Bush má absolutní nezájem o občanské svobody. Důkazem je jeho tvrdošíjný postoj, který zaujímal vůči dlouhodobému problému, když byl guvernérem Texasu: vůči trestu smrti. Jemu to bylo jedno.

Je pravda, že v konvenčním smyslu se trest smrti nepovažuje za součást občanských svobod. Ústava ho dovoluje - jako kdysi dovolovala otroctví. Není však odpornější zločin než usmrtí-li stát nevinného člověka - anebo, podle mého názoru, i člověka vinného, který však byl v době spáchání zločinu buď duševně nemocný anebo nezralý. Popravy neplní žádný účel.

Trest smrti je nejtvrdším, nejhrůznějším užitím vládní moci, a proto všude jinde v západním světě byl trest smrti zrušen - a mimochodem právě proto odmítá Španělsko vydat údajné teroristy do Spojených států. Avšak Bushe nepořádná a neospravedlnitelná aplikace trestu smrti ve státě Texas nijak netrápila. Poslal na smrt 152 osob a spal jako nemluvně.

Stejně občas spali - v soudní síni obhájci osob odsuzovaných k smrti. Mnoho obžalovaných šlo na smrt s obhájci, jimiž byli buď námezdní právníci anebo nekompetentní hlupáci, téměř ve všech případech určil obhájce soud, právníka řádně nefinancoval stát a nemohli zahájit agresivní obhajobu svého klienta. Nezletilé děti a duševně choré osoby byly popraveny za trestné činy, jimž sotva rozuměli, a tak strašná byla situace při aplikaci trestu smrti ve státu Texas, že když se Bush odsunul do Washingtonu, Texas se rozhodl záležitost zreformovat.

To všechno by byla pouhá historie, kdyby nebylo zjevné, že Bush prezident je stejně apatický jako Bush guvernér, když jde o občanská práva. Tvrdou ruku v tom, co se poslední dobou udělalo v oblasti domácí americké bezpečnosti, projevuje generální prokurátor John Ashcroft, který je méně sympatický než jeho šéf, ale Ashcroft je Bushův muž - i on, jako Bush, je posedlý manickým nadšením pro trest smrti.

Jménem boje proti terorismus vláda upravila to, co bývalo nezpochybnitelným právem právníků a jejich klientů - totiž právo na důvěrnou poradu. Nevíme ani, kolik lidí bylo uvrženo do vazby - a za co. Ale i kdyby jich bylo jen málo, jsou to reální lidé, z právního hlediska jsou nevinní a zaslouží si dobrou obhajobu.

Bushova vláda také oznámila, že někteří údajní teroristé budou souzeni tajně u vojenských soudů. Trestem bude smrt - prosím, pane prezidente, potlačte své zívání - pokud pro trest smrti budou hlasovat dvě třetiny tribunálu. Ale i u vojenského soudu musela dosud pro rozsudek smrti hlasovat porota jednomyslně. Bush i tohle zrušil - a také zrušil veškerá odvolání.

Celý tento balík opatření je vážným útokem na občanské svobody. Je obhajován jako potřebná a nutná reakce na nynější krizovou situaci. "Cožpak nevíte, že vedeme válku?" - a to, samozřejmě je silný argument. Ale není stoprocentně přesvědčivý.

Proč, například, nemůže vláda žádat o povolení soud, chce-li odposlouchávat rozhovor právníků se svými klienty? Proč nemůže podniknout právní kroky proti obhájci, pokud dospěje k závěru, že je i on součástí nějakého teroristického spiknutí? Pravomoc to učinit už vláda má. A proč nemohou údajné teroristy soudit občanské soudy? Dělalo se to v minulosti a navzdory potížím by se to dalo znovu dělat i v budoucnosti. Vzhledem k nynější situaci, je možné, že všichni musíme občerstvující vzduch svobody dýchat trochu mělčeji. Avšak nové procedury by byly méně znepokojující, kdybychom měli prezidenta, který prokázal, že chová chvályhodné podezření vůči policejní moci, a který by věděl, že občanské svobody nenapomáhají vinným, ale ochraňují nevinné. Víme však o Bushovi, že takovýmto člověkem není, že projevuje v těchto věcech tvrdošíjný nezájem a v otázkách trestní spravedlnosti ho lze šokujícím způsobem utáhnout na vařené nudli. Na rozdíl od některých obhájců u soudů v Texasu, náš prezidentský obhájce neusnul. Jenom se prostě nezajímá...