7. 12. 2001
Choďte s mikulášskou nadílkou, dostanete baseballovou pálkou |
Jako každý rok jsme i letos vyrazili do ulic převlečeni za Mikuláše, čerty a anděly, potěšit malé děti, jejich rodiče a koneckonců i sami sebe. Nechodíme po rodinách, ale vyrážíme jen tak mezi lidi (stihneme toho víc :)). Je to akce, na kterou se těšíme, protože se při ní setkáme s přáteli jinde než u piva a z reakcí okolí víme, že se jim líbíme a že se na nás těší. Není tomu tak u každého. Jako každý rok i letos jsme se setkali s určitou mírou agresivity. Jednou nám tahali anděla za křídla (po zemi), podruhé kopli do čerta, ale víceméně šlo o lumpárny. Letos byly ale překročeny všechny meze. Přecházeli jsme ulici Budečskou a "čertovsky" jsme si vynutili mírné zpomalení z daleka přijíždějícího auta. Chtěli jsme prostě přejít. Budečská je jednosměrná a relativně klidná ulice. Řidič peugeotu ADZ 62-42 na naše znamení plynule zastavil, stáhnul okýnko a začal sprostě nadávat. Jeden z čertů mu odpověděl stejnou notou a šel dál. Tento prostáček to neunesl a vystoupil z auta s basebalovou pálkou, kterou měl připravenou v kabině. Bylo to pro nás velké překvapení, protože takovéto nádobíčko asi nebývá ve standardní výbaVě osobních automobilů. Řidič se vrhl na jednoho z čertů a přetáhl ho basebalovou pálkou. Úder mířený na tělo čert naštěstí vykryl rukou. Snad to bude jen naražené - uvidíme zítra. Zatímco se čert vzpamatovával, řidič s bohorovným klidem usedl za volant a odjel. Ptáme se sami sebe, co se to děje, že lidé jezdí s basebalovou pálkou v autě. Kde se bere taková extrémní agresivita v člověku? Příště půjdeme zas a nezbývá než doufat, že horší už to snad být nemůže. Nechceme-li oplácet stejnou mincí musíme spoléhat na rychlé nohy nebo ... ? |