20. 11. 2001
Poruší Západ slib a obrátí se k Afghánistánu zády?Známkou rostoucího chaosu v Afghánistánu bylo včera mj. to, že na "osvobozeném" území byli zavražděni čtyři západní novináři. Severní aliance nechce v Afghánistánu zahraniční vojska. Rekonstrukce země však nemůže podle odborníků probíhat bez přítomnosti mírových sborů: nikdo nebude investovat do země, kde hrozí nebezpečí, že se začnou znesvářené místní frakce zase zabíjet. Obrátí se Západ navzdory svému příslibu k Afghánistánu zády? To bylo hlavním tématem včerejšího bloku o Afghánistánu, který se vysílal v Channel Four News.
|
Ukázka z úvodního bloku padesátiminutových Channel Four News z pondělí 19. listopadu 2001.
Moderátor: Čtyři novináři usmrceni v nestabilním Afghánistánu - jak dopadne Blairova snaha vyslat další britská vojska? (znělka pořadu) Moderátor:Cherie Blair a jiní se zasazují o lepší budoucnost pro afghánské ženy, ale uprostřed prohlubující se nestability v Afghánistánu, do jaké míry je Západ skutečně ochoten pomoci? Dobrý večer. Downing Street konstatuje dnes večer, že Severní alianci nesmí být povoleno bránit vyslání tisíců britských vojáků do Afghánistánu. Dnešní vraždy novinářů v Afghánistánu podtrhují, jak nestabilní je situace v této zemi. Avšak Severní aliance už nechce další britské vojáky a přeje si, aby i část těch, kteří už jsou na letišti v Bagramu, byla odvolána. Pokračuje bombardování poslední oblasti, kam se stáhl Talibán: tisíce takzvaných "cizinců" v armádě Talibánu je obklíčeno. V britské Dolní sněmovně se pokusil ministr vnitra David Blunkett prosadit nový protiteroristický zákon - a dostalo se mu ostré kritiky od poslanců jeho vlastní strany. (...)
Moderátor: V žádném případě to nejsou první civilisté, kteří zemřeli v tomto konfliktu, avšak smrt čtyř mezinárodních novinářů, kteří byli zastřeleni v Afghánistánu ozbrojenci, je dalším důkazem o chaosu, který zavládl ve velkých částech této země. Skupina novinářů cestovala v konvoji z Džalalabádu směrem na východ k hlavnímu městu Kábulu, když byli usmrceni ozbrojenci, kteří jejich vozidla napadli ze zálohy. V severním Afghánistánu bojuje Talibán zuřivě o kontrolu nad Kunduzem. Město je obklopeno jednotkami Severní aliance a frontové linie Talibánu jsou tam bombardovány americkými letadly. Ale jak nyní informuje Julian Rush, zahraniční bojovníci, loajální Osamu bin Ladenovi, brání tomu, aby se Talibán vzdal. Reportér: (Americké bombardování) Za tímto kopcem jsou zakopány tisíce vojáků Talibánu - počet není jasný - v Kunduzu. Mezi nimi jsou zahraniční bojovníci: Arabové, Čečenci a Pákistánci, loajální al Qaedě a Osamu bin Ladenovi. Někteří tvrdí, že tito zahraniční bojovníci nyní rozhodují a brání afghánským velitelům Talibánu, aby se vzdali. Velitelé Severní aliance konstatují, že zastavili svou ofenzívu proti Kunduzu, aby poskytli čas k rozhovorům o kapitulaci. Tvrdí, že padesát až tři sta afghánských příslušníků Talibánu, kteří se chtěli vzdát, bylo zastřeleno bojovníky z al Qaedy. Ale situace je velmi nejasná. (Jeden velitel Severní aliance) "Podle informací, které jsou nám k dispozici, ovládá situaci afghánský Talibán. A nemáme informace o žádných rozporech mezi nimi. Jsme s nimi ve styku a pokud jde o nás, chceme, aby byl tento problém vyřešen mírumilovně. A oni nás ujistili, že problém vyřešen bude." Reportér: Americe, jak se zdá, nevadí, že nechává zahraniční bojovníky v Kunduzu svému osudu. Američané nechtějí vyvíjet tlak na Severní alianci, která obklopuje toto město. Donald Rumsfeld, americký ministr obrany: "Vedeme určitá pokračující jednání s těmito jednotkami. A doufáme, že nebudou vyjednávat. To by totiž umožnilo propuštění jednotek al Qaedy, propuštění Neafghánců, zahraničních bojovníků, ti by opustili Afghánistán a destabilizovali by okolní země." Reportér: Až do nynějška nebylo americké vojáky v Afghánistánu skoro nikdy vidět. Jejich role jako vojenských poradců je skrytá. Avšak tady jsou přítomni v městě Mazar-i-Sharif. Otevřeně nakupují v ulicích tohoto města, které je v rukou značně brutálního oponenta Talibánu, generála Abdula Rashida Dostuma, spojence s pověstí hrůzné krutosti. I teď bývalí vojáci Talibánu chodí ulicemi se zbraněmi - tak jako po celém Afghánistánu, pořádek a stabilita zcela chybějí. Jakoby k zdůraznění toho, jak nebezpečný a nestabilní je nyní Afghánistán, byli dnes usmrceni čtyři novináři: Harry Burton a Azizullah Haidari pracovali pro tiskovou kancelář Reuters. S dvěma dalšími reportéry ze Španělska a z Itálie byli odvedeni ze svého konvoje směřujícího z Džalalabádu do Kábulu a pak zastřeleni. (Záběry ze scény.) Kameraman, který byl přítomen v jiném vozidle v konvoji, situaci natočil, když se konvoj obrátil k návratu do Džalalabádu. Reportér: Avšak jak to vypadá s hledáním těch, které Američané považují za konečné nositele odpovědnosti? Toto je včerejší Kandahár. Bojovníci Talibánu ve svém posledním centru. To, kde se nachází jejich šéf, mullah Omar, je neznámo. Americký ministr obrany dostal v pondělí večer otázku, zda pustil mullu Omara z Kandaháru, zda se dohodl s příslušníky kmene Pashtun v Kandáháru, kteří chtějí město ovládnout: Donald Rumsfeld: "Jestliže se ptáte na to, zda bychom vědomě dovolili mullovi Omarovi, aby uprchl z Kandaháru, má odpověď je, to bychom mu nedovolili." Reportér: Co se týče samotného Osamy bin Ladena, Pentagon dnes konstatoval, že v jižním Afghánistánu ho hledají další zvláštní americké jednotky. Podle některých zpráv se soustřeďují na oblast 30 čtverečních mil jihovýchodně od Kandaháru. Jeden ministr ze Severní aliance vyjádřil názor, že je možná v Marufu, jiní si myslí, že je asi hluboko v horách Orezgun. Také by mohl být v bunkrech, které existují na západ od Kandaháru. Víme, že se s ním naposledy setkal pákistánský novinář, z jehož pětihodinové cesty se zavázanýma očima asi vyplývá, že to mohlo být nedaleko Džalalabádu na východě, kde měla a Qaeda výcvikové tábory. Je zjevné, že situace v Afghánistánu je dnes nestabilní, nebezpečná a zmatená. Politické řešení je stále nesmírně daleko. I když podle nepotrzených zpráv z Pákistánu souhlasila Severní aliance s účastí na rozhovorech se zástupci většinové etnické skupiny Pashtunců o nové vládě, které by se měly konat o víkendu pravděpodobně v Německu. Moderátor: Právě jsem hovořil s naším hlavním korespondentem Alexem Thomsonem, který je v Kábulu, a začal jsem tím, že jsem se ho zeptal, jaký dopad bude mít usmrcení těch novinářů. Reportér: Nemohu to vyjádřit lépe, než to tady řekl dnes večer mluvčí OSN. Konstatoval, že je to velmi vážná záležitost. Ne proto, že to byli novináři, životy novinářů nejsou o nic více cennější než životy jiných lidí. Avšak zdůraznil, že je nutno zajistit svobodu pohybu a bezpečnosti pohybu po celé této zemi. To je nesmírně důležité, ať jsou to novináři, ať jsou to nevládní organizace, humanitární organizace, vojáci, pokud jsem přijdou, a samozřejmě samotní Afghánci. Tím se musí naléhavě zabývat mezinárodní společenství a zejména afghánská vláda, nakolik existuje v této zemi. Moderátor: Oficiální mluvčí britského premiéra řekl právě v Downing Street, že premiér Blair je stále ještě rozhodnut, že by britské jednotky měly vstoupit do Afghánistánu a že námitky Severní aliance tomu nebudou nijak bránit. Reportér: To se zdá, musím vám říci, že to je recept na katastrofu. Zdůrazňuji to proto, že možná Tony Blair vychází z nedávné britské zkušenosti v Sierra Leone, kam poslali britské jednotky vedle jednotek OSN, s velmi omezeným mandátem, ale s relativně velkým úspěchem. Avšak situace v Sierra Leone není naprosto srovnatelná se situací v Afghánistánu, ta je daleko zmatenější a to, co se tady musí udělat, je naprosto rozsáhlé. Musím říci, že všechny signály od Sjednocené fronty zde v Kábulu jsou, že počet britských vojáků by měl být omezen, i z nynějšího počtu asi 100 vojáků na letištu v Bagramu. Severní aliance, tj. Sjednocená fronta, usiluje o to, aby OSN vyslalo do Afghánistánu daleko větší jednotky pro udržení bezpečnosti. Britové jsou v tomto kontextu zcela nevýznamní. Moderátor: Dovolte mi, abych citoval Downing Street: "Musíme počkat, jak se to všechno vyvine, ale pochybuju, že do Afghánistánu byly vyslány už všechny naše jednotky." Reportér: To je možná pravda, ale já mohu jen říci, že Severní aliance, Sjednocená fronta, trvá na svých postojích: Vyjednávali jsme, hovořili jsme o omezeném počtu vojáků pro Bagram a možná pro Kábul pro britské velvyslanectví, a možná pro nějakou humanitární práci. Bude-li to více vojáků, musíte s námi o tom vyjednávat. (...) Moderátor: Od začátku "války proti terorismu" bylo jasně zdůrazněno, že se svět po ukončení války na Afghánistán nevykašle. Ale Británie už shledává obtížným vyjednat se Severní aliancí vyslání svých vojsk. Jaká tedy může být naděje, že rekonstrukce Afghánistánu bude pokračovat lehčeji? Už před 11. září krmilo OSN 5 milionů Afghánců, čtvrtinu celkového počtu obyvatel. Průměrný věk obyvatelstva byl 40 let. Čtvrtina všech tamějších dětí zemřela, než dosáhli věku pěti let. Dvě třetiny obyvatel země byly negramotné. Rekonstrukce země bude vyžadovat stabilitu. Vzhledem k tomu, že se nyní už zpochybňuje, zda budou do země vpuštěny větší počty zahraničních vojáků, i dosažení stability je nyní nejisté. Profesorka z London School of Economics: "Žádné rekonstrukce Afghánistánu nebude možné dosáhnout, pokud nebudou v zemi mírové sbory, které by zajistily, aby se koaliční vláda, která bude zvolena, nebo vybrána, nerozpadla a aby bylo možno plány na rekonstrukci realizovat. Jinak hrozí příliš velké nebezpečí, že se koalice rozpadne a promění se v navzájem bojující frakce a nemyslím si, že by nějaká země chtěla věnovat peníze tam, kde by bylo nejisté, jestli to, co bude zrekonstruováno, nebude znovu zničeno." Moderátor: Cherie Blair (manželka Tonyho Blaira)a britští ministři zdůrazňují, že je nesmírmě důležité, aby dostaly afghánské ženy čelnou roli. Poskytovat vzdělání dívkám, zdůrazňují, musí být základním rysem rekonstrukce. Britská vláda zdůrazňuje, že chce zorganizovat plynulý přechod od humanitární pomoci k rekonstrukci. Má 100 denní plán pro vytvoření rámce pro rekonstrukci.
Když odešli z Afghánistánu Rusové, mezinárodní společenství se obrátilo k Afghánistánu zády. Tony Blair, v záznamu projevu z 8. října 2001: Toto slibujeme afghánskému lidu. Tento konflikt, to nebude všechno. Nevykašleme se na vás tak, jak to vnější svět udělal tolikrát předtím. Moderátor: Mezinárodní společenství tvrdí, že se k Afghánistánu neobrátí zády. Bude nuceno tento svůj slib přehodnotit, bude-li nemožné udržet politickou či finanční vůli k akci? |
Obsah vydání | 20. 11. 2001 | ||
---|---|---|---|
20. 11. 2001 | Poruší Západ slib a obrátí se k Afghánistánu zády? | ||
20. 11. 2001 | Bush nepodpořil úsilí Británie vyslat do Afghánistánu mírové sbory | ||
20. 11. 2001 | "Boj proti terorismu": Britští právnici protestují proti omezování lidských práv | ||
19. 11. 2001 | Válečná lest | ||
20. 11. 2001 | Mládí vpřed! | Zdeněk Müller | |
19. 11. 2001 | Zpráva společnosti CME: V lednu 2002 se bude konat další jednání arbitráže | ||
20. 11. 2001 | Železný do tepláků, Monsport k lopatě ? | Radim Hreha | |
20. 11. 2001 | The Czech media now - a postcommunist model? | Jan Čulík | |
20. 11. 2001 | Bláto Britských listů: Martin Vadas polemizuje s Petrem Štěpánkem | Martin Vadas | |
20. 11. 2001 | Žádám veřejné slyšení RRTV: Ať objasní, pod jakými byli její členové tlaky | Martin Vadas | |
18. 11. 2001 | BIS slibuje: nástupní plat 15 tisíc a "dobrou partu" | Tomáš Pecina | |
19. 11. 2001 | Svoboda shromažďování má být podstatně omezena | Tomáš Pecina | |
17. 11. 2001 | Úřad vlády: Zákon o svobodném přístupu k informacím pro nás neplatí! | Tomáš Pecina |