Podle nové politiky australské vlády, která platí od srpna 2001, nebylo dovoleno žádným žadatelům o azyl přistát na australské půdě. Jsou odváženi na tichomořský ostrov Nauru.

Australské námořnictvo rozmístilo válečné lodi přes celý Indický oceán mezi severozápadní Austrálií a Indonésií, ve snaze zabránit lidem na nepevných kocábkách vydávat se do Austrálie. Mnozí tito lidé prchají z Afghánistánu anebo před útlakem a mučením v Íránu, v Iráku a jinde na Blízkém východě.

Australský premiér John Howard a jeho ministr pro přistěhovalectví Philip Ruddock se stali za svůj ostrý protiimigrační postoj terčem ostré kritiky od mnoha zahraničních politiků, avšak jejich vláda před čtrnácti dny zvítězila ve volbách.

Dosud pomáhali žadatelům o azyl, kteří unikli z vazebních středisek, hlavně příslušníci relevantních etnických komunit, ale nově vznikající disidentské hnutí je nyní převážnou většinou bělošské a konzervativní.

Známý autor a novinář Phillip Adams vyvolal tisíce reakcí od středostavovských Australanů, když otiskl v listě The Australian článek, v němž požadoval od australských občanů, aby se postavili proti antiimigrační politice nynější australské vlády.

Jedna postgraduální studentka například schovává v jedné příměstské čtvrti v Sydney dva ilegální přistěhovalce - Inda a Iráčana. Jsou to dvě ze 72 osob, kteří letos uprchli z vazebního střediska pro imigranty ve Villawood v Sidney. "Celou noc jsem nespala, jestli jsem udělala správné rozhodnutí, ale nastala doba, kdy člověk musí dát přednost svým zásadám," řekla studentka.

Byla ovlivněna zážitkem babičky, která znala dvě židovky, jimž se podařilo uprchnout před nacisty, ale jejichž rodiny zahynuly v koncentračních táborech.