický, jej upozornila teprve kniha kolegy.

Ještě Amerika nezhynula

9. 2. 2010

Pravda je, že vzhledem ke stavu americké politiky způsob, jímž Senát funguje, už nadále není slučitelný s funkční vládou.

KD│ Vždycky jsme věděli, vláda Ameriky coby nejdůležitější země světa časem skončí. Ale většina z nás si představovala, že až k tomu dojde, náš pád bude velký a tragický. Místo toho spíše než tragédii přihlížíme vražedné frašce. Místo toho, abychom padli pod břemenem impéria, jsme paralyzováni procedurou. Místo toho, abychom reprízovali pád Říma, reprízujeme rozpad Polska v 18. století, napsal pro NYT Paul Krugman.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Sexuální ruleta na úkor společnosti, neboli o bohužel často zamlčovaném příživnictví

9. 2. 2010 / Uwe Ladwig

Nechráněným pohlavním stykem lidé obecně zajišťují přežití lidstva. Existují ale taky případy, kdy lidé hrají "ruskou ruletu". Ve Spiegel Online napsal Christoph Wöhrle v článku s názvem "Lehkomyslnost bytí" o studentovi, který vědomě riskoval a taky se nakazil HIV nechráněným pohlavním stykem s partnery, o nichž musel předpokládat, že mají HIV nebo AIDS ZDE . Že v tom článku Wöhrle zapomněl na malou, ale důležitou věc, o tom něco v téhle poznámce...

Geny nevytvářejí etnicitu ani psychickou deprivaci

9. 2. 2010 / Roman Krištof

Beletrista Pavel Kohout v článku "Romové jsou pozadu z vážnějších důvodů, než bývali Češi" (MFD 23.1.) považuje za jednou z nejkonfliktnějších otázek současnosti, jestli ovlivňují osud příslušníků romských rodů více geny, nebo výchova. Dilema demonstruje na nezdařené adopci dvou již odrostlých romských chlapců jeho dcerou Terezou Boučkovou. Netušil jsem, že takovéto dilema, jistě přítomné v zařízeních čtvrté cenové skupiny, je kulatým čtvercem naší doby...

Budoucnost se nestará, aneb O víře v rutinu

9. 2. 2010 / Karel Dolejší

Odpovídat na otázku, zda je vůbec ještě nějaká budoucnost, může být poněkud ošidné. Samozřejmě, že pro ty, kdo se dožijí dalšího rána, nakonec vždycky nějaká budoucnost existuje. Zde lze pak bezbolestně nasadit sociální rutinu a obyčejnému člověku argumentovat, že jistě ano, za chvíli začne přestávka, pak skončí směna, přijdu domů, pustím si v televizi fotbal, otevřu pivo, vyndám ze špajzu balík popcornu atd. Myslím ale, že otázky směrované na pana Žáka se netýkaly ani tak mechanického pokračování každodennosti, jako spíše jistého dosti návykového sebeklamu moderní západní společnosti - a tím bývala "budoucnost, která se o nás stará".

Muž, který v Číně hájil lidi postižené kontaminovaným mlékem, bude postaven před soud

9. 2. 2010

Čao Lien-chaj, muž, který usiloval o spravedlnost pro rodiny, postižené skandálem kontaminovaného práškového mléka, k němuž došlo v Číně r. 2008, byl 13. listopadu 2009 zatčen a nyní čeká v Pekingu na soud. Hrozí mu mučení a další špatné zacházení, uvádí Amnesty International.

Čao Lien-chaj byl ve vazbě téměř tři měsíce, než mu poprvé bylo dne 2. února 2010 dovoleno setkat se se svým právníkem. Podle právníka je Čao Lien-chaj intenzivně vyslýchán šesti různými vyšetřovateli, někdy uprostřed noci.

Co tržní principy nevyřešily, pane Klausi...

Za jízdné 20 000 Kč ročně, ale v autobuse téměř umrznete

9. 2. 2010

V Příbrami je metr sněhu a mrzne až to praští. Ted už je -8 stupňů a ráno pro vyjasnění má být místy až -20, píše jedna tamější obyvatelka. Pokračuje: Jezdím v pět hodin ráno každý den z Příbrami do práce do Prahy. Chytla jsem ledvinovou koliku a byla jsem 14 dnů doma, protože řidiči v autobusech netopí. Poškodit si zdraví, k tomu stačí stát na zastávce při -15 stupních, kdy čekám na autobus, a pak jet přes hodinu vymrzlým starým autobusem, kde je celou cestu námraza na sklech uvnitř. Všichni sedí v čepicích a rukavicích a představte si, nenašel se ani jeden odvážlivec, který by si sundal bundu. Řidiči autobusu celou hodinovou cestu do Prahy v mrazu v autobusu netopí.

Jsou to autobusy dopravce jménem Cuptour. Stěžovali jsme již několikrát přímo u Cuptouru a také na Krajském úřadě, protože ten je garantem tzv. Středočeské integrované dopravy. Odtamtud nám napsali, že musíme pochopit problémy dopravců, jejich zastaralý vozový park a jiné kydy. Tak jsem odpověděla, že snad za 20 000 Kč ročně (platím 5 000 na čtvrtletí) od každého jediného cestujícího - a ty kupóny má koupeno kolem 1000 lidí a kde jsou ti, kteří si platí jednotlivé jízdné? - by měl být nějaký komfort. Na to napsali, že to projednají s jednotlivými dopravci, ale nenapsali, kterou zimu.

Tak jezdím ve spodkách, mám dvoje teplé ponožky a tak podobně. Dnes je taková doba, že obyčejný člověk nemá nikde zastání.

Musejí se Romové opravdu integrovat?

9. 2. 2010 / Jan Čulík

Měl jsem v posledních týdnech docela zajímavou, poněkud otřesnou zkušenost. Spolupracovnice Britských listů Dominika Švecová, která studuje letos v posledním ročníku dokumentaristiky na filmové a televizní katedře Edinburgh College of Art, natočila před dvěma lety pěkný krátký film - portrét o pozoruhodné ženě - asi čtyřicetileté Romce Ivetě, která žije se svou rozvětvenou rodinou v Glasgow. Má sedm synů, protože vždycky úpěnlivě toužila po tom, aby se jí narodila holčička - ta přišla až jako osmé dítě.

Film je pozoruhodnou analýzou mezikulturních vztahů - toho, jak se všichni v dnešním globalizačním světě vyrovnáváme s cizím prostředím a s jinakostí. Romská Ivetina rodina to zvládla dokonale - sice se občas musí potýkat s útoky fašistické skotské mládeže (jednou skotští mladíci prohodili zavřeným oknem do přízemního romského bytu přenosnou televizi, která skončila na podlaze třicet centimetrů od nemluvněte) - ale Iveta je téměř heroickou postavou.

V rodině má naprosto matriarchální postavení - její synové, od dvaceti do deseti let věku - ji poslouchají na slovo. V rodině vládne pracovitost a tvrdá disciplína. Zároveň taky radost, hudba, přátelské družení a zpěv.

Film byl loni v létě vybrán do prestižního programu nejlepších skotských krátkých filmů (Scottish Shorts) na Mezinárodním filmovém festivalu v Edinburku. Leitmotivem toho filmu je totiž lidskost: Iveta, navzdory svému etnickému původu, v první řadě působí jako člověk. A to velice atraktivně - jako nesmírně zajímavý, slušný a lidský člověk.

Myslel, jsem, když film tolik zaujal mezinárodní publikum, že by o něj mohl projevit zájem někdo i v Česku, třeba nějaká organizace na podporu Romů, když už nikdo jiný. A tu se vám stala zvláštní věc.

Organizace na podporu Romů, které jsme film zpřístupnili, ho odmítla. A víte proč? Vadilo jí "etnické chování" Romů. Chovají se podle ní "příliš romsky". :)

Zdá se, že i organizace na ochranu Romů v České republice očekávají, že se Romové budou chovat "bělošsky" - jinak je to pro ně skandální, nepřípustná, příliš intenzivní "etnicita".

No, není to fašismus?

Kluci ze 7. patra

8. 2. 2010 / Petr Havlík

Bylo zajímavé sledovat suverény státního byznysu -- šéfy ČEZu, jak zdůvodňovali na své tiskové konferenci vznik a praktiky vlastní vymahačské armády. Rozčarování bylo zřejmé. Ne z toho, že se něco takového vůbec děje, ale z toho, že to tzv. vyteklo ven. Když koukáte na svět pouze z výšky 7. patra pankráckého sídla, tak Vám připadne hemžení lidiček tam dole na ulici nekonečně vzdálené.

Konec hry

8. 2. 2010 / John Michael Greer

Pokud se nemýlím, tak to znamená, že jsme právě v závěrečné fázi prohrané bitvy, kterou Amerika vedla s důsledky své vlastní historie.

KD│ Vícekrát už jsem v těchto esejích zmínil deformující účinek, který na naše porozumění historickým událostem probíhajícím kolem nás vykonává učebnicová historie. Strnulé chronologie, jimiž většinu z nás ve škole krmili, mohou ztížit pochopení skutečnosti, že i ty nejdrastičtější změny se dějí postupně, že jsou vpleteny do každodenního života a do proudu událostí, které až časem mohou vypadat důležitěji.

Únor 2010: Fischerova čtvrtvláda a beznaděj z voleb 2010

8. 2. 2010 / Boris Cvek

V neděli ve svém pořadu Otázky V. Moravec (zřejmě s trochou nadsázky) řekl, že Fischerova vláda klidně může vládnout ještě dlouho po letošních volbách.

Vlastně to není vůbec přehnané tvrzení, když si uvědomíme, co se stalo s volebním výsledkem 2006 a s jakou těsnou většinou se ustavil Špidlův kabinet v roce 2002.

Špidla to měl o to jednodušší, že Klausova ODS byla tehdy v izolaci a volby 2002 byly do jisté míry koncem Klausovy stranické éry (kdo by tehdy čekal, že se stane prezidentem ČR, a to dokonce dvakrát po sobě!).

Čína a Spojené státy směřují ke studené válce

8. 2. 2010

KD│ Většina respondentů výzkumu veřejného mínění provedeného v Číně se domnívá, že ČLR a USA stojí na pokraji vážného konfliktu. Podobné názory dávají najevo také čínští generálové a politologové. Washington ovšem nečekal, že zbraně pro Tchajwan a Obamova výzva ohledně dodržování lidských práv vyvolají tak ostrou reakci, napsal pro Nězavisimuju gazetu Vladimir Skosyrev.

Proč neznáme odpovědi?

8. 2. 2010 / Ladislav Hinner

Je nutná zásadní přeměna zdravotního systému, nelze odkládat důchodovou reformu...

Ještě počátkem minulého století se zemědělstvím živila a potravinami zásobovala ostatní populaci téměř polovina zaměstnaných obyvatel. Začátkem devadesátých let jsme byli ještě potravinově víceméně soběstační a k uspokojení poptávky stačilo deset procent všech pracovníků v národním hospodářství.

Přebyteční zemědělci našli v průběhu století uplatnění v průmyslu, jehož produktivita se díky technologickému rozvoji rovněž stupňovala a výkonnost jednoho pracovníka vzrostla násobně. Za minulého režimu byla pracovní povinnost, dnes není důvodem ke znepokojení vyřazení z účasti na produkci více než půlmilionu lidí a počet zemědělců se blíží k pouhým sto dvaceti tisícům, kteří však potravinovou soběstačnost ( záměrně?) zajistit nemohou. Bohatství se na území státu sice za dvacet let nijak významně nezvětšilo (měřeno paritou HDP), došlo ovšem k jeho významnému přesunu. Je možné, že cílem je další koncentrace bohatství, podobně jako ve Spojených státech.

Víra v budoucnost

8. 2. 2010 / Ladislav Žák

Ve svém příspěvku s názvem Lidé a úpadek jsem v samém závěru uvedl tato slova: "Vždyť se na to podívejme ryze prakticky. Jak by fungoval náš svět, kdybychom nevěřili v naši budoucnost?!? Kdo si to neumí představit, tomu doporučuji jako čtení Apokalypsu." Prostřednictvím redakce Britských listů a později i přímo jsem obdržel reakci, která začíná následující otázkou: "...ze závěru vašeho článku 'jak bude vypadat náš svět, když nebudeme věřit v naši budoucnost' je zřejmě, že vy v budoucnost věříte a tudíž víte, jaká ta budoucnost bude. Prosím, sdělil byste mě to? Zajímalo by to jistě i mnoho dalších čtenářů Britských listů. Víra je opravdu dobrá, zbavuje člověka nutnosti myslet -- již nevím kdo tu moudrost pronesl, ale ztotožňuji se." Následuje další text.

Hnusní politici

8. 2. 2010 / Michal Kuklík

Dnešní politici v Česku jsou lidem vnímáni jako hnusnější než politici komunističtí, a přesto doba není vcelku hnusnější. Jak je to možné?

Do roku 1989 byl v Česku jen jeden vlastník výrobního a obchodního majetku a majetku služeb. Byl to de facto stát, kterému vládla komunistická strana.

Stát vyráběl a lid spotřebovával. Proto komunistická strana rozhodovala o veškeré spotřebě lidu. Omezovala ji svým plánováním. Trestala vězením ty, kteří "nakoupili zboží za účelem jeho prodeje".

Jak švédská Pirátská strana podkopává svobodný software

8. 2. 2010 / Richard Stallman

Šikana ze strany vlastníků autorských práv podnítila ve Švédsku vznik první politické strany, jež má ve vínku redukci ochrany autorských práv; Pirátskou stranu. Mezi jejími tezemi můžeme najít: zákaz správy digitálních práv (digital restrictions management - DRM), legalizaci nekomerčního sdílení publikovaných prací a zkrácení doby platnosti autorských práv při komerčním užití na pět let. Po pěti letech od vydání, by se každá publikovaná práce stala součástí veřejné domény (public domain).

Jak europoslanci, policejní ředitel a předseda České akademie věd selhali

8. 2. 2010 / Ivan David

Před rokem 1989 jsme měli velkou jistotu, že všechny zprávy v Českém rozhlasu jsou tendenční. Jejich orientace prostě odpovídala linii strany a vlády, tedy strany, tedy KSČ. Protože to všichni velmi dobře věděli, nemohlo ve skutečnosti vysílání ovlivnit veřejné mínění, neboť skoro každý odečetl stranickou propagandu od sdělovaných tvrzení. Ti nejprostší zpracovávali informace buď tak, že za pravdu pokládali pravý opak sděleného tvrzení, nebo tvrzení zcela nekriticky přijímali. Takových bylo málo a stále jich ubývalo podle toho jak postupně vyhodnocovali rozpor mezi tím, co vidí a tím, co slyší a čtou. A tak ti, kteří měli být oporou režimu v konfliktu, který se přibližoval, byli slabí počtem i vlivem.

V Británii přijdou o místo tisíce univerzitních profesorů

8. 2. 2010

Univerzity v Anglii se chystají zrušit tisíce univerzitních učitelských míst, zlikvidovat campusy a zrušit kursy, ve snaze zvládnout vládní škrty v rozpočtu vysokých škol.

Vysoké školy plánují využívat k vyučování postgraduálních studentů namísto profesorů a chystají se odložit stavební projekty. Návrhy na propouštění univerzitních učitelů už vyvolaly na celé řadě univerzit hlasování o stávkových akcích, které zřejmě vážně naruší výuku a zkoušky.

Rektoři britských univerzit varovali, že omezení rozpočtu britských univerzit je "bolestné" a "plíživé". Poukázali na to, že jsou britské univerzity nuceny k tomu, aby se staly polozprivatizovanými institucemi amerického stylu.

Vládní úřad pro financování anglických univerzit HEFCE oznámil, že rozpočet anglických univerzit bude letos snížen o 5 procent. Odborový svaz univerzitních učitelů odhaduje, že v nadcházejících několika letech bude zlikvidováno až 15 000 pracovních míst na univerzitách, velká většina z nich budou místa univerzitních učitelů. Přesný rozpočet pro každou anglickou univerzitu bude zveřejněn 18. března.

Sarah Palinová chce převzít prezidentský úřad po Obamovi

8. 2. 2010

KD│ Bývalá aljašská guvernérka Sarah Palinová je ochotná v roce 2012 kandidovat proti Obamovi, sdělila o víkendu televiznímu kanálu Fox News. Podle ní prezidentovi během prvního roku v úřadě "nedostatek zkušeností" zabránil v podstatných úspěších, napsal Judson Berger.

Plačky nad kapitalismem, nebo " O kapitalismu s láskou"?

8. 2. 2010 / Jindřich Bešťák

Zřejmě dělám chybu, že se vůbec snažím nějak reagovat na text pana Michala Jendrišáka s názvem "Plačky nad kapitalismem". Jsou to nekonečné debaty, jakési zlovolné perpetum mobile. Často mix některých rozumných názorů, aby se v zápětí opět projevil obranný subjektivismus se závěry strašící čtenáře -- "možná nějakou tajnou superideologií mající za cíl odstranit kritické myšlení (sic!) a připravit půdu pro nějakou novou formu socialismu"? Když z vrátnice domova důchodců pan Jendrišák píše o kýčovitých nářcích nad prázdnými a v podstatě bezvýznamnými pojmy jako jsou nevinní, nezaměstnaní a především "obyčejní lidé", neví, o kom je vlastně v těch tragediích řeč, a kdo že jsou ti zlí "oni" a kdo ti dobří, utlačovaní "my". Nejsem si vědom, že by někdo z těch, kdo se v BL vyjadřovali kriticky k současnosti stavěli věci tak jednoduše, tj. tzv. "dobří" versus "zlí".

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za leden 2010

2. 2. 2010

V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.