21. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 5. 2002
Letošní vyúčtování dodávek tepla a teplé vody v Roztokách u Prahy kandidují na nejmazanější účetní doklady v republice. Gigajoule dodané energie stojí podle doručených vyúčtování pouhou jednu jedinou korunu. O několik čísel popisných dále stojí gigajoule 4,05 Kč. Od stejného výrobce a od stejného správce majetků nově vzniklých společenství vlastníků. V městečku na dohled od Pražského hradu platí úplně jiná metrická soustava s jednotkou Gigajoker. Plochá historka okresního formátu? Tragédie. Co na to obyvatelstvo? Nadává. Ale neví si rady. Dobře jim tak.
20. 5. 2002
Lumír Nachtmilner
"Před dvěma lety převzal KOMTERM na základě rozhodnutí zastupitelů města Roztoky centrální výtopnu, začal ji rekonstruovat a již rok je jejím výhradním majitelem. Nechci se tentokrát zabývat již tolikrát diskutovaným procesem, kterým k tomu došlo, protože ten je vnitřní záležitostí Roztok a KOMTERMu se vlastně netýká. Po loňské, relativně teplé zimě byl systém centrálního vytápění řádně prověřen mrazivým přelomem let 2001/2002. Obrátil jsem se proto na fy. KOMTERM se žádostí o zodpovězení několika otázek, zaměřených na to, co nejvíce odběratele tepla zajímá: na kvalitu a cenu služeb i na její výhledovou výši, na rekapitulaci dosavadního působení KOMTERMu v Roztokách a na jeho plány. V nenápadném, ale uvnitř zmodernizovaném sídle firmy mi na otázky velmi podrobně a korektně odpovídal pan Marcel Oujezdský a jeho kolegové." - PR rozhovor s pracovníkem podniku Komterm, který vyšel v Listech občanů Roztok a Žalova č. 3/2002.
21. 5. 2002
Dnem 1. července 2000 nabyl účinnosti zákon č. 103/2000 Sb. (novela), kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů. Dotčenou částí naší populace jsou vlastníci bytů, nebo jak zákon uvádí - jednotek - jejichž jednotka se nachází v domě s dalšími nejméně 4 jednotkami, z nichž alespoň 3 musí být ve vlastnictví tří různých vlastníků. S ohledem na charakter českých sídlišť se dá předpokládat, že se tato novela dotkne v podstatě všech bytů v osobním vlastnictví. - (Ze serveru Občanského sdružení Ars aequi et boni vybral Radek Mokrý.)
Jakub Polák na 1. máje 2002
21. 5. 2002
Před Okresním soudem v Karviné včera už potřetí pokračovalo projednávání případu anarchistického aktivisty Jakuba Poláka, který je veřejnosti známý zejména z procesů s pachateli rasově motivovaných vražd. Od roku 1994 při nich vystupuje jako zmocněnec pozůstalých. Nejznámější případ, v kterém takto působil, bylo zdlouhavé projednávání pogromistického útoku devatenácti skinheadů proti Romům, kteří v jihočeském městě Písku zahnali do řeky Otavy skupinu mladých Romů a bránili jim v tom, aby se dostali na břeh. Ve vlnách Otavy pak utonul Tibor Danihel. Od roku 1998 se Jakub Polák zabývá okolnostmi, které vedly k smrti Roma Milana Lacka, který po brutálním napadení skupinou skinheadů zahynul pod koly motorového vozidla na místní komunikaci v Orlové. Za tyto své občanské postoje a aktivity získal předloni Cenu Františka Kriegla. Před karvinským okresním soudem Jakub Polák čelí od března obžalobě za pomluvu, které se měl dopustit tím, že před dvěma lety rozdával v Orlové desítky plakátů pomlouvající karvinské policisty z podjatosti.
21. 5. 2002
"Trpkou ironií dvacátého století je, že socialismus byl nejvíce nerealizovatelný tam, kde o bylo nejvíce zapotřebí. Na to, aby mohl vzniknout socialismus, bylo zapotřebí hmotných zdrojů, demokratické tradice, sousedů, kteří byli ochotni vzájemně spolupracovat, rozvinuté občanské společnosti a vzdělaného obyvatelstva. A právě tyto vlastnosti neměly chudé, koloniální země, kde bylo socialismu nejvíce zapotřebí. V důsledku toho vedla jedna trpká ironie k druhé: namísto socialismu vznikl v těchto zemích tvrdý stalinismus: úsilí o svobodu se proměnilo v drsnou diktaturu. Zdá se, že jednadvacátému století bude dominovat jiná ironie: začátkem století se sebevědomě pyšnil kapitalismus svým vítězstvím nad socialismem, ale nyní se zdá, že to vítězství bylo Pyrrhovo. Je docela dobře možné, že se kapitalismus bude dívat na poražený socialismus ještě velmi nostalgicky. " Proč? Je tomu skutečně tak? Zajímavě argumentoval v sobotním Guardianu na toto téma profesor kulturní teorie Terry Eagleton z University v Manchesteru:
21. 5. 2002

"Fabiano Golgo včera v BL kritizoval Václava Havla a Správu Pražského hradu, že odmítla povolit část jedné nové výstavy. Domnívám se, že nemá pravdu," píše Jaroslav Štemberk. "Problém je v tom, že Správa Pražského hradu tento projekt vůbec neměla přijmout, neboť podle mého názoru, a myslím si, že není osamocený, tam takovéto projekty prostě nepatří. Souhlasím, že "je nutno tolerovat určitá díla, která můžeme shledat urážlivými, šokujícími, anebo prostě špatnými", ale na druhou stranu to nemůže zakládat právo umělce instalovat své dílo tam, kam si on usmyslí. Navíc jde o akci s určitými politickými konsekvencemi, přičemž by to u části návštěvníků mohlo vyvolat dojem, že se prezident ztotožňuje s názory, které jsou v dílech vyjádřeny.

Pokud by se akce měla konat například na Výstavišti v Holešovicích, pak bych její zákaz opravdu považoval za cenzuru umění. I umělec je povinen respektovat práva jiných. Jsem přesvědčen, že nádvoří Hradu nejsou prostory, které by měly sloužit tomuto druhu umění a turista, který přijede do Prahy, má právo vidět Hrad v jeho architektonické podobě nezkreslené krátkodobými instalacemi."

To je sice pravda, jenže Jan Paul upřesňuje, že spolupořadatelem tohoto projektu je přímo Správa Pražského hradu. A to je pak jiná věc. Pokud se totiž Správa Pražského hradu jednou rozhodla, že areál Pražského hradu je pro výstavy či kulturní akce prostorem vhodným, nemůže pak rozhodovat, že je Pražský hrad prostorem vhodným jen pro ty kulturní akce, které si sám schválí a jiné potlačí - zejména, pokud se chce prezident Havel i nadále honosit svou pověstí jako obránce svobody. Jan Paul konstatuje (JČ):

"Výstavu POLITIK-UM / New Engagement pořádá Centrum pro současné umění Praha. Spolupořadatelem je Správa Pražského hradu a Goethe-Institut Praha. Podle slov kurátora výstavy Ludvíka Hlaváčka, ředitele Centra pro současné umění Praha, je výstava u nás první skupinovou iniciativou v oblasti politického umění. Reaguje jednak na živý vývoj světového politického umění v posledním desetiletí, jednak na domácí situaci v umění, politice a občanských aktivitách. Účastní se jí 28 umělců a uměleckých skupin z Čech, Evropy, USA a Asie.

Ludvík Hlaváček v informacích k výstavě velmi výstižně uvedl: "Umění nedokáže uchopit politickou moc. Fašistické umění a socialistický realismus nás však poučily, že výměnou za svobodu osobního názoru dává umělec politikům mimořádně účinný politický prostředek k udržení moci. Jako služebný nástroj získává umění politickou moc, ale přestává být uměním."

Zatím není zřejmé kdo přesně odmítl některá díla instalovat v areálu Pražského hradu (zda přímo Václav Havel a nebo Ivo Mathé), ten kdo to ale udělal každopádně nepochopil myšlenku, pod kterou se jako spolupořadatel podepsal! To samo o sobě je dostatečná (mezinárodní) ostuda bez ohledu na to,jak kvalitní - či nekvalitní - práce výstava politického umění vlastně prezentuje."

20. 5. 2002

Havel jako cenzor? Když se z disidentů stávají dinosauři...

Kancelář prezidenta na poslední chvíli zakázala venkovní část výstavy POLITIK-UM/New Engagement na nádvořích Pražského hradu. Protože byla ta část kontroverzní.

Jestliže chtěl Hrad umělecký happening s politicky orientovaným tématem, měl na to být připravem. Měl počítat s tím, že umělci, to nejsou lidi jako ti na Karlově mostě, kteří kreslí obličeje turistů, ale jsou to většinou osoby s originálními, nekonvenčními názory. A to je velmi dobře, protože jinak bychom bývali neměli surrealisty, impresionisty, kubisty, atd. Umění nepřekračuje konvenční normy pokaždé, avšak činí to často.

21. 5. 2002
Motto: Klaus dělá z lidí voly a oni to mnohdy ani nevnímají. Třeba ten román aspoň někomu otevře oči. Michal Viewegh

V chytlavých superlativech presentovaný salónní spisovatel, který vnikl do dámských ložnic fotoaktem a nedávným románem "pro ženy", dopsal svoji předvolební agitku Báječná léta s Klausem. Literární superman rozdávající rozhovory, autogramy i rány pěstí svým o hlavu menším kritikům (v ČR stále osvědčená norma vzájemné komunikace) ji stihl za několik měsíců po reklamní kampani, ohlašující o čem asi bude: "Jeden z nejpopulárnějších českých spisovatelů současnosti by rád stihl román vydat ještě před parlamentními volbami, jako svůj osobní příspěvek k předvolební kampani", vysvětluje 20.7.2001 v Lidových novinách Jana Ciglerová. "Viewegh by se měl rozhodnout, jestli chce agitovat v předvolební kampani a nebo jestli je jeho cílem propagace nové knížky" argumentuje naopak v rubrice Úhel pohledu v Lidových novinách 6.5.2002 Miloš Ćermák. - (Vieweghova kniha vyšla před čtrnácti dny. Vrátíme se k ní recenzí. JČ)

20. 5. 2002
Když Britské listy minulý týden přinesly informaci o tom, že se bude konat autorské čtení z nové knihy Michala Viewegha, některým čtenářům to dosti zvedlo adrenalin. Nejvíce Janu Paulovi, který reagoval článkem Proč dělají BL reklamu politické agitaci Michala Viewegha? To byl velmi zdařilý titulek, protože český člověk je v předvolební době poněkud nervózní a protože Viewegh je velmi známou osobností.
21. 5. 2002

Ve čtvrtek se konají paralelně dva literární pořady: v 18. hodin začíná v Antikvariátu Fiducia beseda s Vladimírem Justlem a ve stejnou dobu začíná v restauraci Televizní klub autorské čtení básnířky Soni Záchové z její nově připravované básnické sbírky Pryč.

20. 5. 2002
Dostal jsem v letadle z Amsterodamu do Prahy sobotní vydání Mladé fronty Dnes. Hned z něho zavanul pozoruhodně neevropský duch. Do Prahy přiletěla Laura Bushová. Jako před návštěvou Leonida Brežněva blahé paměti - ne, obávám se, že článek je ještě úslužnější než za komunismu - publikovala Mladá fronta Dnes reklamní eulogii o manželce George Bushe. Autor: Pavel Pošusta.

Jací jsou pode Pošusty vlastně Bushovi? Jsou to "Mr. and Mrs. Dokonalí!" ("Už v Texasu za dvojnásobného guvernérství George Bushe jim přezdívali Mr. and Mrs. Dokonalí. Perfektně se spolu doplňovali a jejich vytoužené dcery, které přišly, když jejich rodiče již uvažovali o adopci, jen obrázek dokonalé rodiny doplňují (sic).") Přeložit toto do angličtiny, to by tedy reportéři jakýchkoliv seriózních západních novin valili oči! To diskredituje Mladá fronta Dnes takovýmito články novinářskou profesi dobrovolně, anebo jí za to někdo snad platí?

Avšak Pošustovy výroky jsou svým způsobem krásné. Mají v sobě silný náboj absurdní poezie. Zaslouží si citace. Měly by vejít do análů české žurnalistiky. Jistě by se líbily i Karlu Havlíčkovi (jistě lituje, že takto nepsal, neuměl psát! o rakouském císařském domě). Citujeme: "[Laura Bushová], tato plachá, introvertní žena si dokonale uvědomuje své místo v Bílém domě."
17. 5. 2002

Známý americký moderátor zpravodajských relací televize CBS Dan Rather konstatoval ve čtvrtek v rozhovoru v publicistickém pořadu Newsnight televize BBC, že americká média po útocích z 11. září zastrašila vlastenecká horečka. (Podrobnější informace jsou o tom v angličtině např. zde či zde. Na stránce pořadu Newsnight jste si také mohli až do pátku 23.30 středoevropského času rozhovor pustit.) Rather (70) zastává už dvě desetiletí čelné postavení mezi americkými televizními novináři. Je téměř tak slavný jako americký prezident, ale má své zaměstnání natrvalo a má podstatně vyšší plat než američtí prezidenti. Rather uvedl v rozhovoru, že strach, že novinář se politika dotkne, "jim brání dávat politikům tvrdé otázky" a dodal, "Sám se zahrnuji do této kritiky."

Rather také ostře zaútočil na nový způsob válečného reportování, který vznikl od útoků z 11. září. Říká se tomu "milatainment" (podle vzoru "infotainment", zábavné pořady obsahující informace) - zábavné pořady na vojenská témata, deníky vojáků, materiály o amerických pilotech a profily z frontové linie. (Na jeden článek tohoto druhu od Jana Rybáře, který publikovala nedávno v ČR i Mladá fronta Dnes o "americkém vojákovi, který mluví česky", jsme v BL upozornili zde; hlavní české sdělovací prostředky po 11. září drtivou většinou zaujaly služebně proamerický postoj a předstírají, že to je jediný "správný", "normální" pohled na vývoj událostí.) Pořady a články z kategorie tohoto "milatainmentu" vznikají ve spolupráci s americkým ministerstvem obrany, takže jde vlastně o státní propagandu.

Televiznímu producentu R.J. Cutlerovi dovolilo ministerstvo obrany, aby rozdal americkým vojákům 80 digitálních kamer, aby natočili své vlastní názory a pocity. Cutler přiznal, že kdykoliv se objeví na televizních obrazovkách takovéto záběry amerických vojáků, je to provládní propaganda.

V rozhovoru s pořadem Newsnight Dan Rather podrobně popsal, pod jak velkým tlakem, aby konformovali, se po 11. září ocitli američtí novináři.

"Je to obscénní srovnání - víte, moc se mi to nelíbí - ale v určité době dávali lidé v Jihoafrické republice osobám, které vyjadřovaly jiné názory, kolem krku hořící pneumatiku. A toho se v určitém ohledu bojí lidi i tady, že dostanou na krk náramek hořící pneumatiky, že nejsou dostatečně vlastenečtí. A právě tento strach vede novináře k tomu, že nevznášejí kritické otázky. "

Rather vysvětlil, že tento strach postihuje i jeho samotného: "Začíná to, že sám začnete mít vlastenecké pocity. Uvědomujete si, že celá země - důvodně - zažívá vlnu vlastenectví. Říkáte si: Vím, na co se mám ptát, ale tohle asi na takové otázky není vhodná doba."

Dan Rather je silně znepokojen tím, že novináři nepožadují, aby se americká vláda zodpovídala ze své práce a že porušují svou novinářskou integritu. "Nikdy nebyla žádná americká válka, k níž měli novináři tak minimální přístup," konstatoval Rather. Pro novináře je nyní nesmírně obtížné ověřovat si nezávisle informace, které jim poskytuje americká vláda. A ta často šíří jen část informací.

Rather varuje: "Omezovat přístup k informacím proto, aby si ti, kteří válku vedou, chránili zadek, je nesmírně nebezpečné a není to přijatelné. Je mi líto, že to musím říci, ale až do této chvíle tohoto televizního rozhovoru to tak je a americká veřejnost to drtivou většinou přijímá. A nynější [americká] vláda z toho má obrovskou radost a schovává se za to."

19. 5. 2002
Robert Schuman Centre, středisko, které je součástí European University Institute ve Florencii, hledá pracovníka, nejlépe postgraduálního studenta, jehož úkolem bude připravit předběžný dokument o sdělovacích prostředcích v zemích, připravujících se na vstup do EU, pro konferenci, která se má konat v listopadu 2002. Podrobnosti v angličtině jsou níže.
17. 5. 2002

Podrobnosti viz zde.

16. 5. 2002

Švédská Dalarna University hledá politologa, odborníka na střední Evropu, píše náš tamější spolupracovník Stephen Saxonberg:

Dalarna University in Sweden has a new position for a political scientist for our new MA program in International Relations. This is an international program, with students from all over the world, including many from Central Europe. The applicant should have a PhD in political science and some international publications. We are a small liberal arts college, located in the heart of Sweden, nearby some of the country's most beautiful nature. If you are interested, please contact Steven Saxonberg before May 28.

14. 5. 2002

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto . Děkuji.

Šéfredaktor.

Jan Keller
12. 6. 2002

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

  Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
Globalizace jako velké vyprávění
O čem mlčí vyprávění
Státy létat nedokáží
Ironie dějin
Prostor pro demokracii
 
 1.  Moderní politika - dělení pokladu
Čím ospravedlnit moc státu?
Kde jsou meze státní moci?
Jak mít užitek ze státní moci?
   6.  Postmoderní politika
Guláš jako program
Politika jako tombola
Politika svádění
Postmoderní politik
 
 2.Politika a virtuální ctnosti
Simulacrum v moderním provedení
Nacionalismus jako virtuální domov
Karikatura komunity
Uctívání státní moci
Privilegium neprivilegovaných
   7.  Politika ve světě sítí
Politika ve věku organizací
Vítězné tažení sítí
Politika v síti
Nedůvěřivý volič
 
 3.  Politika tolerovaná experty
Čím více moci, tím méně kontroly
Expertní vědění a veřejné mínění
Poradenská společnost
Experty nikdo nevolí
Demokracie versus technokracie
   8.  Politika v nejisté společnosti
Špatné recepty na bezpečí
Nejistota jako styl života
Je modernizace lékem na nejistotu?
Program TINA
 
 4.  Politika a jiná rizika
Neviditelný vetřelec
Chybějící pojištění
Plnění norem
Dělba zla
Předpotopní politika
   9.  Dilemata občanské společnosti
Dilema ziskovosti
Dilema organizovanosti
Dilema sítí
 
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

 Úvod  Vladimír Nálevka  Konec dějin a střet civilizací 
 1.  Miloš MendelStřet civilizací ve světle vědy
Střet civilizací jako produkt vědecké postmoderny
Obecné slabiny paradigmatické metody
Konkrétní slabiny paradigmatické metody
    Západní civilizace
    Slovansko-pravoslavná civilizace
    Konfuciánská civilizace
    Islámská civilizace
Skutečné příčiny střetů
 
 2.  Oskar Krejčí  Hrozivé proroctví
Rytmus politické teorie
Nejasné pojmy
Kultura versus ideologie
Doktrinální rozpor
Rizika historiografie
Soužití civilizací
 
 3.  Stanislav Komárek  Prorokovali proroci... 
 4.  Luboš Kropáček   Model spíše varovný
Alternativa: jediná univerzální civilizace
Alternativa: dva světy
Islámský okruh
Křesťanský pohled
 
 5.  Zdeněk Zbořil  Střed a střet civilizací  
 6.  Ivo T. Budil   Střet kultur a vzpoura proti modernitě 
 7.  Martin Hekrdla  Postmoderní sociální konflikt
Sociální zdroje "boží pomsty"?
Boží stíny jediného světa
Problémy s modernizací
Vzpomínky na budoucnost
Čtení událostí
 
 8.  Bob Fliedr   Když odnikud někam, tak jinudy
Muslimové a války protestantů s katolíky
Oltář je dál než trůn
Střetávání dialogů
Svoboda a náboženství
Sňatek Východu a Západu
 
 9.  Tomáš Halík  Nový světový řád" a náboženství 
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
21. 5. 2002 Pyramídová hra zvaná hypermarkety ? Lubomír  Sedláčik
21. 5. 2002 Nebylo lepší, když spolu soutěžily kapitalismus a socialismus (ne stalinismus)?   
21. 5. 2002 Zastánce práv Romů kritizuje zdlouhavé podávání žaloby proti své osobě Jaroslav  Hlaváček
21. 5. 2002 Umělec nemá právo si instalovat své dílo kdekoliv; avšak Správa Pražského hradu nesmí být pořadatelem cenzurované akce! Jaroslav  Štemberk, Jan Paul
21. 5. 2002 Městečko dojná kráva Radek  Mokrý
21. 5. 2002 Viewegh maskuje ztrátu invence politickou angažovaností Jan  Paul
20. 5. 2002 Americký viceprezident Cheney předpovídá nový útok, ČTK je z toho na větvi Jan  Čulík
20. 5. 2002 MFD a princip: Novinář nikdy nepodlézá mocným Jan  Čulík
20. 5. 2002 Chlapi sobě Jan  Čulík