Merkelová má pravdu: Evropa musí začít přijímat uprchlíky

22. 8. 2015

V reakci na příchod uprchlíků, který bude od nynějška běžným životním faktem po mnoho let, se Evropa musí jak soustředit na své potřeby, tak musí splnit své základní lidskoprávní normy. Bez slušné azylové politiky poruší Evropská unie základní lidské hodnoty, které jsou samou podstatou evropského projektu. A bez imigrace Evropa zestárne a promarní svou příležitost pro příští generace. To světu sdělila v minulých dnech Angela Merkelová, když zdůraznila, že Evropa bude muset řešit uprchlický problém daleko intenzivněji než řeckou finanční krizi. Otázka azylu pro uprchlíky "se zjevně stane příštím velkým evropským projektem", řekla Merkelová.

Jak si chce počínat? Řešení nejsou jednoduchá, ale jsou jasná. Jediným realistickým způsobem jak zabránit umírání lidí na mořích a dramatickým scénám na hranicích je otevřít alternativní legální cesty pro příchozí: způsoby, jak by mohli uprchlíci zažádat o azyl a ochranu v Evropě, aniž by museli podnikat nebezpečnou cestu. A jediným způsobem, jímž se Evropané vyrovnají s hlubším problémem imigrace - což udělat prostě musíme - je pohlédnout řádně na samy sebe, rozpomenout se na svou kolektivní minulost a daleko praktičtěji, si uvědomit, že současné demografické trendy vyžadují přijetí lidí z jiných zemí.

Německo je v ideální situaci na to, aby se postavilo do čela tohoto procesu. Konec konců, je to Německo a Švédsko, které dosud přijaly největší počty žadatelů o azyl. V Německu se očekává, že počty žadatelů o azyl letos dosáhnou rekordního čísla 800 000, třikrát tolik než v předchozích letech. V Německu funguje psychologický imperativ. Postoj německé veřejnosti, utvářený německou historií, znemožňuje Německu uprchlíky nepřijímat. Německá vláda projevila větší míru velkomyslnosti při rozdávání pomocných balíčků příchozím uprchlíkům než většina jiných vlád. Ale Německo také jedná pragmaticky. Nízká porodnost způsobuje, že přijímání imigrantů je nutností.

Evropa má tytéž problémy - podle odhadů poklesne v Evropě do roku 2030 počet pracovních sil o 13 milionů. Bude nedostatek pracovních sil.

Samozřejmě, je nutno rozlišovat mezi naléhavostí žádostí o azyl od uprchlíků, prchajících před válkami a pronásledováním, a dlouhodobější otázku demografie a potřeby přijímat imigranty. Avšak ani jeden z obou těchto problémů nemůže být vyřešen bez společného postupu.

Evropská unie se tím směrem posunuje. Na podzim se mají konat vrcholné schůzky o imigraci.

Německo čelí vzrůstu žádostí o azyl nejen ze Sýrie, ale i z Balkánu. Řešení otázky imigrace bude zjevně velmi podstatnou součástí strategie stabilizace Balkánu, jehož integrace do EU není dokončena. Merkelová ví, že pokud nebudou nalezena řešení, v Německu i jinde v EU poroste populismus a xenofobie.

Vyjednávání s africkými státy, nemluvě o problematickém Blízkém východě, bude klíčové a složité. Například, jak může Evropa vést smysluplný dialog s Tureckem, když nechává břemeno obrovské vlny syrských uprchlíků plně na státy sousedící se Sýrií?

Merkelová chce, aby problém, který byl zatím řešen nekoordinovaně, začal být řešen koordinovaně a holisticky. Je to vážné varování: že popírání reality se rovná kolektivní idiocii. Evropa potřebuje imigranty a má-li se jejich přijímání dít slušným, realizovatelným způsobem, je nutno otevřít legální cesty a poskytnout finanční prostředky pro jejich integraci. Je to existenční otázka, kterou nevyřeší hašteření o "Džungli" v Calais ani hašteření ohledně kvót.

Merkelová tento problém prioritizuje správně. Existuje morální povinnost pomoci lidem v nouzi, ale zároveň si musíme uvědomit, že vstupujeme do éry, která určí naši budoucnost, a musíme vyvinout kolektivní úsilí k vytvoření rozumné strategie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout