4. 6. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 6. 2002
Ano, stává se to, že komerční sdělovací prostředky před volbami podpoří určitou politickou stranu či kandidáta. Děje se to v Británii i ve Spojených státech, ovšem spíše v těch sdělovacích prostředcích, které nemají pověst silné integrity. Skutečné nezávislá média, která chtějí, aby si jich veřejnost vážila, to nedělají. Známý šéfredaktor amerického listu Washington Post šel dokonce tak daleko, že zásadně nikdy nehlasoval při volbách - argumentoval, že si novinář musí zachovat svou nestrannost a nezávislost. Novinář, hodný tohoto slova, je pozorovatel, analytik a komentátor - nikoliv propagandista pro určitou kauzu či politickou stranu. V České republice se to tak nebere. Pokud na Západě sdělovací prostředky - ty s horší pověstí - prosazují někoho při volbách, dělají to otevřeně. České komerční televizní stanice se svou zaujatost snaží skrývat. Televize Nova i Prima podporují ODS. Všichni víme, proč tomu tak je: Vladimír Železný silně potřebuje Václava Klause, aby se nedostal do vězení, a Prima je s Železným těsně spjata. Železný dokonce ve své týdení kazatelně oslavuje nedávný vzrůst sledovanosti televize Prima, která se stala druhou nejsledovanější televizní stanicí v České republice a předstihla ČT 1. To by přece Železný nedělal, kdy byla Prima pro něho konkurenční televizní stanicí.
Sloupek

Když jsem se minulý týden vrátil z Prahy do Glasgowa, s překvapením jsem zjistil, že se v Británii chystají mimořádné svátky. Královna Alžběta měla oslavovat padesáté výročí své "vlády", a tak byly Britům na začátek června určeny hned dvě mimořádné "bank holidays". Včera v pondělí 3. 6. a dnes v úterý 4.6. je v Británii volno. Zároveň se všechny čtyři dny (sobota až úterý) staly příležitostí pro nejrůznější zábavné akce po celé zemi. V pondělí večer byly například postupně po celé Británii zapalovány na kopcích vatry - od severního Skotska až po jižní Anglii.

Měl jsem z těch oslav královny určité obavy: mohlo se stát, že Britové propadnou nacionalistické hysterii, jako v září 1997, po náhlém úmrtí princezny Diany. (To tehdá snad ale ani nebyl nacionalismus, byly to jakési podivné, instinktivní vášně prostých lidí, které - jak na to poukazovali konsternovaní pozorovatelé - jaksi potřebovali Dianu zbožnit, postavit ji do role bohyně.)

Jsem možná zmanipulován propagandou britských sdělovacích prostředků, avšak mé obavy z nacionalistických orgií se rozplynuly. Byl jsem příjemně překvapen, jak neformální a přátelské ty celostátní oslavy nakonec jsou. Lidi prostě využili příležitostí relaxovat na slunci, v přírodě a v zahradních restauracích.

Asi jsem pod vlivem celodenního poslechu sdělovacích prostředků skutečně změkl. Když jsem večer dorazil domů, chtěl jsem v 19.30 pro zajímavost na chvíli pustit v televizi přímý přenos rockového koncertu od Buckinghamského paláce. Mé dcery (12 a 16) na mě pohlédly s naprostým znechucením: "Ty ses dal na monarchismus? Neříkej, že se budeš dívat na ten KRÁLOVNIN koncert?!?"

Ujel jsem v pondělí odpoledne asi 80 km na kole podél pozoruhodného památníku počínající průmyslové revoluce. Je jím Clyde and Forth Canal - průplav spojující města Glasgow a Edinburgh a jejich řeky. Byla to první významná tepna pro přepravu průmyslového zboží a materiálu, vybudovaná v druhé polovině osmnáctého století - asi padesát let před příchodem železnice. Klobouk dolů před inženýrskou prací této stavby - průplav je šikovně veden po úpatí kopců na jediné rovině tak, že přes celé centrální Skotsko, na vzdálenost asi 40 kilometrů nebylo zapotřebí ani jediné propustě. Těch je samozřejmě velké množství na obou koncích průplavu, kde se krajina svažuje směrem k moři. Nedávno byl průplav nově zrestaurován a nyní po něm jezdí motorové čluny s výletníky. Podél průplavu vede cyklotrasa.

Červnová krajina byla sváteční - přemíra intenzivní zeleně, s popraškem bílé a žluté, do toho šmouha modré vody v průplavu, lekníny, labutě, zajíci v křoví, norci. Slunce, bílé mraky na modré obloze, tu a tam proplula sem a tam červená, bílá či modrá loď. Příhodně na březích průplavu umístěné pivnice byly plné lidí. Před hospodou barevný řetízkový kolotoč, gumový skákací hrad pro děti. Pohoda.

Poslouchal jsem cestou nejrůznější rozhlasové stanice. Poněkud jsem se zhrozil, když na Classic FM oznámili, že na počest svátků budou hrát postupně celé dva dny top one hundred skladeb britských skladatelů. Čekal jsem jen to nejhorší, ale ukázalo se, že mezi nejrůznějšími Waltony a Elgary bylo množství hudby od Henryho Purcella, Georga Friedricha Handela (ano, toho Němce!), Bejnamina Brittena a Sira Michaela Tippetta - takže to byl nakonec velmi dobrý koncert.

Královna Alžběta mistrovsky zvládla svoje PR. V posledních letech nebyla britská královská rodina zrovna populární: hodně veřejného hněvu na sebe soustředila v důsledku své arogance, škrobenosti, nepřístupnosti a necitelnosti královská rodina právě v době úmrtí princezny Diany, na kterou mnozí pohlíželi jako na oběť královského establishmentu. Zdá se však, že se Alžběta poučila. Charakteristickým rysem nynějších oslav byla liberálnost a uvolněnost. Poprvé v historii vpustila Alžběta do zahrad svého londýnského Buckinghamského paláce dvakrát 12 000 lidí - v sobotu na koncert klasické, v pondělí večer pak rockové hudby. Lidi tuto neformálnost uvítali.

Ne že by všechno proběhlo úplně hladce. V rozhlasové diskusi na BBC Radio Scotland po poledni hřímal jakýsi posluchač, kritik britského establishmentu: "Je obscénní, že se ve Skotsku podle statistik rodi 41 procent dětí do nejhlubší chudoby. Jak můžete při vědomí takového skandálu oslavovat královnu!" Komerční televize Channel Four vysílala v neděli ve 20 hodin padesátiminutovou parodii - údajný "dokumentární film" ze života královské rodiny, jejíž veškeré členy zosobňoval známý, nadaný imitátor Rory Bremner. (V upoutávce na pořad při "neformálním" natáčení "dokumentárního" pořadu královna si mimo jiné omylem sedne mimo židli.) V "důvěrném" televizním rozhovoru "přiznává" pak v pořadu "královna" (představovaná Bremnerem): "No tak, my jsme to neměli v této zemi zrovna lehké. Ale situace se začala měnit. Hodně pomohlo, když maminka (tj. královna matka) nedávno natáhla bačkory. Timing is everything. (Nejdůležitější je věci správně načasovat.)"

Při nedávném úmrtí královny matky se vyjadřovaly mnohé britské sdělovací prostředky, včetně BBC, značně jízlivě: že už prý nikoho v Británii královská rodina nezajímá. Lidi svými sympatiemi pro královskou rodinu pak média překvapili a vlastně zostudili. O tomto víkendu se BBC mohla přetrhnout, ve snaze informovat snad o všem, co se při oslavách šustne. Ale důraz byl přece jen na to, jak si počínají a co dělají obyčejní lidé.

Myslím, že Karlu Čapkovi by se tato dnešní tolerantní, slunečná, uvolněná, oslavující Británie (je to jenom zdání, na začátku příjemného měsíce června?) docela líbila.

4. 6. 2002
České školství je zastaralé, jeho produktem je stádo, namísto samostatně kriticky uvažujících občanů. České školství špatně připravuje mladou generaci pro moderní svět práce. Nedávno se při maturitní zkoušce zkoušející studenta ptal, kolik stránek má určitá kniha! Před nedávnem jsem se účastnil jedné hodiny literatury. Učitelka tam zpaměti vykládala, v kterém roce ta či ona kniha vyšla. Jak je asi důležitá informace kdy přesně spatřila nějaká kniha světlo světa? Jistě, je důležité tu knihu umístit v čase, aby byl jasný kontext, kdy byla napsána - avšak učení "literatury" jako telefonní seznam jmen a dat? To je jen pochybné, vzdálené vyučování "o literární historii" - není to ani literární historie samotná.
3. 6. 2002
Zajímavá diskuse proběhla koncem týdne v pořadu rozhlasové stanice BBC Radio Four "Feedback". Posluchači si stěžovali, že novináři z BBC nyní často také tisknou své články v britském denním tisku, který není tak nestranný jako tato veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice. Do jaké míry je to přípustné? Poškozuje novinářovu integritu, je-li v tom, co píše, poznat, které politické straně fandí? Citujeme k tomu z rozhovoru s šéfem zpravodajství BBC.

Přiřazujeme k tomu "vyznání" Alexandra Mitrofanova z deníku Právo, který se řídí úplně jinými principy než novináři z BBC. Člověk má samozřejmě právo podpořit jakou politickou stranu chce, pokud je však náhodou novinář, jeho čtenáři či posluchači jistě usoudí, zda je nestranným analytikem, který projevuje svůj profesionální úsudek, anebo propagandistou pro určitou kauzu... A to, zda jde o médium veřejné služby či o médium komerční je irelevantní. Na novináře s integritou platí tatáž měřítka tam i tam. Nebo snad to, že je nějaké médium v soukromém vlastnictví, dává novináři právo čtenáře manipulovat a veřejnost mu to snad odpustí? (JČ)

4. 6. 2002
Prezident George Bush varoval o minulém víkendu, že musejí prý Spojené státy podniknout proti potenciálním nepřátelům "preventivní akce". Odmítl starou politiku odstrašení a zadržování nepřítele, která se praktikovala po celou dobu studené války. V prvním zásadnějším veřejném projevu po návratu z cesty po Evropě Bush odmítl znepokojení svých evropských spojenců, opatrnost svých generálů a hrozbu vážných válečných konfliktů na Blízkém východě a v jižní Asii. Silně se vyslovil pro nutnost preventivních amerických vojenských zásahů proti nepřátelům. O možnosti jaderné války mezi Indií a Pákistánem se Bush nezmínil. (Podrobnosti v angličtině jsou např. zde
4. 6. 2002
Občas píší čtenáři, že "chtějí vědět", jak je to "doopravdy", jak se žije ve Velké Británii. Tak toto je soubor zajímavých, z nejnovější doby sebraných informací. Jenže ve skutečnosti, máme pocit, se čtenáři o život lidí jinde nezajímají - v titulku článku musí být slovo "Praha" nebo "Klaus". :) - Při příležitosti padesátého výročí příchodu královny Alžběty II. na anglický trůn se známý komentátor Neal Ascherson zamyslel v týdeníku Observer nad dnešním stavem Británie. V současnosti se těší Britové bezprecedentní prosperitě. Proč však mají stále ještě pocity nejistoty a úzkosti?
4. 6. 2002
Před časem přinesla v jisté emotivní reportáži TV Nova informaci, která se po ČR rozšířila rychlostí blesku: Evropská unie po ČR chce, aby vyhodila miliony korun na přemalování horizontálních značek na cestách. Šipky určující směr jízdy podle ní mají být vedeny do kulata, a nikoli přes hranu. Tento mýtus o Evropské unii jakožto nepřející tetičce, která chce po budoucích členech nesmysly, se v případě výše uvedených značek traduje v ČR dodnes.
3. 6. 2002
Slovenská politika "obohatila" svetovú už o rôzne bizarnosti. Najviac za éry Vladimíra Mečiara, kedy sa údajne sám mal uniesť prezidentov syn, sám sa nechať vybuchnúť v aute pracovník tajnej služby, či neskôr sa expremiér sám zamkol medzi steny svojho penziónu, aby nemusel ísť vypovedať na políciu, čo skončilo jeho vybratím za pomoci výbušniny. Aktuálne dianie zo Strany maďarskej koalície je síce navonok menej hlučné, ale stojí v jednej rovine nedemokratičnosti, problematickosti a neeurópskosti, s predtým spomínanými prípadmi. Slovenskí Maďari, ktorých hlavnou agendou je neustále stupňovanie sťažností na nedostatok práv svojho etnika, sa úplne oficiálne svojou predvolebnou logistikou vrátili nejakých 150 rokov dozadu. Čechom, ktorí majú svoje spomienky na Konráda Henleina, to asi niečo pripomenie.
3. 6. 2002

Na místech, určených pro reklamu, se v BL formou výměny objevují nejen některé skutečně nechutné, polopornografické odkazy, avšak v současnosti také - naprosto v rozporu s politikou Britských listů - předvolební reklamy některých politických stran. Po odchodu Tomáše Peciny z Britských listů nemáme dosud plně zmapovány všechny technické aspekty redakčního systému a systému výměnné reklamy; za publikaci nepřijatelných, primitivních či urážlivých reklam a za celkově nízkou úroveň reklam ve výměném systému billboard.cz se čtenářům omlouváme. Učiníme co nejrychleji kroky k tomu, aby byly nepřijatelné reklamy z časopisu odstraněny.

Gunther von Hagens a jeho plastinace
3. 6. 2002
Německý anatom Gunther von Hagens se v roce 1996 dal na cirkusáctví a se svým číslem "Světy těl" (Body Worlds) putuje po světě. V současné době presentuje své bizarní představení v ne příliš významné galerii Atlantis, v londýnské čtvrti Brick Lane. Pan profesor anatomie vynalezl v sedmdesátých letech metodu tzv. plastinace, při níž prý bez zápachu konzervuje lidské tkáně tím, že je v procesu "tvorby" zbavuje tekutin a nahrazuje syntetickou látkou (viz.obrázek). Svérázný popularizátor anatomie, inspirován zřejmě Andy Warholem a jeho "factory", založil dokonce Institut pro plastinaci v Heidelbergu. "Surovinu" v podobě zemřelých lidských těl zpracovával hlavně v Novosibirsku a za tímto účelem využíval převážně chovance psychiatrické léčebny. Člověk, kterého mnozí považují za blázna, dostává ale kuriózní objednávky k "uměleckému" užití od stovek lidí z Evropy a má jich údajně kolem čtyř tisíc. Britové, známí smyslem pro černý humor, mají prý o výstavu zájem.
14. 5. 2002

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto . Děkuji.

Šéfredaktor.

Jan Keller
12. 6. 2002

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

  Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
Globalizace jako velké vyprávění
O čem mlčí vyprávění
Státy létat nedokáží
Ironie dějin
Prostor pro demokracii
 
 1.  Moderní politika - dělení pokladu
Čím ospravedlnit moc státu?
Kde jsou meze státní moci?
Jak mít užitek ze státní moci?
   6.  Postmoderní politika
Guláš jako program
Politika jako tombola
Politika svádění
Postmoderní politik
 
 2.Politika a virtuální ctnosti
Simulacrum v moderním provedení
Nacionalismus jako virtuální domov
Karikatura komunity
Uctívání státní moci
Privilegium neprivilegovaných
   7.  Politika ve světě sítí
Politika ve věku organizací
Vítězné tažení sítí
Politika v síti
Nedůvěřivý volič
 
 3.  Politika tolerovaná experty
Čím více moci, tím méně kontroly
Expertní vědění a veřejné mínění
Poradenská společnost
Experty nikdo nevolí
Demokracie versus technokracie
   8.  Politika v nejisté společnosti
Špatné recepty na bezpečí
Nejistota jako styl života
Je modernizace lékem na nejistotu?
Program TINA
 
 4.  Politika a jiná rizika
Neviditelný vetřelec
Chybějící pojištění
Plnění norem
Dělba zla
Předpotopní politika
   9.  Dilemata občanské společnosti
Dilema ziskovosti
Dilema organizovanosti
Dilema sítí
 
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

 Úvod  Vladimír Nálevka  Konec dějin a střet civilizací 
 1.  Miloš MendelStřet civilizací ve světle vědy
Střet civilizací jako produkt vědecké postmoderny
Obecné slabiny paradigmatické metody
Konkrétní slabiny paradigmatické metody
    Západní civilizace
    Slovansko-pravoslavná civilizace
    Konfuciánská civilizace
    Islámská civilizace
Skutečné příčiny střetů
 
 2.  Oskar Krejčí  Hrozivé proroctví
Rytmus politické teorie
Nejasné pojmy
Kultura versus ideologie
Doktrinální rozpor
Rizika historiografie
Soužití civilizací
 
 3.  Stanislav Komárek  Prorokovali proroci... 
 4.  Luboš Kropáček   Model spíše varovný
Alternativa: jediná univerzální civilizace
Alternativa: dva světy
Islámský okruh
Křesťanský pohled
 
 5.  Zdeněk Zbořil  Střed a střet civilizací  
 6.  Ivo T. Budil   Střet kultur a vzpoura proti modernitě 
 7.  Martin Hekrdla  Postmoderní sociální konflikt
Sociální zdroje "boží pomsty"?
Boží stíny jediného světa
Problémy s modernizací
Vzpomínky na budoucnost
Čtení událostí
 
 8.  Bob Fliedr   Když odnikud někam, tak jinudy
Muslimové a války protestantů s katolíky
Oltář je dál než trůn
Střetávání dialogů
Svoboda a náboženství
Sňatek Východu a Západu
 
 9.  Tomáš Halík  Nový světový řád" a náboženství 
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
4. 6. 2002 Tak jaké je to s Británií?   
4. 6. 2002 Bush se chystá k útokům proti Iráku   
4. 6. 2002 Letní Vánoce: Britové se radovali z volna Jan  Čulík
4. 6. 2002 "Ošklivá Evropská unie" - bude muset ČR přemalovávat značky na silnicích? Daniela  Pilařová
3. 6. 2002 Letanovský mlyn presťahujú vraj len za desiatky miliónov korún Tomáš  Repčiak
3. 6. 2002 Embargo proti Fidelovi: potrestá to jen domácí Kubánce a bílé Američany Fabiano  Golgo
3. 6. 2002 Jak Alexander Mitrofanov neví, jaké principy zastává slušný novinář   
3. 6. 2002 Británie: Jak se mění regulace médií   
3. 6. 2002 Ještě jednou k tuhému rasismu v české a slovenské společnosti Jan  Čulík
3. 6. 2002 "Uměleckou" plastinací na věčnost Jan  Paul