Dejme tomu, že nás vlastní účet stojí měsíčně 350 korun, tedy kolem 10 amerických dolarů. Zdá se to málo? Podívejme se, jak a za kolik to jde ve třech amerických bankách.

Regions bank

Pro běžné placení vám vydají Visacard-Checkcard za 4,5 USD měsíčně. Pro výběr z bankomatů platí jiná karta za jeden americký dolar měsíčně. Měsíční fixní náklady jsou tedy 5,5 USD.

A nyní přijde lahůdka. Pokud v období 30ti dnů od výpisu do výpisu máte na účtu 500 dolarů a výše, tyto fixní náklady neplatíte. Banka je ráda, že má vaše peníze. Žádné další poplatky nejsou.

Můžete mít i šekovou knížku. Za vydání svazku šeků s vaším jménem a adresou chtějí 15 USD. Posílání všech výpisů je samozřejmě zadarmo.

Peoples First Community bank

Podle dostupných údajů se neplatí žádné měsíční poplatky za platební karty do obchodů a bankomatů. S jednou výjimkou. Pokud z jistí výběry ze zahraničních bankomatů, zpoplatní ho jedním dolarem.

AM South bank

Výše zmíněné karty nepodléhají měsíčním poplatkům. Jediná z výše zmíněných bank dává ve výpisu nejen čísla použitých šeků a provedených bankovních operací, ale i kopie vámi vydaných a proplacených šeků. První vydání šekové knížky je samozřejmě zadarmo.

Při zřizování účtu dostane klient každého bankovního domu i podrobné rady jak se chránit a bránit při výběrech z bankomatů a vydávání šeků. Několikrát ročně to pro jistotu přiloží k výpisu. "Každá banka má i nepřetržitou službu pro zmrazení nebo pouhé pozastavení platnosti karty po telefonu." ,dodává český občan Vilém Bílý, který ze Spojených států nad bankami v ČR kroutí hlavou.

Jeho zkušenosti s tamními ústavy jste si právě přečetli. (vilembily@knology.net)

Takže co vy na to, kapitáni našich peněžních ústavů?

Poznámka JČ: Je známo, že ve Velké Británii je to ještě podstatně výhodnější. Za vedení běžného účtu a vlastnictví bankomatové karty, ani za vydávání šekových knížek ani za výpisy z konta se ve většině britských bank neplatí nic. Silná konkurence vedla banky v poslední době k tomu, že nyní dokonce poskytují držitelům běžných účtů a šekových knížek mírné úroky z těchto kont, ve výši cca 1 - 3 procent ročně.

Za úvěrové (kreditní) karty se donedávna neplatilo nic, nyní se platí kontroverzních 10 liber ročně, pokud za rok kartou neutratíte minimum 500 liber. Žádáte-li o úvěrovou kartu, nemusíte mít žádnou miniální částku na běžném účtu banky - musíte mít ale dobrou pověst, tzv. "credit-rating" - banka vás musí alespoň několik měsíců znát; pomůže, máte-li trvalé zaměstnání anebo vlastníte-li dům či byt. Anebo měli-li jste úvěrovou kartu někde jinde a je o vás známo, že jste výdaje na ní pravidelně spláceli.

Za vybírání peněz z bankomatu se neplatí nic, před časem zavedly některé anglické (nikoliv skotské) banky vysoký poplatek 2 liber za vybrání peněz bankomatovou kartou z jiné než domovské banky, otevřely se tím ostré kritice ve sdělovacích prostředcích, že zavedly "finanční vydírání". Banky, které žádný poplatek pro vybírání peněz bankomatem z jiné banky nevybírají, to nyní ve svých bankomatech silně inzerují.

A ještě jedna věc: v Británii banky dost neodpovědně doslova vnucují zákazníkům půjčky: v poslední době se například předhánějí pokusy přetahovat zákazníka od konkurenční úvěrové karty ke své, nabídkou rekordně nízkého úroku z utracené ceny: Nabízejí, že dluh, který na kartě máte, převezmou, a řekněme po dobu prvního půlroku pouze měsíční úrok 0,29 procent (Nationwide). - Pokud to, co utratíte na kredit kartě, každý měsíc plně splatíte (dělá to asi polovina uživatelů), neplatíte vůbec žádný poplatek. Jenže v průměru má britský občan úvěrový dluh prostřednictvím kredit karty cca 4000 liber. (V Británii je také ve srovnání např. s Francií daleko větší hypotéční zadluženost a domy a byty jsou dražší, protože si občan relativně lehce může na koupi nového bytu obstarat na 25 let hypotéku.)

Ředitel České spořitelny je Američan a velmi dobře ví, že poplatky za bankovní služby v jiných zemích jsou ve srovnání s ČR podstatně nižší - nebo nulové. Jenže také dobře ví, co si na neznalém českém trhu může dovolit...:) Jiná věc je, že v zavedenějších demokraciích bývá finančnický trh efektivněji regulován: stát v Británii vystupuje silně na ochranu spotřebitele a většinou nedopustí zbytečné poplatky, o nichž poskytovatel finančních služeb nedokáže, že jsou nutné.