Triumfální Severní aliance začala sestavovat v Kábulu vlastní jednobarevnou vládu, OSN nevyslala do Kábulu svého vyjednavače a Washington dosud nevypracoval žádné plány na to, jaká afghánská vláda by měla vzniknout, informoval včera týdeník Observer.

Existuje nebezpečí, že Severní aliance, která se skládá z Uzbeků a z Tadžiků vytvoří poté, co se minulý týden dramaticky zmocnila Kábulu, vlastní vládu. V sobotu tento dojem potvrdil i příjezd bývalého afghánského prezidenta Burhanuddina Rabbaniho do Kábulu, poprvé od roku 1996, kdy tohoto muže svrhl Talibán.

Kmenoví vedoucí představitelé z národa Pashtun konstatovali v sobotu, že nikdy nenechají veškerou moc Uzbekům a Tadžikům.

Bushova vláda se proto intenzivně snaží dál vyjednávat o tom, jaké jednotky budou moci udržovat mír a kdo bude spravovat poválečný Afghánistán. Zvláštní vyslanec OSN Lakhdar Brahimi sice obvinil Severní alianci, že staví překážky do cesty vytvoření nové vlády, avšak nesvolal svou všeafghánskou konvenci a v pátek odvolal mimořádnou misi svého zástupce Francesca Vendrella, který měl přijet do Kábulu.

Čelný činitel OSN sdělil týdeníku Observer v pátek, že i kdyby bylo rozhodnuto, že se vojska OSN mají stát v Afghánistánu "de fakto policií", "OSN by mohla vyslat jednotky do Afhgánistánu teprve za mnoho měsíců". Tento činitel také uvedl, že takový mandát by závisel na tom, "jaký bude vztah mezi takovými jednotkami a obrovskou humanitární operací a politickou přítomností USA".

Ti, kteří stojí blízko celého procesu, varovali koncem minulého týdne, že je životně důležité, aby byly rychle vytvořeny multinacionální jednotky, a aby bylo zabráněno Severní alianci vytvořit novou vládu Afghánistánu. Zatímco ti, kdo mají zkušenosti s prací mírových sborů, silně naléhají na OSN, aby rychle přijala tuto roli, činitelé OSN zdůrazňují, že světová organizace to nechce dělat a v budoucnu to ani nebude moci činit.

Spojené státy jsou ochotny podpořit humanitární pomoc, ale Pentagon konstatuje, že američtí generálové nechtějí vyslat větší množství amerických vojáků, kteří by měli fungovat jako součást bezpečnostních jednotek.

V americké vládě existují rozpory ohledně toho, kdo by měl vládnout na osvobozeném území. Pentagon se domnívá, že by Severní aliance měla zajišťovat bezpečnost alespoň na severu, což je názor, který odmítá Británie a Francie. Proti názoru Pentagonu se staví i generál Colin Powell, který zastává názor, že by bezpečnost v Afghánistánu měly zajišťovat mezinárodní islámské jednotky.

Powellovo ministerstvo zahraničních věcí a CIA se nyní ze všech sil snaží vytvořit to, co charakterizují jako "vládu široké etnické základny" pro Afghánistán.

Američané pronáleduje zkušenost z Kosova. Většina amerických pozorovataelů sice uznává, že podpora USA pro Kosovskou osvobozeneckou armádu zpočátku byla správná, ale posléze jí bylo jejím vítězstvím umožněno, aby se poražené straně krutě pomstila, a v Afghánistánu hrozí nebezpečí, že Severní aliance učiní totéž.

Situaci bedlivě sleduje bývalý velitel amerických jednotek v Bosn a posléze i části mírového úsilí v Kosovu generál Bill Nash, který je nyní čelným pracovníkem Council for Foreign Relations.

Nash zastává názor, že USA a mezinárodní společensteví má dva naléhavé úkoly: zaprvé pokračovat ve válce proti al Qaedě, ale zároveň, za druhé, zvládnout situaci na území osvobozeném od Talibánu, a "zde bude zapotřebí určitého násilí, protože nemůžeme dovolit jediné frakci, aby zemi ovládla". To je poučením z Kosova: "Nemůžeme dovolit oběti, aby se stala agresorem." Druhou povinností je tedy zaručit "vnitřní obranu osvobozeného území, v zájmu veřejné bezpečnosti".

Podle generála Nashe je právě toto klíčem boje proti terorismu, "protože války se vedou z politických důvodů a jestliže nevstoupíme do Afghánistánu a neučiníme život pro tamější lidi příjemnější, po tom všem, čím museli projít, nevedeme válku proti terorismu." Vnitřní obrana by měla být úkolem "mnohonárodnostní armády, Neameričanů, Nebritů, Nerusů a Nepákistánců. Musejí to být jednotky OSN."

Avšak zástupce OSN Brahimi a OSN samotné neprojevují vůli vyslat do Afghánistánu jednotky Spojených národů

Proti nynější situaci varovala i zkušená americká diplomatka Nancy Soderbergová, bývalá americká velvyslankyně u OSN, která pomohla vyjednat irský mírový proces. Soderbergová varuje před nebezpečím "likvidace Talibánu, aniž bychom měli jasný plán, co se bude dít pak, a nejsem si vůbec jista, že Bushova vláda má takový plán."

Soderbergová se obává, že je válka v Afghánistánu ovlivňována americkou zkušeností z války proti Iráku. "Americká vláda si je nyní vědoma, že byla chyba nechat po válce v Perském zálivu Saddáma Husajna u moci. Chce věc v Afghánistánu dovést až do konce. Jenže, jen proto, že je Talibán organizace, která ztratila moc, to neznamená, že přestane bojovat."

Soderbergová je znepokojena, že Američané nemají žádný další plán. "Na budování nových politických struktur není nic špatného," zdůrazňuje. "To jsme udělali po druhé světové válce a bylo to velmi úspěšné."