Václav Kalus ml. je typickou "success story" inkluze. Trpí úplnou ztrátou sebereflexe?

Kterak okázale pokousat ruku, která mě nakrmila

6. 10. 2015 / Bohumil Kartous

Václav Klaus ml. je vysoce inteligentní, sociálně úspěšný člověk, mediální prominent, možná dokonce budoucí úspěšný politik. Tento život může žít proto, že mu bylo umožněno vzdělávat se v běžné škole, rozvíjet své dovednosti a nadání a posléze se sociálně etablovat.

Zkusme si představit, že by jako malý nepocházel z rodiny tehdejších prominentů, ale narodil se řekněme v romském ghettu. Ponechejme mu jeho inteligenci, ale odeberme lékařskou péči a rehabilitace, které pravděpodobně musel prodělat a nepochybný rodinný stimul, který ho pravděpodobně vedl k překonávání svého nelehkého handicapu. 

S velkou pravděpodobností by v takovém případě jako dítě s vážnými řečovými problémy skončil mezi těmi "nenormálními", tedy v tehdejší zvláštní škole. Okolo sebe by měl pouze děti, které jsou podobně zanedbané, nebo děti, které skutečně trpí fyziologickou poruchou a sníženou inteligencí. Vzděláván by byl podle osnov pro mentálně postižené, stimulace by byla nulová. 

Jak velká šance je, že by se člověk, který byl podroben tak silnému degenerativnímu vlivu, stal v dospělosti ředitelem gymnázia? Teoreticky tu jakási šance je, prakticky je nulová. Václav Klaus ml. by dnes nehověl na špici společenské pyramidy, ale pravděpodobně seděl v nějaké nevábné boudě pro hlídače parkovišť.

Je pro mě těžko pochopitelné, jak může pan Klaus tvrdit, že inkluze je ideologická doktrína EU, která zničí místní "tradiční školství", když by sám mohl sloužit jako učebnicový případ funkčnosti začleňování dětí, které potřebují nějakou formu podpory, do běžného vzdělávání. A ještě obviňovat ostatní ze lží, když mu chybí elementární sebereflexe i informace. Finsko nezavádělo tento systém před dvaceti lety vůli příkazům z EU, ale zcela dobrovolně. Dnes jde o systém, který vykazuje nejmenší rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími žáky, přičemž zároveň patří v průměru mezi země s nejlepšími vzdělávacími výsledky. Dogma, že začleňování slabých mezi průměrné či nadprůměrné, o což má pan Klaus velkou obavu, neplatí. Norsko vůbec v EU není, už více než 15 let tam budují stejný systém a nemíní na tom nic měnit, ačkoliv by jistě po takové době zjistili, že se vydali špatným směrem. Naopak, pokračují dál, zcela svobodní ve svém rozhodování, podporují vyučování imigrantů nejen v norštině, ale i v jejich vlastních jazycích. A co teprve Ontario, které chce být nejvíce inkluzivním vzdělávacím systémem na světě. A to si ještě ani nepodali přihlášku do EU.

Ano, všechny tyto zaostalé země se pokoušejí o vzdělávací sebevraždu, protože doposud nepoznali génia Miloše Zemana a Václava Klause mladšího. Jsou to hlupáci, kteří nevědí, do jaké záhuby se ženou...

Dokážu pochopit, že má pan Klaus jiný názor a že ho navzdory prokazatelné skutečnosti nechce změnit. Aby ale obviňoval ze lži ty, kdo fakta respektují a kdo chtějí posunout české vzdělávání alespoň kousek dopředu, je nedůstojné člověka, který si tolik zakládá na své inteligenci. Na inteligenci, kterou měl možnost rozvinout jen proto, že byl začleněn mezi "normální".

Vytisknout