Putin se znepokojivě vrací k nacionalistickým postojům diktátorů ze začátku dvacátého století

20. 8. 2015

Než se začnete smát tomuto zjevně absurdnímu obrazu - představte si šéfku skotských nacionalistů Nicolu Sturgeon, jak se potápí batyskafu do Severního moře, aby v budoucí tresčí válce s Anglií prokázala starobylost skotských rybářských práv - je důležité si uvědomit, jak efektivní je takováto propaganda. Putin je v současnosti nejpopulárnějším světovým politikem. Jeho anexe Krymu r. 2014 je v Rusku nesmírně populární a během prvního výročí této anexe letos v březnu Putin chválil "pozoruhodné vlastenectví" ruského národa, že podpořilo "historický návrat" Krymu.

Putinovo nejnovější představení jako námořního archeologa spektakulárně prokazuje, jak hluboce historický byl tento nvrat. Následuje to po nedávném kontroverzním jmenování pravoslavného kněze do vedení dobře zachovaného starořeckého města z 6. století před Kristem, jménem Tauric Chersonesos, které se nachází v Sevastopolu a které přežilo jako centrum řecké civilizace až do konečného zničení byzantské říše v 15. století. Putinova intervence zdůrazňuje jediný okamžik z této dlouhé historie, legendární konverzi Vladimíra Velikého r. 988, která je mýtickým založením pravoslavného, křesťanského Ruska.

Jak může být moderní politika utvářena tak vzdálenými událostmi? Putinova anexe Krymu je fait accompli, s níž NATO ani EU nic neudělají. Je to fakt. Ale Putin stále prokazuje starobylé právo Ruska na toto území, a tvrdí znovu ve své ponorce, že nejde jen o ruské území, ale že jde o samotné srdce Ruska. Hledá národní totožnost zakořeněnou ve středověkých činech vikingských obchodníků a jejich byzantských partnerů. A vlastenecké ruské obyvatelstvo ho za to miluje.

Že je to směšné? Už jsme tam ale byli. Putin se v ponorce nepotápí pouze do středověku. Potápí se do daleko děsivější doby: do dvacátých a třicátých let dvacátého století. V té době právě zformulovali nacionalističtí politikové své požadavky, tak jak to Putin činí teď, a založili je na starobylých rituálech a na mýtické národní totožnosti. Němečtí nacisté obnovili historické germánské požadavky na Alsasko poukazy na území, která dobyli středověcí teutonští rytíři. Tu propagandu také tehdy milovali němečtí občané, zatímco si z Hitlera v zahraničí za to dělali legraci. Pana Hitlera tehdy taky považovali lidé za tak trochu komického, jak chodí po světě se svým chaplinovským knírkem. Jeho nesmyslům se lidé vysmívali jako údajným ruritánským pitomostem z potrhlé střední Evropy.

Takže si z Putina také dělejme legraci a neberme ho vážně. Nechť jsou realizovány důsledky našeho zbabělství. Co tak špatného se může stát? uzavírá autor.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout