|
26. 4. 2002
Český rozhlas pokračuje v kontraproduktivní reklamní kampani, zcela ve znamení samochvály, která ovšem vždycky smrdí. Hovoří o pozitivní naladěnosti (zítra bude hezky), o tématech jimž se nevyhýbá (i ženy se mohou tetovat), o tradici (vysíláme už dlouho) a o obrazu světa (všichni jsou si rovnější), který prý čtenářům ukazuje Český rozhlas takový, jaký je (ani růžový, ani černý, ale lakovaný?). Přitom se jednotlivé tématické bloky, pořady i živé vstupy opakují do omrzení. Školačka, která posluchačům stále dokola sdělovala, jak je prima, že se dobře učila na základní škole (a nyní ji vzali bez přijímacích zkoušek na střední školu), mě nedávno, posluchačky, opravdu hodně rozrušila. Totéž se týká zpravodajských relací, v nichž se opakují po celý den plus minus "čtyři" stále stejně přežvykované, notoricky známé zprávy.
|
Co říká Zeman je samozřejmě nadsázka, ale s tím novinářským stavem je to u nás skutečně na pováženou. Nemohu pochopit například, že v letech 1991-1997 se drtivá většina novinářů tak ztotožnila s ODS (popř. s ODA), že nic jiného, než chválu této strany a jejího předsedy jsme téměř nikde neviděli.
V roce 1992 jsem si např. přečetl vyjádření tehdejšího zástupce šéfredaktora Lidových novin Karla Kříže, že redakce nebude otiskovat názory ekonomů kritických k tehdejší reformě.
Po roce 1997-98 se zase většina těchto zfanatizovaných novinářů obrátila zády ke Klausově politice a začala podporovat jeho odpůrce většinou v US. Vrcholem tohoto snažení byla tzv. televizní krize.
Proto je i zábavné, že Zeman vzpomenul komunistickou minulost hlavního komentátora Mladé fronty Dnes Martina Komárka a jeho "angažované" psaní v předlistopadové Mladé frontě.
Leschtina, dnes v Literárních novinách, je stejný případ.
Přitom tito lidé patřili v 90. letech k hlavním "antikomunistům", vytvářeli celé antikomunistické kampaně, hony na "levičáky" a dokonce zvláštní pohrdání měli pro bývalé vyloučené komunisty, třebaže ti na rozdíl od nich byli v disentu aspoň v posledních 20 letech.
Novináři mají obrovskou moc ovlivňovat veřejné mínění, v podstatě dělají politickou propagandu místo svých oblíbených stran a proto i politici mají právo se bránit proti takovýmto politicky zaměřeným útokům. "Novinář" není osoba zbavená odpovědnosti, za to, co píše. Zeman byl ze strany martinů komárků, leschtinů a spol. po celou dobu tím největším otloukánkem a démonem a proto se jeho reakcím nedivme. Opravdu se ale divím tomu, že toto všechno paní Válová a spol. [ze Syndikátu novinářů] nevědí či ignorují.
(převzato z fóra Britských listů)
|
26. 4. 2002
Kdo jsme? Co děláme? To jsou otázky, na které všichni zároveň neustále hledáme odpověď a zároveň se snažíme na ně zapomenout, popřípadě nalézt způsob, jak tuto odpověď, když ji nalezneme, zasunout do nějakého pavučinami opředeného koutku svého podvědomí. Není možné žít v neustálých pochybnostech, a také například u nás stále opěvovaný "život v pravdě" není nic jiného než takové nepřetržité pochybování. Člověk potřebuje ke svému životu jistoty, pevné body a proto se mnohé těžce nalezené pravdy plné pochybností, tak často osifikují a stávají se velkou lží.
Jestli to ale znamená insulární zachumlání do vlastních zájmů a přisvojení si hesla 'košile bližší než kabát', vede tato strategie k postupné degeneraci toho iluzorního, ale přesto nepochybného, ducha našeho společenství. Stejně jako naše těla, potřebují i naše duše široký genetický fond, aby mohly evolučně prosperovat a dále se rozvíjet. Současná absence podrobných a objektivních zpráv o událostech na Blízkém východě na titulních stranách (a dokonce i v zahraničních rubrikách) a nekritická a jednostranná podpora válečných konfliktů silných od války v Perském zálivu, přes bombardování Kosova až po válku v Afghánistanu jsou toho smutným dokladem. Čtenáře buďto dění ve zdánlivě odlehlých koutech světa "nezajímá", nebo nemají chuť se probírat protichůdnými názory. To jsou ale okamžiky, kdy se jedná o budoucnost světa. Nejen o individuální bezpečí jednotlivců nebo mnohými opěvovaných lokálních komunit, ale také o definici toho, jací budeme jako lidé. Každý z nás, i každá skupinka v naší širší společnosti. Proč by nás mělo zajímat, co se v těchto dnech děje v Izraeli a Palestině? Česká média si bohužel neuvědomují svou povinnost a zodpovědnost co nejobjektivněji informovat a poskytovat vyvážené názory. Místo toho se vyhýbají obtížným tématům a kontroverzím, ať už z redakční pomýlenosti, že jim má jít o to čtenáře bavit, nebo podléhajíce vlivů inzerentů, kteří nechtějí být asociováni s ponurými zprávami nebo těžko stravitelnými názory. |
|
26. 4. 2002
Ve vězení v Šeberganu, 100 km západně od afghánského města Mazar-i-Šarif, se natolik zhoršily podmínky pro zadržovaných 2700 válečných zajatců - jsou to všechno osoby, které loni zajala armáda, podporovaná Spojenými státy - že byl minulý týden nucen zasáhnout Mezinárodní červený kříž, aby zabránil hromadnému umírání hladem. Téměř 100 mužů muselo být nouzově vyživováno tekutou stravou a až pět set vězňů bude muset být přesunuto do stanů, aby se podrobili lékařské péči. Tito muži, kteří se octli v blízkosti smrti, mají však vlastně štěstí. Ostatní zadržované osoby ve vězení v Šeberganu budou dál zadržovány po padesáti v jediné místnosti, bez záchodů, bez čisté vody a bez hygieny, v prostředí, kde zuří tuberkulóza a cholera. Desítky vězňů už zemřely, napsal v pátek list Washington Post a pokračoval:
|
|
26. 4. 2002
Dvěma těmto školákům bylo 14, třetímu bylo 15, surfovali po internetu v místní internetové kavárně, jeden z nich trávil hodiny malováním dětských kreslených figurek, všichni tři to byli nadšenci do fotbalu. Několik hodin poté, co je zastřelila izraelská armáda nedaleko židovské obce Netzarim, obdrželi jejich otcové jejich mrtvoly. Přejelo je obrněné vozidlo, které rozřízlo mrtvolu čtrnáctiletého Ismaila Abu Nadiho na dvě poloviny. Shrnujeme článek Roberta Fiska z pátečního Independentu. - Mezinárodní pozorovatelé jsou znepokojeni nejen nesmírnou brutalitou této akce (je skutečně nutno střílet čtrnáctileté děti?) , ale i dopadem, jaký má drastická situace v Palestině v současnosti už i na děti.
|
|
26. 4. 2002
Britský aktivista Peter Tatchell se pokusil - zatím neúspěšně - přimět britský soud, aby byl americký politik Henry Kissinger obžalován z válečných zločinů. Včera v deníku Guardian vysvětlil, proč si přeje, aby byl Henry Kissinger postaven před soud. O válečných zločinech Henryho Kissingera publikoval závažnou knihu britský novinář Christopher Hitchens, který působí v Americe. Recenzi této knihy od Charlese Wheelera, dlouholetého zpravodaje BBC v USA, jsme v češtině shrnuli v BL zde. Když před několika měsíci obvinil v britském rozhlase BBC známý moderátor Jeremy Paxman Henryho Kissingera z válečných zločinů, Kissinger hněvivě uprostřed vysílání odešel ze studia. Nyní reaguje jinak: přiznává, že "k určitým chybám" [za jeho vlády] "asi došlo".
|
|
27. 4. 2002
Prezident George Bush a jeho ministr zahraničních věcí Colin Powell zaútočili minulý týden na kritiky americké zahraniční politiky, objasnili hlavní zahraničněpolitické zásady a cíle nynější americké vlády a vyjmenovali její úspěchy. Zahájili tuto protiofenzívu v důsledku náhlého znepokojení americké veřejnosti ohledně toho, jak se vyrovnal George Bush s některými klíčovými událostmi. Toto znepokojení je spojeno s otevřeným odmítnutím Izraele splnit prezidentův osobní příkaz, aby se izraelská vojska stáhla z měst na západním břehu Jordánu, s otázkami, do jaké místy se americká vláda podílela na nedávném neúspěšném venezuelském puči, s rostoucí nejistotou ohledně americké politiky vůči Iráku a s rostoucím vědomím, že situace v Afghánistánu se nevyvíjí tak dobře, jak tvrdí americká vláda. (Shrnujeme analýzu deníku Guardian, v angličtině viz zde.)
|
|
26. 4. 2002
Římskokatolická církev trvá na tom, že každý muž, povolaný ke kněžství, dostává také "dar", neboli "charisma" celibátu, sexuální abstinence. Tato povinná disciplína mezi požadavky církve pro vstup do kněžského stavu je zastaralá, nespravedlivá a nezdravá. V nejhorších případech vede ke skandálům s pedofilií. Avšak ono vlastně nejde v církvi o pedofilii, ale o homosexualitu, protože ve většině případů nejde o děti, ale o dospívající, mladé muže. Jeden americký kněz byl obžalován ze zneužití předpubertálního dítěte, byl to případ, který vyvolal palcové titulky po celém světě. Avšak jde skutečně spíše o mladé muže: většina případů pohlavního zneužívání se týkala mladých mužů nad 18 let - i když jsou to podle amerického zákona nezletilé osoby. Zde v Evropě existuje jiné chápání toho, kdy vzniká odpovědnost za sexualitu a za občanské povinnosti, je to ve věku od 14 - 16 let, podle jednotlivých zemí. (Článek o tom, že papež Jan Pavel II. odsoudil kněžskou pedofilii konečně jako trestný čin, je zde.)
|
|
26. 4. 2002
Rok ďábla - je zatím posledním snímkem scénáristy a režiséra Petra Zelenky. Na filmovém plátně se tu potkávají dnes už téměř legendární muzikanti - Jarek Nohavica, Karel Plíhal, skupina Čechomor a Jaz Coleman (britský zpěvák), aby si společně zahráli ve snímku, který vypovídá nejen o vzestupech i pádech kariéry hudebního umělce.
|
|
25. 4. 2002
Arbitrážní slyšení CME vs. ČR o výši náhrady škody přesunuto na 2. až 13. září 2002Tisková zpráva společnosti CME vysvětluje, jak Američané reagují na námitky české strany ve věci stockholmské arbitráže, která shledala, že Česká republika neochránila dostatečně investice podniku CME v ČR do televize Nova a odsoudila ČR k povinnosti vyplatit společnosti CME odškodné ve výši půl miliardy dolarů. - Včera jsme o případu Železný - CME v Británii podrobně hovořili s jedním britským právníkem, analytikem investičních rizik, který se před časem podílel na práci mezinárodní obchodní komory. Upozornil, že není zvykem, aby se výroky arbitráže zpochybňovaly dalšími žádostmi o odvolací řízení, jak to učinila tentokrát Česká republika, a i v případech, pokud k odvolacímu řízení dojde, není podle předpisů mezinárodní obchodní komory přípustné znovu zkoumat případ a jednotlivé argumenty. Jediným důvodem, proč by arbitrážní rozhodnutí mohlo být zrušeno, by bylo, kdyby vyšel najevo nějaký drastický procedurální nedostatek - například, že jeden z členů arbitrážní komise spáchal nějaký trestný čin anebo že byl podplacen jednou stranou sporu. Pokud nic takového nevyjde najevo, jsou prý jakékoliv snahy o další odvolací řízení bezpředmětné - britský odborník si je téměř stoprocentně jist, že ČR odškodné ve výši půl miliardy dolarů bude muset zaplatit. V tom se shoduje s názorem analýzy, která před nedávnem vyšla v profesním časopise amerických právníků The American Lawyer (české shrnutí viz zde). (Na argumentaci jednoho českého novináře, že mohou nyní zahraniční investoři do ČR bez obav investovat, protože vzhledem k tomu, že CME arbitráž vůči ČR vyhrála, si mohou být jisti, že jejich investice v ČR budou vždy chráněny, konstatoval tento britský právní odborník: "No ano, ale ona je to strašná ostuda...") (JČ)
|
|
26. 4. 2002
ptají se v tomto otevřeném dopise českého ministra životního prostředí ekologické organizace.
|
|
26. 4. 2002
Centrum pro výzkum veřejného mínění se pokusilo vymezit politickou scénu negativním způsobem. Zadalo voličům otázku: "Existuje strana, kterou byste za žádných okolností nevolil; pokud ano, která to je?" Výsledek byl překvapující. Nikoliv na prvním místě, kde byli nejneoblíbenější stranou stále komunisté. Překvapující je spíše, že odpor vůči komunistům klesl na 39%. Zajímavé bylo druhé místo, které s 25% procenty neobliby obsadila ODS. Nejneuvěřitelnější a nejvíce varovné je však třetí místo: Republikány Miroslava Sládka by nevolilo za žádných okolností pouze 10% voličů. Tito lidé se přitom navíc rekrutují převážně z nevoličů (14%) a z voličů ČSSD (14%). Plných devadesát procent voličů křesťanských demokratů a 91% voličů ODS by bylo ochotno Sládkovy republikány za určitých okolností volit... Výsledky dalších stran už jsou pouze v řádech procent neoblíbenosti... Nejnepřijatelnější stranou je pro české občany KSČM. Celá čtvrtina občanů by v žádném případě nevolila ODS. Pouhá desetina uvedla nevolitelnost republikánů. Pro lidi s maturitou, vysokoškolským vzděláním a deklarovanou dobrou životní úrovní je častěji nepřijatelná KSČM, pro lidi se základním vzděláním a se špatnou životní úrovní ODS. |
|
26. 4. 2002
Jaroslav Jirušek
Když se dnes vysloví pojem "lidská práva", mnozí si vybaví jen ta, která pomohla ke zhroucení minulého režimu. Jedná se zpravidla o články deklarace zaměřené na svobodu jednotlivce, jako například o svobodě pohybu (článek 13.), o svobodě myšlení, svědomí a náboženství (článek 18.), o svobodě přesvědčení a projevu (článek 19.) a další. Po pádu režimu v roce 1989 se tato práva začala prosazovat a dnes je v této oblasti lidských práv únosný stav. Mnozí z nás se ale nechávají tímto stavem ukolébat. Je však nutno říci jasně, že výše jmenovaná lidská práva jsou jen pouhým fragmentem deklarace a v případě ostatních, stejně závazných a důležitých lidských práv, se můžeme v naší zemi často setkat s jejich porušováním a neochotou je naplňovat, ačkoli jsme se k jejich dodržování podpisem deklarace jako stát zavázali.
|
|
24. 4. 2002
První mrtvola visela hlavou dolů, jedna šedivá levá noha byla přivázána drátem k elektrickému pylonu, její pravá noha visela dolů v obscénním úhlu, její hlava se kymácela pod zbytky černé košile. Byl to Moussa Arjoub z vesnice Doura. Druhá mrtvola byla daleko strašlivější, byla to mršina od řezníka, také pověšená hlavou dolů za levou nohu, avšak tentokrát bylo nahé torzo plné bodanců a děr, do nichž típali deseti až dvanáctiletí palestinští chlapci, křičící radostí, své cigarety. Bylo to Zuheir al-Mukhtaseb. Jeho hlava byla téměř úplně odříznuta od těla, pohybovala se lehce ve větru, vousatá tvář stále ještě zkřivena hrůzou. Robert Fisk publikoval v deníku Independent reportáž z Hebronu.
|
|
26. 4. 2002
RecenzeV dnešní době, kdy se po 11. září 2001 někdy hovoří o možné válce civilizací nebo náboženství, a to hlavně o střetu mezi západní, údajně křesťanskou civilizací a civilizací islámskou, nebude jistě na škodu připomenout si jinou alternativu- možnost tzv. abrahamovské ekumeny, o které píše Karl-Josef Kuschel ve své knize "Spor o Abrahama. Co Židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje".
|
|
26. 4. 2002
Téměř v každém městě existují noviny, které vydává nějaký místní úřad - ať už jsou magistrátní či jen "okresní" (v uvozovkách proto, že okresy byly již zrušeny). Jen málokteré město však uvádí v omyl své čtenáře tím, že špatnou formulací vzbuzuje dojem bezplatného vzniku tiskoviny. Jedním z takovýchto mystifikátorů je úřad Statutární město Ostrava, který vydává měsíčník Ostravská radnice.
V tiráži nejnovějšího čísla tohoto měsíčníku jsem si přečetla zajímavou zprávu: VYCHÁZÍ ZDARMA DVANÁCTKRÁT ROČNĚ.
To je ovšem unikátní informace!
|
|
25. 4. 2002
Učitelky v mateřské škole ve Starém Sedlišti na Tachovsku týraly děti tím, že je přivazovaly k židli, případně jim zalepovaly izolepou ústa. Trestně stíhány nebudou. Odborný psycholog se vyjádřil, že zalepování úst izolepou na dítěti nezanechalo žádné stopy. Viz článek, který vyšel v MFD a nevyvolal žádnou pozornost. Všechno je v pořádku - děti konec konců nejsou lidi... Učitelky potrestá jen zaměstnavatel
Datum: 23.4.2002 Staré Sedliště - Policie nebude stíhat dvě učitelky mateřské školy ve Starém Sedlišti na Tachovsku, které nepřiměřeně trestaly zlobivé děti. Jednoho chlapce za vyrušování uvázaly k židli, dvěma dalším přelepily ústa izolepou. Učitelky a ředitelku čeká pouze postih od zaměstnavatele. Pro policii byl rozhodující posudek psychologa. "Ze znaleckého posudku vyšetřovatel došel k závěru, že nešlo o trestný čin týrání svěřené osoby. Případ proto s největší pravděpodobností předáme referátu školství, který ho dořeší jako přestupek proti pracovní kázni," uvedl ředitel tachovské policie Lubomír Kučera. Učitelky dosud nikdo za jejich jednání nepotrestal. Nadřízení čekali, jak dopadne vyšetřování policie. "Jako zaměstnavatel mám několik možností postihů. Rozhodně však pochybení učitelek nebudu řešit rozvázáním pracovního poměru. Spíše půjde o finanční postih," naznačil vedoucí referátu školství tachovského okresního úřadu Petr Šťáva. Rodiče trestaných dětí považují postih od zaměstnavatele za dostatečný. "Rozhodně bych nechtěl, aby je tahali po soudech. Myslím, že už byly dostatečně potrestány tím, že případ vyšel na veřejnost," míní Čestmír Kamarýt, jehož synovi jedna z učitelek za neposlušnost na moment přelepila izolepou ústa. "Tomáš chodí do školky stále velmi rád. Když byl před měsícem na policii u psychologa, ten konstatoval, že nijak neutrpěl a žádné následky na něm chování učitelky nezanechalo," dodal Kamarýt. K tomu poznamenává Jan Šťastný: "Zajímavý precedens: malé dítě je tedy přípustné přivázat k židli a zalepit mu pusu lepicí páskou - a není to týrání! Jakpak by to asi bylo kvalifikováno, kdyby takhle chytili a svázali dospělého. Asi dost tvrdě. Zajímavé, jak si tu lidé ještě nezvykli, že dítě je taky člověk..." |
|
26. 4. 2002
Praha - Hejtman Středočeského kraje na podzim přislíbil, že v konceptu územního plánu Pražského regionu bude alternativa k dálnici D3 zapracována rovnocenně s dálnicí D3. Protože se tak však nestalo, připomněly mu obce jeho slib a vyzvaly jej ke schůzce. V těchto dnech probíhají veřejná projednávání tohoto konceptu, který je problematický nejen kvůli dálnici D3. V internetové prezentaci územního plánu řada záměrů chybí a Krajský úřad tak spíše klame než informuje veřejnost.
Toto je tisková zpráva sdružení Arnika. |
|
26. 4. 2002
Niektorí komentátori zo súčasného bratovražedného boja slovenských ultranacionalistických strán odvodzujú, že je to príznakom krízy a odumierania trendu nacionálneho extrémizmu ako takého. Tento optimizmus ale zrejme nie celkom namieste. Aj včerajšia epizódka, kedy zasa lietali medzi dámou a pánom, stojacim na na čele Slovenskej a tzv. Pravej Slovenskej národnej strany, hrubosti a invektívy, skôr dokazuje, že energie majú aktéri až dosť. Lenže na rozdiel od u našich susedov potichu zaniknutých napr. Českej aj Moravskej národnej strany, majú stále určitú spoločenskú podporu.
|
|
26. 4. 2002
Jan Ámos Komenský
Nepoučitelní jsou mužové slovutní, neb velikán český, Jan Ámos Komenský, jim svou moudrost zanechati ráčil a oni toho přesto nedbají a stále stejných chyb se již po staletí dopouštějí...
Na titule i v předmluvě Komenský za pramen spisku jmenuje Písmo Svaté, z něhož všude doklady přináší. Nejrůznějších stavů té doby rozličné ztráty jsou mu podnětem ke skládáni vzdálenějším, opuštěnost vlastní podává mu příležitost bližší. Příčinou vydání tiskem bylo přímoří, r. 1634 v Lešně nastalé, jímž i z kruhů bratrských dosti lidí zahynulo. Pro čtenáře Britských listů, jakož i pro politiky české z Komenského vybral Štěpán Kotrba. |
|
26. 4. 2002
Radek Čermák
Svátek velikonočních jízd je lužicko srbská tradice s prastarými
kořeny. Za pohanských časů skupina jezdců objížděla pole a vytvářela tak tak magický kruh na ochranu úrody. V pozdějších časech získal
zvyk novou podobu na počest křížových výprav do svaté země, ale
zachoval se jen v katolické části Lužice.
|
|
26. 4. 2002
Lužické hory tvoří už více než 600 let starou zemskou hranici Čech. Na jejich severních svazích se nachází území historické země, která dala našim horám své jméno - Lužice. Tato slovanská zem byla v minulosti jednou z vedlejších zemí Koruny České a později byla připojena k Sasku a Prusku. Spolu s Němci zde dodnes žije nepočetný národ Lužických Srbů, jehož jedinečná, ale menšinová kultura pozvolna slábne. Ubývá těch, kdo hovoří srbským jazykem, ubývá těch, kdo čtou srbské knihy a ubývá i těch, kdo o Lužických Srbech ještě vědí. |
|
12. 6. 2002
Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA. Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat. V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.
|
|
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 28. 4. 2002 | Diplom bifľošom, múdrym lopatu ? | Lubomír Sedláčik | |
| 28. 4. 2002 | Případ Jean-Marie Le Pen: mohl by se fašismus stejným způsobem prosadit v Británii? | ||
| 27. 4. 2002 | Rekapitulace: Bush má problémy se zahraniční politikou | ||
| 26. 4. 2002 | Afghánistán: Hladomor v Šeberganu, za nějž má Amerika odpovědnost | ||
| 26. 4. 2002 | Izraelci zastřelili tři školáky, pak je přejeli tankem | ||
| 26. 4. 2002 | Mnozí čeští novináři jsou skutečně neseriózní pokrytci | Jan Svoboda | |
| 26. 4. 2002 | Co nás zajímá a o čem nás špatné české sdělovací prostředky neinformují | Dominik Lukeš | |
| 26. 4. 2002 | Jestliže Miloševič, proč ne Kissinger? | ||
| 26. 4. 2002 | Český rozhlas je nekompetentní v zastupování veřejnosti | Jan Paul | |
| 26. 4. 2002 | Nový Zelenkův film: koncert o životě | Jitka Peřinová | |