Realistická myšlenka, ke které se z taktických i principiálních důvodů hlásili mnozí vzdělanější a profesionálnější přítomní, nepadla u většiny laických post-revolucionářů na živnou půdu. Lákadlo politiky je přece tak vábné. Držet prst "na tepu dějin"....

Monika Pajerová se přiznala, že objíždí republiku a dostává se jí všude vřelého přijetí a masové podpory. Někteří prorokovali "nové straně" 40 procent - všechny "slušné lidi" - nevoliče (doteď nevím, zda to byl cynismus či optimismus). Ba i na zamáčklé slzy, poplácávání po zádech či výměnu vizitek pro časy příští došlo. Došlo i na dobré francouzské víno, dort se dvěma svíčkami. Sfoukávaly společně Irena Lazurová (Lobkowiczova strana) a Monika Pajerová (Pajerové ne-strana) - prý na usmíření za zpackanou příležitost.

In vino veritas - ve víně je pravda, říká staré přísloví a mě připadalo, že pravdu má pouze organizátor - onu Jobovu zvěst. Mnozí říkali s jakousi schovanou nadějí v hlase "Děkujeme", málokdo si přiznal druhou část názvu romanticky revolučního hnutí - "Odejděte"

Nepřišly "mediální hvězdy" Igor Chaun či chronický revolucionář Martin Mejstřík, nepřišel ani eurooptimistický kníže - Jiří Lobkowicz. Zato se "na kukačku" přišel podívat Ivo Kaplán - sekretář Unie evropských federalistů a poradce lidoveckého lídra Cyrila Svobody... Zřejmě v roli headhuntera.

Pravděpodobně se s nadějnými nepolitickými politiky setkáme ponejvíce v Unii svobody (ke katolickému ritu měla většina přítomných dost daleko, tkaže KDU-ČSL může být klidná). Unii podobné aktivisty a členy s trochou škodolibosti přeju - dokáží ji totálně a spolehlivě znemožnit a rozvrátit ještě do voleb, neb i z miklulášské diskuze bylo patrná naprostá neuspořádanost myšlenek a programatický chaos. Zjednodušení na české politické scéně by mohlo napomoci programové integraci i větší konkurenci uvnitř stran. Možná se dočkáme i frakcí. To, co by mělo ale zaznít jasně a zřetelně, je sdělení: Strany nejsou JEN pro straníky. Měly by být pro všechny. A zde je nejdál projekt Lobkowiczových "diskuzních klubů" a "příznivců".

Jediný "světlý bod na konci tunelu" znamenalo improvizované prohlášení, ostře odsuzující Václava Klause a jeho antievropanské vystoupení v Evropském parlamentu. Identifikace s Václavem Havlem ale v tomto textu byla už jaksi navíc. Zcela určitě budou tamtamy vytrubovat doslovné znění prohlášení, které trochu nenápaditě nazvala Monika Pajerová "Odejděte!!!" Přitom byla příležitost poděkovat Václavu Klausovi za jednoznačnost vyjádření a s tím související pravděpodobný úbytek hlasů pro ODS - tak průhledného "nepřítele" by si zbytek politické scény měl hýčkat a na rukou jej nosit...

Podrobnější analýzu rozpadající se naděje všech ukřivděných a opomenutých - hnutí Děkujeme odejděte, a komentovanou fotogalerii přineseme v nejbližších dnech.