Shortová konstatovala, že prý Spojené státy zřejmě nemají zkušenosti ani kvalifikaci k tomu, aby si byly schopny poradit s obrovským rozsahem humanitárních operací v Afghánistánu. Vaarovala, že klíčová humanitární pomoc se bude střetávat s vážnými překážkami, dokud nebude do Afghánistánu vysláno větší množství vojenských jednotek k udržování stability.

Uvedla to, zatímco 6000 britských vojáků čeká na bezodkladný odjezd do Afghánistánu a 120 britských vojáků už strávilo šestou noc na letišti v Bagramu bez posil.

Nejvyšší členové amercké vlády se prý stavěji proti vyslání velkého počtu západních vojenských jednotek do Afghánistánu a Británie zřejmě nevyšle své vojáky, pokud to Washington neschválí.

Výroky Clare Shortové jsou velmi významné, protože je členkou Blairova válečného kabinetu a dosud velmi silně podporovala Tonyho Blaira při jeho podpoře pro americké bombardování. Blair řekl veřejně, že bude zapotřebí mnohonárodnostích stabilizačních vojenských jednotek, aby bylo možno začít efektivně distribuovat humanitární pomoc a zajistit, aby v Afghánistánu znovu nevznikla nestabilita a občanská válka.

Cíle Washingtonu však, jak se zdá, končí chycením či usmrcením bin Ladena a likvidací Talibánu. Spojené státy vyslaly do Afghánistánu 1600 vojáků, avšak Pentagon zdůrazňuje, že jejich účelem je najít bin Ladena a zlikvidovat al Qaedu.

Shortová svědčila před britským parlamentním výborem pro mezinárodní rozvoj a zdůraznila tam, že vojenská a civilní spolupráce mezi humanitárními organizacemi a vrchním americkým velením "vůbec nefunguje moc dobře" a že v důsledku toho vznikají problémy pro humanitární pracovníky v Afghánistánu.

"Komunikace jsou k dispozici, ale na vysoké úrovni je nikdo nebere dostatečně vážně," uvedla.

"Mám dojem, že americká armáda není dostatečně informovaná, protože nemá takové zkušenosti. Není to katastrofa, to zase ne, ale dalo by se to dělat lépe."