1. 12. 2001
Britská a americká vláda odmítly vyšetřit, jak se stalo, že v pevnosti generála Dostama u města Mazar-i-Sharif byly zmasakrovány stovky osob. Investigaci provedl deník Guardian, který v sobotu publikoval podrobné informace, z nichž vyplývá, že k zmasakrování talibánců vedla celá řada závažných chyb. Mezinárodní právníci poukazují na to, že byl zřejmě spáchán vážný válečný zločin. Amnesty International vznesla těchto deset otázek, na něž Amerika a Británie odmítají odpovědět:
|
David Shorf, zástupce šéfredaktora Lidových novin, který pobýval delší dobu v Izraeli, konstatuje na fóru k článku o BBC a MFD, že izraelská vláda považuje z historických důvodů BBC za protiizraelskou stanici, že prý BBC sleduje - podle Izraelců - britské vládní postoje.
Je sice pravda, že izraelská vláda se staví k BBC nyní velmi záporně, zejména poté, co přinesl pořad Panoráma podrobnou analýzu masakrů v táborech Sabra a Chatila a argumentoval, prostřednictvím i amerických činitelů, že by měl být Ariel Sharon postaven před soud. BBC však NENÍ vládní stanice a NEZASTÁVÁ politiku britské vlády, stává se častým terčem její kritiky, kterou systematicky zveřejňuje. Viz např. v poslední době naléhání úřadu britského premiéra, aby britské televize nevysílaly záběry z videí Osamy bin Ladena - po všeobecném veřejném zesměšnění tohoto požadavku to vláda odvolala. BBC je častým terčem kritiky ze všech stran a lze to interpretovat, že svou práci dělá velmi dobře. BBC není CNN, které se v posledních týdnech stalo v podstatě propagandistickou hlásnou troubou americké vlády. Demokracie nefunguje všude bezchybně, spíše je to vždy metoda pokusu a omylu, ale je velmi povzbuzující sledovat, jak docela efektivní mají zavedenější demokratické společnosti korektivy na obranu demokracie.
O stavu myšlení v některých kruzích české společnosti, pod vlivem nekvalitních a propagandistických českých sdělovacích prostředků, svědčí politováníhodná inverze hodnot. Výběr nejautoritativnějších, kritických článků k akutálním tématům dneška, publikovaný v Britských listech, chápou někteří nešťastníci v ČR jako "levicový anarchistický bulvár" - zatímco bulvární špínu, kterou na ně dennodenně chrlí česká média, považují za normální...:) Vždycky mě tento paradox fascinoval.
Vysvětluji si to tím že na rozdíl od západních, ale nejen západních zemí - pozoruhodně otevřená diskuse se vede i v zemích, jako je např Pákistán - komunismus tvrdě postihl Českou republiku právě likvidací nezávislých, intelektuálních elit. Ty v normálněji fungujících společnostech působí jako kritický korektiv, vyvolávají diskusi, stavějí se proti konvenčnímu vidění a zpochybňují mocenské a manipulativní tendence vlády. Všimněte si například dnes v BL publikovaných textů o tom, jak George Bush omezuje nepřípustně v USA občanské svobody - přeložených z deníku New York Times. (Typicky, lidi to moc nezajímá, přestože jde o jejich vlastní existenci.) To jsou nesmírně závažné skutečnosti a v každé víceméně normálně fungující společnosti se myslící lidé dříve nebo později postaví takto proti proudu a na obranu demokracie. Mimochodem, ten článek o deformaci justice z NYT je naprosto základní definicí toho, jak má v demokracii fungovat interakce mezi vládou a sdělovacími prostředky.
Je velmi na pováženou, že mnoho lidí v České republice tomuto základnímu mechanismu demokracie absolutně nerozumí. Ale jakou mají alternativu? V ČR vládne u mnohých lidí komunistická, leninská představa "demokratického centralismu": ve volbách se určí, jaký je převažující názor ve společnosti, a ten pak musejí všichni občané poslouchat, jinak se ze společnosti vyloučí jako anarchisté. Představa, že demokratický provoz je ZALOŽEN na kritické diskusi a neustálém zpochybňování mocných, je v České republice, jak se zdá, pro mnohé zcela nepochopitelná.
Velkou otázkou je, jestli se situace v České republice v této věci nezhoršuje. V prvních letech po pádu komunismu byly mocenské struktury v Čechách velmi nejisté - měly vážnou obavu, že v zemi skutečně způsobí kritičnost, otevřenost a demokracie. Zažil jsem to všude jako reportér Svobodné Evropy. Během pár let se však situace zakonzervovala: úředníci a politikové si uvědomili, že to nebude tak zlé - že na ně nikdo nebude vyvíjet nátlak, aby se chovali demokraticky, a že stačí navrátit se k metodám ze sedmdesátých a osmdesátých let a jen jim dát demokratické pozlátko.
Je možné, že se pod tlakem bulvární a úplatné propagandy sdělovacích prostředků česká veřejnost, která nezná nic jiného, tomuto způsobu myšlení zcela přizpůsobuje. Může se stát, že normálnímu demokratickému provozu, který zprostředkovávají ze zahraničí Britské listy, zanedlouho nebude v ČR rozumět už nikdo.
3. 12. 2001
Prý to byl masakr, který nikdo nepřežil. Avšak v sobotu vyšlo naživu z této nejkrvavější bitvy ve válce o Afghánistán 84 bojovníků z Talibánu. "Jako v omámení a vyčerpaní vylezli tito bojovníci z bunkru, v němž prý nikdo nepřežil. V sobotu, prostřed pevnosti, kde došlo k nejdivočejším bojům z celé nynější války, vystoupilo na denní světlo více než 80 bojovníků z Talibánu, ruce vzhůru, někteří byli schopni jít, jiní byli polomrtví." Reportáž o tom, jak byli talibánci v pevnosti Qala-i-Janghi zmasakrováni přinesl včera týdeník Sunday Times.
|
3. 12. 2001
Hlavní britský televizní okruh BBC 1 vysílal v neděli večer v pravidelném pořadu Panorama dokumentární film s názvem Deep Down and Dirty o tom, jak CIA podporuje terorismus po celém světě. Na výše uvedené stránce je k dispozici celý pořad ve video, v Britských listech přineseme během několika dnů kompletní český překlad. Mohlo by ho ale v nezkrácené verzi přinést české vysílání BBC. Odvážilo by se? :) |
3. 12. 2001
Americké jednotky v severním Afghánistánu zadržují v současnosti Johna Walkera, dvacetiletého bílého Američana, který minulý týden přežil na straně Talibánu krvavou bitvu v pevnosti u města Mazar-i-Sharif, k níž došlo poté, co se tam vzbouřili talibánští váleční zajatci. Walker byl jedním z 85 bojovníků Talibánu, kteří o víkendu vyšli ze sklepa pevnosti. Byl zraněn a v současnosti se mu dostává lékařské péče.
Walker je z Washingtonu a ze středostavovského, vzdělaného prostředí. Poskytl rozhovor při čekání na odvoz do vězení týdeníku Newsweek. Levou nohu měl prostřelenou.
|
3. 12. 2001
Amerika zamýšlí svrhnout Saddáma Husajna tím, že poskytne vojenskou podporu iráckým opozičním skupinám po celé zemi, zjistil týdeník Observer.
Prezident George Bush nařídil CIA a svým čelným vojensjým velitelům, aby připravily podrobné plány vojenské operace, která pravděpodobně začne do několika měsíců.
Tento plán, proti němuž se staví Tony Blair a ostatní vedoucí představitelé Evropské unie, zřejmě povede k rozkladu stále nestabilnějšího mezinárodního konsensu pro Američany vedenou "válku proti terorismu".
|
3. 12. 2001
Svět je jistě překvapen, že Spojené státy a Velká Británie mlčí ohledně nedávných masakrů v Afghánistánu, napsal v sobotu pákistánský list The Dawn. Existuje podezření, že alespoň na jednom z těchto zločinů se podílely americké a britské jednotky. A nejde jen o tyto dvě vlády: všechny hlavní západní vlády, včetně Francie a Německa, se rozhodly mlčet ohledně toho, co bylo jasným porušením válečného práva. Na obou místech, v Qala-i-Jangi i v Takhta Pul, se zdálo, že to, co se tam stalo, bylo opakováním zvěrstev, které páchali nacisté za druhé světové války.
Zatímco je pravda, že ženevské konvence neplatí pro zahraniční dobrovolníky, nicméně mají i zahraniční vojenští dobrovolníci výsadu toho, že jsou lidskými bytostmi, a proto mají právo na život a na lidské zacházení.
|
3. 12. 2001
"Na americkém justičním systému je nepříjemné, že je zapotřebí ho ochraňovat vždycky v těch nejnevhodnějších okamžicích. Právě v této době si Amerika velmi přeje podporovat válku proti terorismu, a je obtížné najít v sobě mnoho rozhořčení nad vojenskými tribunály, nad tajným zatýkáním osob a nad pravděpodobným špatným zacházením s přistěhovalci z Blízkého východu. Existuje silné pokušení si toho nevšímat. O to víc je důležitější, abychom pozvedli svůj hlas," napsal včera americký list New York Times a pokračoval: "Po brutálních útocích z 11. září začala Bushova vláda budovat paralelní systém trestního soudnictví, vydáváním dekretů, na něž nemají možnost většinou dohlížet Kongres ani soudy. V tomto stínovém systému může vláda zatýkat lidi a držet je ve vězení na neznámém místě po dobu neurčitou. Je to systém, který dovoluje vládě, aby odposlouchávala bez soudního povolení rozhovory mezi vězni a jejich právními zástupci, systém, v němž mohou být osoby souzeny a odsouzeny k smrti tajnými vojenskými tribunály, provozovanými podle procedurálních pravidel, která se skoro vůbec nepodobají normální vojenské spravedlnosti. Extrémní podstata těchto nových opatření a svévolný způsob, jímž jsou zaváděna, vyvolává rostoucí znepokojení mezi Republikány i Demokraty v Kongresu, stejně jako u zahraničních spojenců Ameriky. Jenže dosud byly hlasy opozice nevýrazné. Není lehké kritizovat prezidenta za války. Je to zvlášť obtížné během této války, která začala usmrcením tisíců civilistů zde doma. Avšak má-li být boj proti terorismu skutečně úspěšný, Američané musejí nyní protestovat. Nechceme, aby historie zaznamenala nynější okamžik jako onu smíšenou chvíli, kdy bylo chování naší vlády daleko horší než úspěchy našich vojsk na bojišti. Nechceme muset vzpomínat na tuto dobu jako na období, kdy se národy světa spojily v boji proti terorismu a pak se odvrátily, když se Amerika pokusila stíhat cizí státní příslušníky v tajných procesech podle nespravedlivých pravidel. (Jakpak se asi staví české úřady po 11. září k cizincům v České republice? JČ)
|
3. 12. 2001
Mohlo by se to stát ve Spojených státech? Na základě tajných důkazů obvinila americká vláda jednoho cizince ze styků s teroristy a věznila ho tři roky. Pak s ním byl uspořádán řádný soudní proces, v jehož rámci soudce toto obvinění z terorismu odmítl. Vzheldem k tomu, že v této věci neexistovaly žádné důkazy, vězně propustil. O rok později americká vláda tohoto muže nyní znovu zatkla. Zadržuje ho na samotce a jako důvod jeho nového uvěznění uvádí ty skutečnosti, které soudce odmítl jako nepravdivé. Toto se právě stalo ve Spojených státech, v době, kdy je tam generálním prokurátorem John Ashcroft, napsal v sobotu list New York Times. List z toho dovozuje, že nelze generálnímu prokurátoru Ashcroftovi ani prezidentu Bushovi důvěřovat.
|
3. 12. 2001
Motto: KDO NEMÁ CO TAJIT, TAK HO TOHLE VŮBEC NEZAJÍMÁ. A kdo by měl čas číst všechny slátaniny, co obyčejní pisálci vyprodukují ? Kdo by se s tím zabýval. Je to humbuk a kdo má čisté svědomí, tomu to nijak nevadí. Jen ti, co mají jiné úmysly než poctivé, se oprávněně bojí, že by na ně mohlo něco vyjít na světlo. Mají proč. (Charakteristický názor z Fóra BL)
Parlament CR se opet projevil nejen jako "post-", ale snad jiz opet jako "pre-" "-totalitni" a v tichosti predal Policii CR temer neomezena prava pro spiclovani a monitorovani e-mailu, logu na internetove stranky atd., aniz by bylo nutne si predem zajistit svoleni prislusneho soudu, viz clanek v Lidových novinách. Hranice mezi "jeste dohlizenim nad zakonnosti" a omezovani obcanskych svobod je velmi uzka a v tomto pripade myslim uz doslo naprosto k jejimu zruseni a prolomeni. Domnivam se, ze se jedna o plizivy a systematicky utok na svobodu slova i dalsi svobody zajistene ustavou a listinou zakladnich prav a svobod. Domnivam se, ze je nanejvys potrebne, aby cela ceska internetova komunita opet dala velmi nahlas najevo, co si o tomto zakone mysli... Zvazuji napr. petici a prosim vsechny, kteri maji na cesky internet nejaky vliv, aby se nad problematikou zamysleli, pokud maji podobne obavy jako ja v teto chvili. Jsem presvedcen o tom, ze je treba zacit jednat radeji drive, nez pozdeji. Vse mame jeste v docela cerstve pameti a vzdy to zacina velmi nenapadne. |
1. 12. 2001
o kontroverzním semináři na FF UKNeuběhl ani měsíc a semináře Bezpečnostní informační služby na Filosofické fakultě si povšimli i redaktoři týdeníku Reflex. Poslední číslo mu věnovalo hned tři tiskové strany. Článku Veroniky Bednářové nechybí nic, co má mít správné PR: irelevantní ilustrační fotografie s popiskami evokujícími největší "úspěchy" služby, projevy nefalšovaného obdivu k Nině Krásenské (a její nablýskané služební audině), poklona inteligenci a rozvaze studentů, vysvětlení, proč je dobře, že se náborový seminář koná a jak nevhodně si počínali "ostatní" novináři, kteří si, na rozdíl od paní Bednářové, která tam přijela přímo s Ninou K., dovolili na kurs přijít inkognito! Zábavný text má minimální informační hodnotu, svádí však k zamyšlení, kdo vedl Veronice Bednářové ruku: varianta přímé korupce redaktorky nám připadá nepravděpodobná, spíš se kloníme k názoru, že tady jde o iniciativu šéfredaktora Petra Bílka. Pro lepší představu o kvalitě textu citujeme závěrečný odstavec článku: Závidím pražským studentům, jak jsou povzneseni nad naše předsudky a nechápou, o co těm novinářům, co u nich na přednášce sedí, vlastně jde. Na přednášejícího psychologa i konkrétní informace doktorky Krásenské reagují slušně a kriticky, umějí se vyjadřovat a je na nich vidět, že si nenechají nic namluvit. Kolik jim bylo v roce 1989? Šest, sedm, nejvíc deset. "Všechno kolem je podle mě jenom uměle vyvolaná hysterie," konstatuje Tomáš. Jsem ráda, že jsem seminář se studenty absolvovala. Beru najednou Bisku jako normální součást tohoto státu. Pocit Leopolda Kopřivy [hrdiny Havlovy hry Largo desolato], že u mého domu jednou zazvoní agent, zmizel. Poznámka JČ: Má-li si vysoká škola zachovat integritu, pověst nezávislosti, objektivity a neúplatnosti - tedy slušnou pověst, nemůže propůjčovat své učebny žádné jiné organizaci a nadto ještě předstírat, že jde o regulérní univerzitní seminář, když ho tam za účelem verbování budoucích pracovníků pořádá soukromě tato jiná organizace - i kdyby to byla třeba ta nejsympatičtější, "nejhodnější" a nejefektivnější tajná služba toho nejslušnějšího státu. Stále to není jasné? Watch my lips: Univerzita musí být nezávislá. Chápeme, že uplynulo od pádu komunismu teprve 12 let, takže je pochopitelné, že koncept plurality a nezávislosti novináři z Reflexu nemusejí ještě chápat, měli na pochopení těchto pojmů příliš krátkou dobu.:) Jsme všichni v ČR tak nějak jedna rodina, že, takže na co nezávislost a pluralita, viďte? (Zvlášť když mi zavolá kamarád z BISky a požádá mě, abych PR článkem neutralizoval zápornou publicitu toho, co neprávem dělají...:) Kolik českých televizí se kasalo, že přijdou na seminář BIS na FFUK s kamerou, ale BIS si televize dokázala zkrotit: nepřišel s televizní kamerou nikdo... :) Potíž je, že tato bojácnost, úslužnost a - ano, kamarádšoftská zkorumpovanost je kontraproduktivní. Novinářská integrita je vzácné koření a jakmile se jednou novinář projeví jako úplatný, je konec. Mějte prosím, na paměti, v souvislosti s touto aférou, jak asi objektivní je zpravodajství, které vám tyto televize předkládají - jak objektivní a neúplatné jsou jiné články, které publikuje Reflex... Svoboda projevu je nedělitelná a úplatností ze sebe dělají novináři šašky. Někteří lidé potřebují na porozumění základním principům demokratické společnosti (například k pochopení myšlenky, že soudy či univerzity nesmějí být poplatné vládě, nebo že přijaté zákony, např.o svobodném přístupu k informacím, se musejí dodržovat!) asi trochu delší čas - buďme trpěliví... Pokud si kolegové z Reflexu přejí, abychom jim pomohli a tento základní koncept demokracie jim vysvětlili ještě srozumitelněji a názorněji, nebo abychom jim vysvětlili, pokud jim to není jasné, že publikování úplatných PR článků je cesta do pekla, rádi jim budeme k dispozici. |
3. 12. 2001
Přínášíme stručný úryvek ze včerejšího pořadu domácí britské rozhlasové stanice BBC "Svět tento víkend" o atentátech v Izraeli a srovnáváme jej s komentářem Petra Pravdy v dnešní MFD. Ten - stejně jako zpravodajství tohoto listu na toto téma - dokazuje, že ani po dvanácti letech od pádu komunismu nejsou mnozí čeští novináři opustit komunistický princip jediné pravdy: "To, co je pravda, a co budeme ze zbabělosti a úslužnosti šířit jako propagandu, je to, co si myslíme, že vyhovuje mocným." To je názor komentátora MFD, který se nepokrytě staví na jednu stranu konfliktu a argumentuje: zadupejme druhou stranu do země. Názor a motivace druhé strany MFD absolutně nezajímá. Že se takhle konflikty neřeší? To je ale pro MFD přece vedlejší: ta tady není od toho, aby lidem ukazovala, že realita je složitá a mnohostranná, ani od toho, aby bourala stereotypy a pomáhala šířit toleranci a řešit konflikty: MFD přece je tady od toho, aby podlézala mocným. Srovnejte přístup rozhlasu BBC, který se v tomto konfliktu nestaví na žádnou stranu - moderátor během informačního bloku prezentuje všem interviewovaným stranám kritické otázky a zachovává od problému nezávislý odstup. Něco, co MFD nezná, ta šíří bigotní, černobílé vidění - jí je jedno, zda bude či nebude konflikt vyřešen: její redaktoři se vždycky budou uchylovat úslužně pod křídla těch, které budou považovat za mocné, a těm budou podlézat. Absolutní karikatura novinářské práce. Hnus. (JČ)
|
1. 12. 2001
"85 procent obyvatel Afghánistánu žije na venkově. Z těch alespoň 15 procent nemá vůbec pevnou střechu nad hlavou, žijí jen ve stanech. Jen 15 procent Afghánců žije ve městech. A z jich jen mizivé procento, mužů či žen, získalo vůbec nějaké vzdělání. Ženy, s nimiž jsem hovořila v uprchlických táborech, a tentokrát jsem jela dál, chtěla jsem navštívit v Afghánistánu vesnici a mluvila jsem tam s ženami v jejich domovech: Ty ženy nemají absolutně žádnou lékařskou péči už více než dvacet let. Rodí děti bez pomoci. Dětem se nedostává žádného očkování. Nemají aspirín. Nemají nic. A muži pěstují a prodávají opium. Afghánistán produkuje 75 procent globálního obchodu s opiem. Kromě toho, že neexistuje zdravotnictví, neexistuje ani školství. Talibán zničil školský systém z ideologických důvodů. Nezapomínejme, že Talibán chtěl změnit Afghánistán po období sovětské moci, kdy se ve školách vyučoval komunismus, a to je přirozeně proti náboženství. Tak Talibán školy zničil. O Afghánistánu neexistují žádné statistiky, ale žije tam nyní alespoň několik milionů vdov a nejméně půl milionu - možná až 6 milionů - sirotků. A pak je tam spousta mužů, žen a dětí bez končetin, protože jsou tam všude miny a dvacet let trvala válka. Jejich život se prakticky nedá vést. Někteří z nich už umírají. Obávám se, že někteří lidé, s nimž jsem hovořila před čtrnácti dny, jsou už dnes zřejmě mrtví a někteří, s nimiž jsem hovořila teprve před třemi dny, jsou asi taky mrtví. Je tam obrovský hlad, lidi potřebují potraviny. V oněch čtrnácti dnech mezi mou první a druhou návštěvou došlo k ostrým bojům a mnoho lidí přišlo o život. Viděla jsem, že mnoho příslušníků Talibánu, které jsem poznala při své první návštěvě, přestalo být Talibánem. Zkrátili si vousy. Talibán se prostě rozpustil do krajiny. Je to tam jako když se rozložil ve střední Evropě komunismus. Tam taky po roce 1989, najednou nikdo nikdy nebyl komunista, vždycky to byli jen nějací sousedi, ale na jméno si už nikdo nepamatoval. Lidé, s nimiž jsem hovořil o čtrnáct dní předtím byli nesmírně rozhořčeni a byli ozbrojeni a představovali Talibán. Teď jsou stále ještě rozhořčeni, stále mají své zbraně, ale, překvapení, Talibán, to přece byli úplně jiní lidé." Z rozhlasového rozhovoru s britskou poslankyní Emmou Nicholsonovou, která se snaží pomáhat lidem v zoufalé situaci v různých zemích světa a v minulých dnech dvakrát navštívila Afghánistán.
|
1. 12. 2001
V patriarchální balkánské společnosti v Kosovu se západní instituce pokusily zlidštit tamější politiku zavedením kvót pro ženy ve volbách. Jaké to mělo důsledky shrnuje tato reportáž rozhlasu BBC
|
3. 12. 2001
Poklidný průběh s některými komediálními rysy. Tak lze zhodnotit demonstraci, kterou za zvědavého zájmu několika desítek obyvatel Jižního města a naprosté lhostejnosti zbytku stotisícového sídliště uspořádala stovka mladých odpůrců fašismu. Několik hloučků demonstrantů se sešlo, aby svou akcí poukázali na nebezpečí, které hrozí společnosti z rozmáhajících se neofašistických bojůvek, které si už dnes dokonce hledají cestu na politickou scénu. Kritika politiků musela následovat - poprávu. Chvályhodný záměr, improvizovaná realizace a nezvládnutá pořadatelská služba. Akci bohužel neprospěl místy pubertální charakter, pokřikování na hlouček pouhopouhých 23 příznivců hnutí skinheads (kteří se nenechali v urážlivých a primitivních výkřicích zahanbit), jakož i viditelná chuť anarchistů a skinheadů se porvat. Klackovitost by mohla mít už většina z nich za sebou a je škoda, že nemá. Policie se chovala profesionálně, místy až "vánočně". Tolerovala i házení (neškodných) petard, tolerovala i (prozatím neškodné) vyhrožování fyzickým násilím některým fotoreportérům ze strany příznivců hnutí skinheads. Velitel policistů nebyl schopen zajistit, aby všichni jeho muži měli identifikační čísla viditelná. Jeho reakce na otázku a výtku byla nervózní a podrážděná.
|
2. 12. 2001
Autor nesouhlasí s kritikou veřejného označování Romů; Jan Čulík argumentuje, že je definovat lidi podle jejich etnické příslušnosti nesprávné a nespravedlivé: zkusme za "Romem" "židem" či "černochem" vidět člověka.
|
3. 12. 2001
Autor se zasazuje za potrestání komunistů.
|
27. 11. 2001
Pro jednání s českými úřady typický dopis, jehož obsah lze nejlépe charakterizovat větou "Trhni si nohou, občane!", přišel tentokrát z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Josef Nejedlý (na snímku) nám v něm sděluje, že nám ÚOOÚ neposkytne text žaloby Českého statistického úřadu. S přemýšlením si arogantní úředník nedal práci a vzal prostě první paragraf, který v zákoně č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím našel: dokument se prý netýká činnosti jeho úřadu, ačkoli právě k jeho rozhodnutí se žaloba vztahuje... Proti rozhodnutí jsme se ihned odvolali a po uplynutí patnáctidenní lhůty podáme na ÚOOÚ správní žalobu. |
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 12. 2001 | O roli BBC a sdělovacích prostředků v demokracii obecně | Jan Čulík | |
3. 12. 2001 | Pevnost peklo | ||
3. 12. 2001 | Američané připravují útok proti Iráku | ||
1. 12. 2001 | BIS en rose: Reflexe formou PR | Tomáš Pecina | |
1. 12. 2001 | K masakru v afghánské pevnosti vedla série vážných chyb | ||
1. 12. 2001 | Amnesty International odsoudila britskou vládu, že odmítla vyšetřit masakr v pevnosti | ||
30. 11. 2001 | Geopolitika a ropa: Američané si nevšimli, že jim Afghánistán vyfouklo Rusko | ||
30. 11. 2001 | Ve východní Evropě hrozí epidemie AIDS | ||
29. 11. 2001 | Robert Fisk: Nyní jsme váleční zločinci | ||
29. 11. 2001 | Nechť jsou proklety občanské svobody! |
O českých tajných službách | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 12. 2001 | BIS en rose: Reflexe formou PR | Tomáš Pecina | |
29. 11. 2001 | Spy university: Historie tajných služeb v podání amatérského čtenáře detektivek - díl 2. | Štěpán Kotrba | |
23. 11. 2001 | Spy university: Historie tajných služeb v podání amatérského čtenáře detektivek - díl 1. | Štěpán Kotrba | |
18. 11. 2001 | BIS slibuje: nástupní plat 15 tisíc a "dobrou partu" | Tomáš Pecina | |
13. 11. 2001 | Spy School: Czech spies run recruitment courses at Prague's Charles University | Jan Čulík | |
12. 11. 2001 | Přijdeme ve čtvrtek na "seminář" BIS na Karlově univerzitě zas | Štěpán Kotrba | |
12. 11. 2001 | BIS získala přístup k datům ze sčítání lidu | Tomáš Pecina | |
9. 11. 2001 | Britské listy vyloučeny ze semináře BIS | Tomáš Pecina | |
9. 11. 2001 | Kritika semináře BIS je útokem na akademickou svobodu | Tomáš Kovařík | |
9. 11. 2001 | BIS: Jiný příběh | Tomáš Pecina |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 12. 2001 | Mezi bojovníky z Talibánu byl dvacetiletý Američan | ||
3. 12. 2001 | Deformovaná justice: Válka a americká ústava | ||
3. 12. 2001 | My Lai v Afghánistánu | ||
3. 12. 2001 | Lidská práva: v USA znovu zavřeli člověka, jehož shledal soud nevinným | ||
3. 12. 2001 | Američané připravují útok proti Iráku | ||
1. 12. 2001 | Postavení žen v Afghánistánu je strašlivé | ||
1. 12. 2001 | K masakru v afghánské pevnosti vedla série vážných chyb | ||
1. 12. 2001 | Amnesty International odsoudila britskou vládu, že odmítla vyšetřit masakr v pevnosti | ||
30. 11. 2001 | Jak naši afghánští spojenci aplikovali Ženevskou konvenci | ||
30. 11. 2001 | Kdyby se do toho CIA byla bývala nemontovala... | Ahmed Bouzid |