20. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 5. 2002

Havel jako cenzor? Když se z disidentů stávají dinosauři...

Kancelář prezidenta na poslední chvíli zakázala venkovní část výstavy POLITIK-UM/New Engagement na nádvořích Pražského hradu. Protože byla ta část kontroverzní.

Jestliže chtěl Hrad umělecký happening s politicky orientovaným tématem, měl na to být připravem. Měl počítat s tím, že umělci, to nejsou lidi jako ti na Karlově mostě, kteří kreslí obličeje turistů, ale jsou to většinou osoby s originálními, nekonvenčními názory. A to je velmi dobře, protože jinak bychom bývali neměli surrealisty, impresionisty, kubisty, atd. Umění nepřekračuje konvenční normy pokaždé, avšak činí to často.

Sloupek

Tak jsem si vyjel v Praze v neděli odpoledne na kole do Stromovky. Vyhýbaje se tam rychle se míhajícím osobám na kolečkových bruslích, jsem nakonec dojel svou známou, zavedenou trasou do Bubenče a zastavil jsem se jako obvykle, abych obřadně uctil hlubokou minulost, ve Wolkerově ulici v hospodě Na slamníku, kde jsme jako středoškoláci nechali kdysi kus mládí...:)

Hospoda se přizpůsobila novým časům: guláš či svíčková s neidentifikovatelnou omáčkou a gumovými knedlíky dávno zmizely a její zaměstnanci servírují i na zahrádce venku cizincům chutně vypadající jídla se zeleninovou oblohou. Obsluha sice chvíli trvá a mladý číšník při vypracovávání účtu rodině u vedlejšího stolu zápolil asi deset minut s kalkulačkou, ale to nevadí.

Seděl jsem tam chvíli při jednom pivu. Dostal jsem ho ve značkové sklenici Staropramenu (kde jsou všechny ty staré, otřískané půllitry?), a to mě přimělo zauvažovat nad poloironickým marketingovým heslem tohoto pivovaru, na sklenici umně vyvedeným pod firemním logem a často dnes užívaným i v jiných reklamách na tohle pivo. "CHLAPI SOBĚ" hlásá o svém pivu v České republice firma Staropramen.

Stojím na rozhraní dvou zemí a dvou kultur a i drobné rozdíly v pohledu na skutečnost, které tento dvojí úhel umožňuje, jsou zábavné. Je samozřejmě dávno známo, jak citlivě využívají kulturních a společenské rozdílů v různých zemích a nálad a podprahových postojů v dané společnosti k prodeji svých výrobků marketingoví pracovníci (je to Bernaisovo dědictví - viz zde). V ČR si, podle marketingového vidění světa, zřejmě vytvořili pivo CHLAPI SOBĚ; v Británii, kde se Staropramen dnes taky hojně prodává, je však jeho marketing úplně jiný.

Že by v Čechách ženy pivo nevyráběly ani nepily? Je snad pravda, co napsala o rozdílech mezi ženami a muži už v devatenáctém století Karolina Světlá (cituje to Lubomír Machala ve své nové, záslužné knize "Literární bludiště" o nejnovější české literatuře - vrátíme se k ní v BL recenzí):

"Co musí mít muž za den toho piva a masa a co tabáku a cigaret, než je mu život možný? Co musí míti jiných dráždidel, chce-li duševně něco vyvést. Pohlédněte na ženu - trocha kávy, skýva s máslem, a ona je úplně spokojena, sytá a šťastná. K duševní produkci jí dostačí kapka míru, trochu volnosti, několik květin za oknem, paprsek slunce nad nimi, vlaštovčí hnízdo naproti pod oknem, vše ji těší, nadchne, povznáší..." Že by snad právě tento idealistický obraz ženy od staré dobré Karolíny vedl podnik Staropramen k vědomí, že ženám stačí jen "ta skýva chleba", takže nemá cenu se obtěžovat dělat pro ženy na pivo reklamu?

Ano, můžete na namítnout (jak to dělají politikové), že ten výrok není myšlen vážně - jenže právě polohumorně míněné výroky bývají nejefektivnější. Seriózně se zpochybnit nedají, "vždyť to byl jen vtip!", ale jednou vyřčeny byly a stopa zůstává.

No nic, je svoboda slova a my máme právo na své "CHLAPI SOBĚ", stejně jako přece není nic špatného na publikaci voajeristické básničky Františka Halase o jedné dívce v pražském metru - když se proti tomu ozvala jedna kritička, ti jí v Praze dali, co si to dovoluje!

Ale o politickou korektnost anebo jen slušnost či férovost mi v tomto případě nejde. Jde mi o rozdílné vnímání skutečnosti v různých zemích, které se často dá zajímavě identifikovat už v drobnostech. Vždycky z pohledu z opačné strany vypadá ta druhá strana docela komicky.

Mám někdy pocit, že jediní lidé, kdo se v zahraničí dnes upřímně a podrobně snaží poznat českou kulturu a české zvyklosti, jsou pracovníci marketingových oddělení nadnárodních společností: studují ovšem české zvyklosti jen proto, aby mohli co nejefektivněji českému zákazníkovi vnutit své výrobky. Rozdíly jsou jemné a vypovídají, myslím, hodně. Na běžícím pásu, vydávajícím zavazadla v příjezdové hale na letišti v Ruzyni jsou umístěny reklamy. Jedna japonská firma tam inzeruje videokameru záběrem dovolené z tropické pláže na obrazovce přístroje. Český nápis u fotky z ostrova zní emocionálně a podbízivě: "Prožijte to znovu"! (tj. tu drahou, výjimečnou dovolenou, kterou jste si zaplatili), anglická verze téže reklamy na běžícím pásu zní daleko nezávazněji: "Play it again!".

Ve skotských městech Stirling, Edinburgh a Glasgow (a jistě i v některých anglických městech) zřídil koncern, který do Británie dováží české pivo (prodává se tam úspěšně) módní restaurace s nejnovějším designem (sklo, zrcadla a kov). Tyto restaurace se jmenují - mají ten nápis velkými písmeny na vývěsním štítě - česky PIVO. Jídelní lístky jsou psány česky a anglicky (česky tomu samozřejmě nikdo nerozumí, to jen, aby to bylo něco extra, v českém textu jsou tu a tam překlepy); stěny těchto restaurací jsou vyplněny fotografiemi různých artefaktů z České republiky (bankovky, veřejné nápisy, stvrzenky) a také citáty - v češtině - z děl různých českých spisovatelů: od Hrabala, od Havla, atd.

Jinými slovy, firma, která dováží pivo Staropramen do Velké Británie, ho v britském prostředí marketingově prodává jako módní, luxusní, intelektuální nápoj z pozoruhodně exoticky kuturní a zajímavě cizí země s nesrozumitelným jazykem, plným nevyslovitelných shluků souhlásek a s divnými diakritickými znaménky; ze země, jíž v malebném městě Praze vévodí z Pražského hradu král, intelektuál-filozof Václav Havel.

(Při nedávné přehlídce českých uměleckých filmů v britských kinech filmového umění dostal každý, kdo si koupil lístek na představení, u baru v kině zadarmo třídecilitrovou láhev Staropramenu. V témž baru v edinburském Filmhousu stála tato malá láhev Staropramenu 2 libry 50, tedy cca 125 Kč.)

Zdá se mi tedy, že by byli britští (pseudo)intelektuálové, popíjející v těchto restauracích točený Staropramen, (Stáwopwamen), poněkud šokováni, kdyby se dověděli, že v zemi jeho původu se tohle dobré, intelektuální pivo pro fajnšmekry prodává pod milým heslem "Chlapi sobě".

20. 5. 2002
Dostal jsem v letadle z Amsterodamu do Prahy sobotní vydání Mladé fronty Dnes. Hned z něho zavanul pozoruhodně neevropský duch. Do Prahy přiletěla Laura Bushová. Jako před návštěvou Leonida Brežněva blahé paměti - ne, obávám se, že článek je ještě úslužnější než za komunismu - publikovala Mladá fronta Dnes reklamní eulogii o manželce George Bushe. Autor: Pavel Pošusta.

Jací jsou pode Pošusty vlastně Bushovi? Jsou to "Mr. and Mrs. Dokonalí!" ("Už v Texasu za dvojnásobného guvernérství George Bushe jim přezdívali Mr. and Mrs. Dokonalí. Perfektně se spolu doplňovali a jejich vytoužené dcery, které přišly, když jejich rodiče již uvažovali o adopci, jen obrázek dokonalé rodiny doplňují (sic).") Přeložit toto do angličtiny, to by tedy reportéři jakýchkoliv seriózních západních novin valili oči! To diskredituje Mladá fronta Dnes takovýmito články novinářskou profesi dobrovolně, anebo jí za to někdo snad platí?

Avšak Pošustovy výroky jsou svým způsobem krásné. Mají v sobě silný náboj absurdní poezie. Zaslouží si citace. Měly by vejít do análů české žurnalistiky. Jistě by se líbily i Karlu Havlíčkovi (jistě lituje, že takto nepsal, neuměl psát! o rakouském císařském domě). Citujeme: "[Laura Bushová], tato plachá, introvertní žena si dokonale uvědomuje své místo v Bílém domě."
20. 5. 2002
Výroky prezidenta Bushe o tom, že nemohl nijak zabránit útokům z 11. září přišly koncem minulého týdne po bezprecedentní čtyřiadvacetihodinové přímé kritice Bushova vedení války v Afghánistánu, která neměla za předchozích 8 měsíců obdoby, napsal v sobotu v listě Guardian jeho washingtonský korespondent. V soukromí prý kvůli tomu Bush "absolutně zuřil". Na jeho obranu musela přijít i jeho manželka. Během své nynější cesty po Evropě konstatovala Laura Bushová v Budapešti: "Myslím, že je smutné paraziticky využívat ... emocí lidí, jako kdyby bývalo bylo něco, co bychom mohli učinit."
18. 5. 2002
"Amerika se obrátila proti Bushovi", to byl v sobotu titulek na první stránce bulvárního britského deníku Daily Mirror, který se letos v záhlaví honosí cenou "Deník roku". V podtitulku se praví: "Zuřivost nad tím, že 11.9. americká vláda selhala" a text na první straně pokračuje: "Amerika se postavila v pátek proti prezidentu Bushovi, za to, že utajil informace o bin Ladenově spiknutí unést letadla. Příbuzní usmrcených osob ze Světového obchodního centra se připojili k Demokratům a odsoudili rozhodnutí prezidenta Bushe nezveřejnit varování, že Spojeným státům hrozil obrovský teroristický útok. Bílý dům věděl o plánech organizace al Qaeda unést americká letadla už dva roky před útokem z 11. září - a několik týdnů před ním varovaly americkou vládu FBI i CIA. Serióznější britské listy píší na toto téma uměřeněji, ale i ony informují o ostré kontroverzi, která v této věci vznikla ve Spojených státech, a poukazují, že nejde pouze o kritiku od příslušníků Demokratické strany. Britský list také kritizuje propagandistický výlev Dicka Cheneyho, který se kritiku pokusil zastavit téměř komunistickou argumentací, že to "poškozuje národní zájmy". (Americkou vládní politiku nekriticky obdivující Mladá fronta Dnes kupodivu zcela nekriticky převzala ve svém sobotním vydání v rozsáhlém samostatném článku Cheneyho argumentaci, aniž by poukázala na to, že jde o stranickopolitickou, vládní propagandu.) Informujeme - z Prahy - o tom, jak o nynější americké kontroverzi píše sobotní britský tisk. "VĚDĚLI O TOM UŽ PŘED DVĚMA LETY: Poprask v USA - ukazuje se, že vláda o varování před únosy letadel věděla", píše Daily Mirror a pokračuje:
17. 5. 2002

Americký prezident George W. Bush vystoupil na veřejnosti a zdůraznil, že nebylo v jeho silách předem zabránit útokům z 11. září: "Kdybych býval věděl, že nepřítel využije onoho osudového rána letadel k zabíjení, udělal bych všechno, co je v mých silách, abych ochránil americký lid."

Jak konstatují např. internetové stránky BBC, toto Bushovo veřejné vystoupení přichází v době, kdy sílí požadavky na rozsáhlé vyšetřování tvrzení, že byla americká vláda informována už v srpnu, že se organizace al Qaeda chystá unést letadla. Bush dodal, že kritika, zaměřena proti němu, kterou vznášejí především jeho odpůrci v Kongresu, je politicky motivovaná.

Informace o tom, že byl Bush 6. srpna varován před možnými útoky, vyvolalo v Kongresu velkou kontroverzi. Poslanci požadují, aby se vyšetřilo, co přesně prezident předem věděl. Pozorovatelé však poukazují na to, že informace asi byly příliš mlhavé na to, aby mohl prezident Bush konkrétně jednat.

20. 5. 2002

Dick Cheney oznámil, že nový útok na Spojené státy je "téměř jistý", vzhledem k tomu, že prý americké bezpečnostní oganizace varují před zvýšenou činností organizace al Qaeda. Zajímavé je, jakou prioritu tomu dávají různé sdělovací prostředky. Internetové stránky společnosti BBC to v neděli večer uvedly jako čtvrtou zprávu (první zprávu uvedenou menším písmem), viz zde, (samotná zpráva BBC o Cheneyově varování je zde, ČTK v Českých novinách uvedla Cheneyho varování jako hlavní zprávu večera. (Možná že se podle ČTK ve světě a v ČR jinak nic neděje - stav stránek Českých novin z nedělního večera by tomu nasvědčoval.)

Zprávy obou médií obsahovaly informaci i o tom, že byl George Bush kritizován za to, že údajně neučinil dostatečná opatření před 11. září, v ČTK je tato kritika spojena s výrokem Cheneyho, že "před 11. září nebyly k dispozici žádné konkrétní informace". BBC na rozdíl od ČTK k tomu dodává, že Cheney přiznal, že selhaly špionážní organizace, protože řádně nezkoordinovaly svou činnost, ale že za to Bush nemohl. BBC dodává, že v minulých dnech vyšlo najevo, že bylo státním činitelům předem předáno několik memorand a zpráv, které poukazovaly na to, že se plánuje útok.

17. 5. 2002

Ke kritice Dana Rathera na adresu bojácnosti amerických sdělovacích prostředků se vyjádřil v pátek v podvečer v publicistickém rozhlasovém pořadu BBC "PM" jeho reportér ve Washingtonu takto: "Atmosféra v Americe, která tam vznikla po 11. září, autentické vlastenecké cítění, Bushově vládě dovolovala, aby si v podstatě dělala, co chce, a prostě jen oznamovala lidem až posléze, co rozhodla a učinila. Nyní lidé znovu vznášejí tvrdé otázky a mají na to přirozeně plné právo." Citujeme podrobněji:

20. 5. 2002
Když Britské listy minulý týden přinesly informaci o tom, že se bude konat autorské čtení z nové knihy Michala Viewegha, některým čtenářům to dosti zvedlo adrenalin. Nejvíce Janu Paulovi, který reagoval článkem Proč dělají BL reklamu politické agitaci Michala Viewegha? To byl velmi zdařilý titulek, protože český člověk je v předvolební době poněkud nervózní a protože Viewegh je velmi známou osobností.
20. 5. 2002
Publikujeme další informace o snahách skoupit český tisk, tentokrát získané od současného vydavatele břeclavského Moravského jihu.
19. 5. 2002
Už klasik, indiánsky náčelník Winetou potvrdil, že muž hovorí činmi, "iba zbabelý kojot zavýja". Tento výrok má veľmi užitočnú aplikáciu aj vo verejnom živote. Ak sa totiž pozrieme jeho optikou na niektoré tzv. demokratizačné a samosprávne kroky garnitúry Mikuláša Dzurindu, tak zistíme, že knieža Potemkin má zdatného nasledovníka. Toľko mediálne vzývané a propagované samosprávne kraje, či úrad verejného ochrancu ľudských práv, sú v praxi len nefunčnou a drahou fasádou, slúžiacou na formálne naplnenie kritérií Európskej únie. Podľa toho vyzerá aj ich "prínos" pre občana.
20. 5. 2002
Publikujeme několik poznámek o konferenci "Česká republika a čeští Američané - vzájemná pouta, společné partnerství" kterou uspořádalo v sobotu 18.5. české velvyslanectví ve Washingtonu. Jan Krondl si na této konferenci povšiml toho, co vidí jako dosti podstatné rozdíly mezi Američany českého původu a "krajany" ze současných Čech.
20. 5. 2002
Ačkoli to možná zní svatokrádežně, z celkové politické situace v ČR je čím dál zjevnější, že letošní parlamentní a komunální volby v ní budou velice nudnou záležitostí. Možná by se jim tedy Britské listy neměly věnovat už buďto vůbec, anebo by se měly o nich zmiňovat opravdu jen minimálně. Ono totiž na různých "předvolebních" medializacích vůbec nezáleží, vše je rozhodnuto, ne-li již konkrétně mocensky rozděleno.
19. 5. 2002
Minulý týden rozhodli radní Prahy 6 o výsledcích výběrových řízení na dva objekty ve Starostřešovické ulici. Tyto domky již od roku 1995 užívá Dobročinný spolek Medáků a pořádá zde pravidelné kulturní a vzdělávací aktivity pro širokou veřejnost. Třetí z domků, spravovaných Medáky, se nachází v ulici Nad hradním vodojemem. Radní chtějí Medákům pronajmout pouze jeden ze tří domků. - Toto je tisková zpráva Dobročinného spolku medáků z Prahy 6
19. 5. 2002
Je to přesně rok, kdy se majitel deníku The New York Post Rupert Murdoch rozhodl provést změnu ve vedení listu a na místo odvolané šéfredaktorky Xany Antunes (38) jmenoval Australana Cola Allana (49), který do té doby šéfoval v Sydney bulvárnímu listu The Daily Telegraph. Allanův příchod do The New York Postu vyvolal zvláště mezi newyorskými intelektuály bouři nevole. Allan - pro své manažerské praktiky nazývaný Col Pot - je totiž z Austrálie známý jako velmi svérázný šéfredaktor, mezi jehož nejpodařenější kousky patří urinace v zasedací místnosti v průběhu redakčních porad. Podrobně se o tom rozepsal bývalý Allanův kolega Stephen Mayne na své internetové stránce CRIKEY ), kde zveřejnil Allanův profil nazvaný Močení do umyvadla. Na pravdivost článku se Allana později dotázala i jedna australská televizní reportérka, jejíž interview loni citoval The New York Observer. - Tuto úvodní pasáž, včetně následujícího rozhovoru, cituje autor z ekonomického diáře Jaroslava Plesla z Lidových novin, českých The Times (který měl tentokrát uměřený, intelektuálský titulek: Postel v televizi, kdo vydělal na teroru a génius národa bastardů). Pleslova informace z amerického tisku se autorovi stává odrazovým můstkem k "filozfičtějším" úvahám:
20. 5. 2002
Česká nezávislá televizní společnost (ČNTS) obdržela notářské zápisy z valné hromady ČNTS, která se konala dne 24. 4. 2002 na žádost společnosti CET 21. Podle tvrzení jejího jednatele Vladimíra Železného na ní došlo k nahrazení jednatelů jmenovaných CME, jednatelem navrženým společností CET 21. Přitom CME vlastní v ČNTS 99% obchodní podíl, zatímco CET 21 vlastní v ČNTS podíl pouze ve výši jednoho procenta. Oba notářské zápisy jednoznačně potvrzují, že většinový vlastník ČNTS, společnost CME, na valné hromadě řádně hlasoval a zamítl všechny "zásadní" návrhy předložené společností CET 21. - Toto je tisková zpráva společnosti CME.
17. 5. 2002
Z hlediska střetu názorů nepotřebuji být za dobře s nikým. V rámci vzájemně sdílených postojů je blízkost mezi lidmi přirozená, ačkoliv je nikdy nezbavuje možnosti vzájemně kritického hlasu. Textem O koncepci Britských listů jsem se snažil vyjádřit, jak já osobně chápu význam tohoto internetového deníku, aniž bych to chtěl druhým vnutit. Uvedl jsem sice že Blisty svoji představu mají, ale že je nutné o ní stále usilovat v kritickém dialogu.
14. 5. 2002

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto . Děkuji.

Šéfredaktor.

19. 5. 2002
Robert Schuman Centre, středisko, které je součástí European University Institute ve Florencii, hledá pracovníka, nejlépe postgraduálního studenta, jehož úkolem bude připravit předběžný dokument o sdělovacích prostředcích v zemích, připravujících se na vstup do EU, pro konferenci, která se má konat v listopadu 2002. Podrobnosti v angličtině jsou níže.
17. 5. 2002

Podrobnosti viz zde.

16. 5. 2002

Švédská Dalarna University hledá politologa, odborníka na střední Evropu, píše náš tamější spolupracovník Stephen Saxonberg:

Dalarna University in Sweden has a new position for a political scientist for our new MA program in International Relations. This is an international program, with students from all over the world, including many from Central Europe. The applicant should have a PhD in political science and some international publications. We are a small liberal arts college, located in the heart of Sweden, nearby some of the country's most beautiful nature. If you are interested, please contact Steven Saxonberg before May 28.

Jan Keller
12. 6. 2002

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

  Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
Globalizace jako velké vyprávění
O čem mlčí vyprávění
Státy létat nedokáží
Ironie dějin
Prostor pro demokracii
 
 1.  Moderní politika - dělení pokladu
Čím ospravedlnit moc státu?
Kde jsou meze státní moci?
Jak mít užitek ze státní moci?
   6.  Postmoderní politika
Guláš jako program
Politika jako tombola
Politika svádění
Postmoderní politik
 
 2.Politika a virtuální ctnosti
Simulacrum v moderním provedení
Nacionalismus jako virtuální domov
Karikatura komunity
Uctívání státní moci
Privilegium neprivilegovaných
   7.  Politika ve světě sítí
Politika ve věku organizací
Vítězné tažení sítí
Politika v síti
Nedůvěřivý volič
 
 3.  Politika tolerovaná experty
Čím více moci, tím méně kontroly
Expertní vědění a veřejné mínění
Poradenská společnost
Experty nikdo nevolí
Demokracie versus technokracie
   8.  Politika v nejisté společnosti
Špatné recepty na bezpečí
Nejistota jako styl života
Je modernizace lékem na nejistotu?
Program TINA
 
 4.  Politika a jiná rizika
Neviditelný vetřelec
Chybějící pojištění
Plnění norem
Dělba zla
Předpotopní politika
   9.  Dilemata občanské společnosti
Dilema ziskovosti
Dilema organizovanosti
Dilema sítí
 
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

 Úvod  Vladimír Nálevka  Konec dějin a střet civilizací 
 1.  Miloš MendelStřet civilizací ve světle vědy
Střet civilizací jako produkt vědecké postmoderny
Obecné slabiny paradigmatické metody
Konkrétní slabiny paradigmatické metody
    Západní civilizace
    Slovansko-pravoslavná civilizace
    Konfuciánská civilizace
    Islámská civilizace
Skutečné příčiny střetů
 
 2.  Oskar Krejčí  Hrozivé proroctví
Rytmus politické teorie
Nejasné pojmy
Kultura versus ideologie
Doktrinální rozpor
Rizika historiografie
Soužití civilizací
 
 3.  Stanislav Komárek  Prorokovali proroci... 
 4.  Luboš Kropáček   Model spíše varovný
Alternativa: jediná univerzální civilizace
Alternativa: dva světy
Islámský okruh
Křesťanský pohled
 
 5.  Zdeněk Zbořil  Střed a střet civilizací  
 6.  Ivo T. Budil   Střet kultur a vzpoura proti modernitě 
 7.  Martin Hekrdla  Postmoderní sociální konflikt
Sociální zdroje "boží pomsty"?
Boží stíny jediného světa
Problémy s modernizací
Vzpomínky na budoucnost
Čtení událostí
 
 8.  Bob Fliedr   Když odnikud někam, tak jinudy
Muslimové a války protestantů s katolíky
Oltář je dál než trůn
Střetávání dialogů
Svoboda a náboženství
Sňatek Východu a Západu
 
 9.  Tomáš Halík  Nový světový řád" a náboženství 
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
17. 5. 2002

Známý americký moderátor zpravodajských relací televize CBS Dan Rather konstatoval ve čtvrtek v rozhovoru v publicistickém pořadu Newsnight televize BBC, že americká média po útocích z 11. září zastrašila vlastenecká horečka. (Podrobnější informace jsou o tom v angličtině např. zde či zde. Na stránce pořadu Newsnight jste si také mohli až do pátku 23.30 středoevropského času rozhovor pustit.) Rather (70) zastává už dvě desetiletí čelné postavení mezi americkými televizními novináři. Je téměř tak slavný jako americký prezident, ale má své zaměstnání natrvalo a má podstatně vyšší plat než američtí prezidenti. Rather uvedl v rozhovoru, že strach, že novinář se politika dotkne, "jim brání dávat politikům tvrdé otázky" a dodal, "Sám se zahrnuji do této kritiky."

Rather také ostře zaútočil na nový způsob válečného reportování, který vznikl od útoků z 11. září. Říká se tomu "milatainment" (podle vzoru "infotainment", zábavné pořady obsahující informace) - zábavné pořady na vojenská témata, deníky vojáků, materiály o amerických pilotech a profily z frontové linie. (Na jeden článek tohoto druhu od Jana Rybáře, který publikovala nedávno v ČR i Mladá fronta Dnes o "americkém vojákovi, který mluví česky", jsme v BL upozornili zde; hlavní české sdělovací prostředky po 11. září drtivou většinou zaujaly služebně proamerický postoj a předstírají, že to je jediný "správný", "normální" pohled na vývoj událostí.) Pořady a články z kategorie tohoto "milatainmentu" vznikají ve spolupráci s americkým ministerstvem obrany, takže jde vlastně o státní propagandu.

Televiznímu producentu R.J. Cutlerovi dovolilo ministerstvo obrany, aby rozdal americkým vojákům 80 digitálních kamer, aby natočili své vlastní názory a pocity. Cutler přiznal, že kdykoliv se objeví na televizních obrazovkách takovéto záběry amerických vojáků, je to provládní propaganda.

V rozhovoru s pořadem Newsnight Dan Rather podrobně popsal, pod jak velkým tlakem, aby konformovali, se po 11. září ocitli američtí novináři.

"Je to obscénní srovnání - víte, moc se mi to nelíbí - ale v určité době dávali lidé v Jihoafrické republice osobám, které vyjadřovaly jiné názory, kolem krku hořící pneumatiku. A toho se v určitém ohledu bojí lidi i tady, že dostanou na krk náramek hořící pneumatiky, že nejsou dostatečně vlastenečtí. A právě tento strach vede novináře k tomu, že nevznášejí kritické otázky. "

Rather vysvětlil, že tento strach postihuje i jeho samotného: "Začíná to, že sám začnete mít vlastenecké pocity. Uvědomujete si, že celá země - důvodně - zažívá vlnu vlastenectví. Říkáte si: Vím, na co se mám ptát, ale tohle asi na takové otázky není vhodná doba."

Dan Rather je silně znepokojen tím, že novináři nepožadují, aby se americká vláda zodpovídala ze své práce a že porušují svou novinářskou integritu. "Nikdy nebyla žádná americká válka, k níž měli novináři tak minimální přístup," konstatoval Rather. Pro novináře je nyní nesmírně obtížné ověřovat si nezávisle informace, které jim poskytuje americká vláda. A ta často šíří jen část informací.

Rather varuje: "Omezovat přístup k informacím proto, aby si ti, kteří válku vedou, chránili zadek, je nesmírně nebezpečné a není to přijatelné. Je mi líto, že to musím říci, ale až do této chvíle tohoto televizního rozhovoru to tak je a americká veřejnost to drtivou většinou přijímá. A nynější [americká] vláda z toho má obrovskou radost a schovává se za to."

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
20. 5. 2002 Americký viceprezident Cheney předpovídá nový útok, ČTK je z toho na větvi Jan  Čulík
20. 5. 2002 MFD a princip: Novinář nikdy nepodlézá mocným Jan  Čulík
20. 5. 2002 Chlapi sobě Jan  Čulík
20. 5. 2002 O autorském čtení, propagandě a profesionalitě Martin  Pilař
20. 5. 2002 Bush v soukromí "absolutně zuřil", že ho kritizovali   
17. 5. 2002 Reportér BBC: Bushova vláda neumí reagovat na tvrdé otázky   
17. 5. 2002 Na Vysoké škole ekonomické v Praze se se studenty nepárají Aleš  Žďárek
17. 5. 2002 Bush byl informován o hrozbě útoků před 11. září   
17. 5. 2002 Tisíce lidí obdrží v Británii velké odškodné za rakovinu způsobenou azbestem Jan  Čulík
17. 5. 2002 Češi se definují obranným nacionalismem; jak je to s občanským principem jinde? Jan  Čulík