Hamilton (Bermudy)/Praha, 25. dubna 2002 - Společnost Central European Media Enterprises (CME) dnes oznámila, že u švédského odvolacího soudu předložila svou odpověď na námitky České republiky v souvislosti se stockholmským částečným konečným arbitrážním rozhodnutím podle pravidel UNCITRAL ze 14. září 2001. V této souvislosti bylo také oznámeno, že počátek dalšího arbitrážního řízení v případu CME vs. Česká republika s cílem stanovit výši náhrady škody ve prospěch společnosti CME bylo přeloženo z 24. června 2002 na 2. září 2002 do Londýna.

Arbitrážní tribunál vydal svůj částečný konečný nález 14. září 2001. Shledal, že v důsledku zacházení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání s ČNTS Česká republika porušila vzájemnou smlouvu o ochraně investic mezi ČR a Nizozemským královstvím a že CME má tudíž nárok na úhradu spravedlivé tržní hodnoty její zničené investice do ČNTS.

Česká republika napadla částečný konečný arbitrážní nález stockholmského tribunálu u švédského odvolacího soudu v prosinci 2001. V podání byla uvedena řada důvodů pro zvrácení arbitrážního rozhodnutí, zejména, že (i) Dr. Hándl, český arbitr, který podal nesouhlasné stanovisko, byl neprávem vyloučen z jednání tribunálu; (ii) nález ve prospěch CME v důsledku porušení česko-nizozemské smlouvy neměl být nikdy vydán s ohledem na rozhodnutí londýnského arbitrážního tribunálu, který nepřiznal Ronaldu Lauderovi nárok na náhradu škody kvůli porušení česko-americké smlouvě o ochraně investic; (iii) tribunál rozhodoval o záležitostech, které překročily rámec jeho mandátu (jako např., že náhrada škody ve prospěch společnosti CME by měla být založena na spravedlivé tržní hodnotě); a (iv) tribunál nesprávně neupřednostnil při analýze sporných otázek české právo.

CME svou odpověď předložila 8. dubna 2002. Podání CME obsahovalo, obecně řečeno, následující stanoviska k námitkám České republiky.

Dr. Hándl: Podle jeho vlastního vyjádření se Dr. Hándl plně účastnil dvoudenního osobního jednání arbitrů, po kterých měl čtyři měsíce na to, aby připravil nesouhlasné stanovisko. Návrh částečného závěrečného nálezu obdržel téměř šest týdnů před jeho vydáním. Dr. Hándl plně využil disponibilního času k vyjádření svého stanoviska k návrhu závěrečného nálezu, oznámil, že bude muset návrh komentovat a své názory sdělil v celém rozsahu ostatním arbitrům před dokončením konečného znění závěrečného nálezu. Z jednání arbitrů nebyl vyloučen; jeho spoluarbitři s ním prostě pouze nesouhlasili.

Rozdílné nálezy londýnského a stockholmského tribunálu: Důvodem, proč byla vedena dvě oddělená arbitrážní řízení, v jejichž důsledku mohla Česká republika jedno vyhrát a druhé prohrát, byla skutečnost, že Česká republika odmítla veškeré návrhy CME a mezinárodních arbitrů, že oba spory mají být slyšeny a řešeny společně v jednom arbitrážním řízení. Česká republika trvala na tom, že obě řízení mají být vedena odděleně. V důsledku této pozice České republiky není útok na existenci dvou rozdílných nálezů důvodný. Navíc bylo CME sděleno, že podle mezinárodního práva nemůže tvrzení o porušení smlouvy jedné země s Českou republikou mít vliv na tvrzení jiné strany o porušení smlouvy jiné země s Českou republikou.

Překročení mandátu: Tribunál se zabýval pouze záležitostmi, k jejichž posouzení byl zmocněn příslušnou smlouvou a o jejichž posouzení CME požádala.

Opomenutí přednosti českého práva: Smlouva výslovně stanovuje, že tribunál má české právo vzít v úvahu jako jeden z právních režimů vedle všeobecných zásad mezinárodního práva. Otázka, zda došlo k porušení mezinárodního práva a smluvních závazků, byla správně vyřešena odkazem na příslušná ustanovení mezinárodního práva a dotčené smlouvy. Tribunál se správně opíral o ustanovení českého práva tam, kde bylo třeba. Protiargumenty České republiky jsou pouhým pokusem napadnout samotný nález tribunálu způsobem, který švédský zákon o arbitráži nepřipouští.

Datum jednání o podání České republiky ke švédskému odvolacímu soudu dosud nebylo stanoveno. CME předpokládá, že k tomuto soudnímu jednání dojde ve čtvrtém čtvrtletí 2002.

Pokud jde o stanovení výše náhrady škody arbitrážním tribunálem, předložila společnost CME svůj žalobní nárok v souladu s údaji předloženými CME v polovině prosince minulého roku. Podle nich má CME nárok na náhradu škody ve výši 526,9 milionů dolarů včetně úroku ve výši 12 % p.a. od 5. srpna 1999. Původní termín na předložení reakce (obhajoby) České republiky k 1. květnu 2002 byl prodloužen do 28. června 2002. Na základě závěrečného kola písemných podání proběhne arbitrážní slyšení o náhradě škody v období od 2. do 13. září 2002. Přestože arbitrážní řízení nyní proběhne v Londýně kvůli jeho výhodnější poloze pro všechny zúčastněné, zůstane sídlem arbitrážního tribunálu Stockholm.

"V tomto řízení o výši náhrady škody nejde o výhru nebo prohru, jako tomu bylo při řízení, v němž CME v září 2001 zvítězilo. O předmětu sporu již bylo definitivně rozhodnuto. Česká republika byla tribunálem shledána vinnou a odsun termínu na věci nic nemění. Jediné, o čem bude v druhé fázi arbitrážního řízení tribunál rozhodovat, je hodnota ČNTS v roce 1999, její hodnota dnes, a jaká úroková sazba má být na rozdíl mezi oběma hodnotami použita. Jsme přesvědčeni, že CME předložila velmi silné argumenty a že výše náhrady škody jim bude odpovídat," řekl Fred T. Klinkhammer, prezident a výkonný ředitel CME.

Výhrada: Tato tisková zpráva obsahuje informace týkající se budoucího vývoje včetně časování a průběhu arbitrážního řízení. Společnost odpovídá za tyto a ostatní výroky vztahující se k budoucímu vývoji v rozsahu příslušných ustanovení amerického zákona Private Securities Litigation Reform Act z roku 1995. Takové informace zahrnují nejistoty a rizika, která nelze přesně předvídat a předpokládat. Budoucí vývoj a faktické výsledky ovlivňující finanční postavení, provozní výsledky a cash-flow společnosti se mohou věcně lišit od stavu popsaného nebo předpokládaného v prohlášeních, která se budoucího vývoje týkají.