Vážený pane Čulíku,

těším se na Vaše materiály o zrůdnosti zdejšího Poslanci na mediální komisi si v pátek odhlasovali nutný výlet těsně před koncem jejich mandátu k Vám do Británie, aby mohli lépe opisovat.

Martin Vadas

Příspěvek k diskusi o novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání v Č.R. na čtvrtletníku FITESu - v kinu MAT

Předneseno v březnu 2001

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

domnívám se, že veškeré návrhy na nastavení konkurenčního prostředí ve vysílání držitelů televizních licencí kolují éterem a na sítích v ČR již delší čas a přesto diskusi ve výborech poslanecké sněmovny příliš neovlivnily. V minulosti byli pro dražení licencí jen poslankyně Kateřina Dostálová a poslanec Vladimír Mlynář - oba ze stálé komise poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Ostatní poslanci zřejmě na taková slova neslyší. RČR RTV zřejmě ani slyšet nechce - pochopitelně - dražby licencí, samoregulace konkurencí podle pravidel by významně snížily její "moc".

Terestrické frekvence pro vysílání jsou omezeným veřejným statkem. Snad každý komunální politik chápe, že nelze jen tak pronajímat výlučně umístěnou obecní garáž zdarma (sic!)"vybranému" jedinci, který slibuje, že si tam zřídí obecně prospěšné zařízení, aby ve skutečnosti tam provozoval kasino, tiskárnu na peníze a podobné aktivity. Ne tak celostátní politici - poslanci, jejichž další existence na politickém nebi je úzce svázána s náklonností nebo alespoň tolerancí ze strany "všemocné" televize Nova. Jestliže ona je odřízne od voličů, nepustí je do vysílání, přestávají býti politiky. Pro celostátního politika je totiž krátkodobě daleko "levnější" sednout si např. do křesla Sedmičky a promlouvat k lidem v příjemném prostředí domácího nedělního oběda, být doprovázen laskavými úsměvy moderátorky, než objíždět všechny vsi v republice za plískanic a nepohody a doufat, že někdo si přijde poslechnout utrmáceného politika na náves před hospodu. Že tímto korupčním vztahem k televizi Nova poslanci ztrácejí nezávislost ve svém rozhodování nezajímá politiky ani občany - diváky - mediální neodborníky.

Odborné zázemí pro diskusi o zákonu o provozování vysílání by mělo poskytnout Ministerstvo kultury, které však ani v minulosti svůj stažený vládní návrh zákona příliš veřejně nediskutovalo a přesto jde se do finále.

Po roce sněmovního projednávání dvou návrhů zákonů (dokonce v paragrafovaném znění) nelze přicházet jen z negací rozdávání a prodlužování licencí, ale je třeba přinést konkrétní představu: co ano, jestliže toto ne.

Osobně se domnívám, že je třeba dobře definovat dnešní zaneřáděnou mediální situaci a poté stanovit cíle, kterým by měl nový vysílací zákon napomáhat - to se bohužel dodnes nestalo.

Hlavním cílem by mohlo být např. nastavení konkurenčního prostředí na poli komerčních televizí i rádií. Poslanec Langer kdysi před lety napsal, že dohled nad komerčními televizemi nejlépe zajistí trh. Souhlasím - přinejmenším částečně má pravdu. Je škoda, že pro tyto své teorie od té doby nic neučinil. Současně projednávaný zákon konkurenční prostředí nebuduje, ale naopak konzervuje stávající stav připomínající spíše džungli. Nový vysílací zákon by měl nalajnovat konkurenční prostředí, které by umožnilo pluralitu vysílání a rovná soutěžní pravidla pro více subjektů na trhu. Nutnost rozbití stávajícího a nedopustit opětovnou dominanci monopolu jednoho licencí obdarovaného magnáta.

Jaké licence pro televizní vysílání nadále udělovat (dražit) v Č.R.? Celoplošné nebo pouze a jedině regionální - s možností jejich budoucího propojení do celoplošn-é (-ých), sítě (sítí) - tentokrát však již na základě svobodné obchodní vůle mnoha (více) držitelů licencí?

Teprve dražbou udělené licence by představovaly na konci licenční doby investici, kterou je třeba chránit zákonem - například i institutem prodlužování licencí, samozřejmě jen za předpokladu dodržování licenčních podmínek po celou dobu trvání vydražené licence.

Co by mohlo a mělo být v licenčních podmínkách? Např. povinnost skrytých titulků pro hluchoněmé pro x % pořadů, nekonkurenční vysílací čas zpravodajských pořadů v zájmu informační plurality apod.

Prostředky generované dražbou televizních komerčních licencí by bylo vhodné upotřebit na investici státu do digitálních sítí pro terestrické šíření televizních signálů, což je veřejným zájmem - vytvářet podmínky pro pluralitu názorů ve společnosti. Digitalizace vysílání je jedinou zárukou plurality v duálním systému pro oblast komerčního vysílání i vysílání televize veřejné služby. Právě pluralita a transparentní konkurenční prostředí na komerčním mediálním trhu by měly být cílem vysílacího zákona.