Vážená paní
PhDr. Ivana Odarčenková
Magistrát hlavního města Prahy
odbor občanskosprávních agend
Mariánské nám. 2
110 01 Praha 1

V Praze dne 24. listopadu 2001

Re: Vyjádření k obvinění z přestupku

Obdržel jsem Váš dopis č. j. 115426/2001 ze dne 19. 11. 2001, nazvaný "Předvolání obviněného", z něhož jsem vyrozuměl, že jsem byl obviněn z přestupku podle ustanovení § 15, odst. 1, zákona č. 158/1999 Sb. o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Zároveň bylo ve věci nařízeno ústní jednání.

Vzhledem k tomu, že jsem dne 7. 11. 2001 k této věci podal vysvětlení, přičemž jsem uvedl všechny relevantní skutečnosti a ke skutkům, které jsou mi kladeny za vinu, jsem se v plném rozsahu doznal, mám za to, že nařízení ústního jednání je nadbytečné a odporuje ustanovení § 3, odst. 3, správního řádu, které vyžaduje, aby řízení probíhalo hospodárně a bez zbytečného zatěžování občanů a organizací. Navrhuji, aby od uskutečnění ústního jednání správní orgán upustil a rozhodl na podkladě spisu, jenž tímto podáním podstatně doplňuji.

K obvinění uvádím:

1. Nezúčastnil jsem se sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 (dále jen "sčítání lidu"), protože se domnívám, že sčítání lidu představovalo neoprávněný a nepřiměřený zásah do mých základních práv zaručených ústavním pořádkem České republiky, v daném případě ustanovením čl. 10, odst. 3, Listiny základních práv a svobod.
2. Proti sčítání lidu jsem dne 8. 2. 2001 podal ústavní stížnost (viz příloha). V ní jsem své výhrady ke sčítání lidu zevrubně zdůvodnil, proto žádám, aby správní orgán tento dokument prostudoval a vzal v úvahu jako součást argumentace obviněného v probíhajícím správním řízení.
3. Ústavní soud tuto stížnost svým usnesením III. ÚS 95/01 ze dne 15. 3. 2001 (viz příloha) zamítl s tím, že napadený zásah orgánu veřejné moci do práv stěžovatele dosud neproběhl a Ústavní soud není proto příslušný stížnost proti takovému zásahu projednat. S tímto právním názorem nesouhlasím, nicméně jsem jím vázán.
4. Přestože zákon o sčítání lidu (č. 158/1999 Sb.) nepředpokládá využití osobních údajů poskytnutých fyzickými osobami pro jiné než statistické účely, příklad z evropské historie, uvedený v ústavní stížnosti, jakož i podobný případ, kdy byly údaje ze sčítání lidu využívány československými orgány při tzv. "odsunu" sudetských Němců v letech 1945-46, svědčí o tom, že státy obecně nejsou schopny zaručit, aby osobní údaje získané v censech nebyly využity pro jiný než zamýšlený a zákonem garantovaný účel, nehledě na to, že oprávněný zájem občanů na ochraně poskytovaných osobních údajů časový rámec existence státu a jeho demokratického zřízení nezřídka přesahuje.
5. Jak vyplývá novely azylového zákona (sněmovní tisk č. 921), která byl schválena PSP ČR, vrácena Senátem a nyní je zařazena k dalšímu projednání na 43. schůzi Sněmovny, osobní údaje poskytované při sčítání lidu mají být zpřístupněny zpravodajským službám, což rovněž představuje jiné než původním zákonem předpokládané zpracování osobních údajů. K obdobnému zásahu došlo novelou § 8, odst. 2, trestního řádu (č. 265/2001 Sb.).
6. Ustanovení § 2, odst. 2, písm. b), zákona o přestupcích stanoví, že "přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak." Neboť zájem na ochraně osobních údajů je dán ustanovením čl. 10, odst. 3, Listiny základních práv a svobod, dovozuji, že jsem se nedopustil přestupku, z něhož jsem obviněn. Tím, že jsem ještě před odmítnutím účasti ve sčítání lidu podal ústavní stížnost, jsem učinil vše, co bylo v mé moci, abych nežádoucímu zásahu do chráněného zájmu předešel.
7. K materiální stránce předmětného skutku uvádím, že Český statistický úřad získal některé údaje o osobách, které se sčítání nezúčastnily, z registrů evidence obyvatel, tudíž bez ohledu na výše uvedené je společenská nebezpečnost mého jednání nízká, naopak jednání směřující k ochraně zájmu státu na zajištění bezpečnosti osobních údajů jeho občanů je zřejmě společensky prospěšné.
8. Přestupkem, z něhož jsem obviněn, se necítím vinen a svého činu nelituji.

S úctou,

Tomáš Pecina

Přílohy:
ústavní stížnost z 8. 2. 2001
usnesení ústavního soudu III. ÚS 95/01 z 15. 3. 2001