Součet odpovědí "rozhodně+spíše ano",dopočet do 100% odpovědi."nevím" a "rozhodně+spíše ne".Velikost náhodné statistické chyby je + - 3 %.

Podíl občanů nedůvěřujících ústavním institucím (v %)

Součet odpovědí "rozhodně+spíše ne",dopočet do 100% odpovědi."nevím" a "rozhodně+spíše ano".Velikost náhodné statistické chyby je + - 3 %.

Prezidentovi důvěřuje 53% občanů, nedůvěřuje 44%. V porovnání s listopadem nedošlo u důvěry občanů k hlavě státu k žádným statisticky významným posunům. Lze konstatovat, že důvěra prezidentovi je již nejméně dva roky velmi stabilní.

Prezidentovi více důvěřují mladí lidé do 29 let, studenti, lidé s dobrou životní úrovní a příznivci KDU-ČSL a Čtyřkoalice. Nižší důvěrou k hlavě státu se častěji vyznačují občané mezi 45 až 59 lety, důchodci, nezaměstnaní, lidé se špatnou životní úrovní a stoupenci KSČM.

Vládě vyslovilo důvěru 41% dotázaných, nedůvěřuje jí 54% respondentů. Také u důvěry vládě nedošlo v porovnání s minulým výzkumem k významnějším změnám.

Pozitivněji vnímají vládu mladí do 19 let, studenti, respondenti s dobrou životní úrovní a voliči ČSSD. Kritičtějším postojem se naopak prezentují podnikatelé, dotázaní se špatnou životní úrovní, nezaměstnaní a příznivci KSČM a US.

Poslanecké sněmovně důvěřuje 28% respondentů, nedůvěřuje 66%. Ve srovnání s minulým šetřením se zjištěné změny pohybují v rámci statistické chyby.

Poslanecké sněmovně oproti průměru více důvěřují mladí ve věku 15 až 19 let, studenti, duševní pracovníci, lidé s dobrou životní úrovní a přívrženci ODS a ČSSD. Častěji jsme zaznamenali kritické hlasy u lidí nad 60 let, dělníků, dotázaných se špatnou životní úrovní, nezaměstnaných a stoupenců KSČM.

Senátu důvěřuje 24% dotázaných, nedůvěra dosahuje 67%. Meziměsíční změna u důvěry Senátu není statistický relevantní.

Důvěru Senátu deklarují častěji studenti, mladí ve věku 15 až 19 let, vysokoškoláci, duševní pracovníci, respondenti s dobrou životní úrovní a stoupenci KDU-ČSL a Čtyřkoalice. Větší nedůvěru k Senátu jsme zaznamenali u lidí s nízkým životním standardem, nezaměstnaných, dělníků a u potenciálních voličů KSČM.

Krajským zastupitelstvům důvěřuje 27%, nedůvěřuje 32% dotázaných. Důvěra obyvatelstva ke krajským zastupitelstvům oproti listopadu poklesla (-6%ních bodů) a opět se tak vrátila na hodnoty pravidelně zjišťované v průběhu celého roku 2001. Dodejme, že zde nadále zůstává velmi vysoký podíl odpovědí "neví" (31%).

Nadprůměrnou důvěru krajským zastupitelstvům vyjádřili studenti, vysokoškoláci, duševní pracovníci, lidé s dobrou životní úrovní a příznivci ODS a KDU-ČSL. Skeptičtější jsou naopak respondenti z měst nad 100 tisíc obyvatel, se špatnou životní úrovní, nezaměstnaní a stoupenci KSČM.

---

Tolik Centrum pro výzkum veřejného mínění SoÚ AV ČR. Suchá zpráva, avšak co z ní vyplývá? Důvěra občanů stoupá razantněji exekutivě, méně institucím zastupitelské demokracie. Dlouhodobý trend ukazuje normalizační trend "vlády opoziční smlouvy" - stabilizace mocensko-politické situace a nesplnění katastrofických scénářů "mediálních expertů", ignorování destabilizačních vlivů mediálních kauz posílilo vliv centrální exekutivy a znejistělo pozici Parlamentu i Senátu. Posílení důvěry ve vládu má trvalý trend od konce roku 1999. Od té doby se ukazuje i koncentrace "negativní volby" na voliče US a KSČM. U KSČM je tento trend trvalý po celou dobu jejího setrvávání v opozici, u Unie svobody je novinkou a naznačuje rozpor s míněním voličů ostatních stran Čtyřkoalice...

Poznámka na okraj: Průzkumy volebních preferencí, popularity politických osobností i důvěry v politické strany provádí v ČR několik subjektů. U agentur, které své výsledky zveřejňují, mají výsledky proměnlivost, jejichž odchylky mají většinou trend kladný pro strany pravice, záporný pro strany levého středu a levice. Nejvyšší odchylky jsou trvale v neprospěch KSČM, což může být dáno obavou voličů ze zveřejnění svých sympatií a z toho vyplývajícího zkreslení. Může to být ale i vlivem účelových zkreslení sociologů, jejichž osobní preference jsou poměrně známy (Hartl ap.). CVVM ukazuje (přes některé metodologické nedostatky - sčítání stran uvnitř čtyřkolaice) již po několik volebních období a několik typů voleb nejvyšší shodu mezi predikcemi a přesnými výsledky voleb.

Existuje i agentura, která poměrně složitou metodou propočítává své výsledky v několika variantách (rozpad čtyřkoalice těsně před volbami, vypovězení opoziční smlouvy, pád vlády ap., stejně jako v souvislostech s ekonomickou situací v ČR). Současně porovnává výsledky ostatních agentur a odstraňuje trvalé chyby v jejich výsledcích. Přesnost takto extrahgovaných výsledků je nejvyšší a osciluje nejvýše v řádu procent. Tyto výzkumy ale nejsou určeny ke zveřejnění a dostává je pouze několik ústavních činitelů a velkých firem. Britské listy proto pracují nejčastěji s výsledky agentury CVVM, jejíž výzkum je odvozen od nejreprezentativnějšího vzorku obyvatel a zpracován s nejvyšší přesností.