Jak si může český páteřní dopravce dovolit tak nemorální jednání, když poskytuje služby z "pravěku"?
ČD: Nejezděte vlakem!
20. 8. 2015 / Bohumil Kartous
Vlaky se jeví být budoucností globální dopravy. Jsou relativně ekologické, relativně bezpečné a dokáží být mnohem rychlejší než auto. A když k času strávenému v letadle přičtete i čas nutný k odbavení a potřebnou rezervu, na kratší vzdálenosti umí být některé mašinky rychlejší ocelových ptáků. Když se řekne "globální", člověk si vybaví motto udržitelného rozvoje: mysli globálně, jednej lokálně. Zdá se, že České dráhy znají jen druhou půlku tohoto hesla a dělají hodně pro to, aby se vlaky řešením budoucnosti dopravy minimálně v ČR nestaly.
Vezměte si, že náhle potřebujete jet z Prahy do Berlína. Autem je to nějakých 390 kilometrů a když si odmyslíte České středohoří, jiný to pomník absurdity české dopravní reality posledních dekád, jedete vlastně pořád po dálnici. Pravda, musíte to odřídit a když vám připadají čtyři hodiny kroucení kolečkem jako ztracený čas, nebudete z toho zrovna nadšení. A pokud navíc uvažujete v intencích udržitelného rozvoje, budete hledat alternativu.
Všude čtete o rychlovlacích a jejich budoucnosti, a tak zatoužíte po dráze. Z Prahy do Berlína je jen o 40 km dál než z Prahy do Ostravy, řeknete si, to se nakonec i vyplatí. Navíc 4 hodiny k dispozici na místě, kde stejně nemůžete dělat nic než pracovat či přemýšlet. S ČD ovšem nakonec zbudou jen ty 4 hodiny přemýšlení: nad strategií českého páteřního dopravce jak zatajit českým pasažérům technologický pokrok a nechat si za to královsky zaplatit.
První - a silný - moment k úvahám vás čeká u pokladny. Nejste-li dítě, důchodce či fanoušek ČD, cesta z Prahy do Berlína a zpět vás přijde na necelých tři a půl tisíce korun. Vlakem vypraveným ČD. Nekecám. Cesta do srovnatelně vzdálené Ostravy je mnohonásobně levnější. Za tuto částku byste pravděpodobně pořídili letenku kamkoliv po Evropě, nehledě na to, že autem byste se do Berlína dostali levněji. "To je tak vždycky, když kupujete před odjezdem," vysvětlila mi paní na přepážce tuto nemravnost. Trest za to, že se rozhodnete přispět národnímu dopravci tím, že si koupíte lístek do poloprázdného vlaku. Dává to někomu smysl?
Za tuto neuvěřitelnou částku byste měli očekávat veškerý servis v ceně. Omyl. A to ani při zcela omezených nárocích. Jediné, co si soudný člověk může od ČD v roce 2015 přát, je připojení k internetu a zásuvka. Dostupné informace k danému spoji slibují jen zásuvku, ve vagónu však s překvapením zjistíte, že síť wi-fi je k dispozici. Heuréka. Na hranicích vám skončí příjem dat od operátora, nebudete muset platit další nehorázné peníze za datové připojení ze zahraničí.
Omyl. Wi-fi funguje paradoxně jen na českém území, kde ji nepotřebujete. S přejezdem "železné opony" vás ČD opět utvrdí v tom, abyste si jízdu vlakem příště pořádně rozmysleli a ve vlastním zájmu nejednali lokálně a už vůbec nemysleli globálně. Proti všem zákonům logiky se to v ČR nevyplatí.
Když pak ještě před Berlínem musíte zastavit a uvolnit se svou obstarožní soupravou dráhu německému rychlovlaku, zatoužíte mít po ruce někoho z managementu ČD, abyste měli komu umýt hlavu. Předpokladám ale, že management ČD do Berlína létá, případně jezdí autem, nikoliv předraženou, předpotopní "sockou". Na místo epilogu: na zpáteční cestě není zásuvka, není wi-fi, jen horko a azyl v jídelním voze s kávou dražší než na Staroměstském náměstí...
Vytisknout