19. 8. 2015 / Boris Cvek
Kdysi se mezi lidmi věřilo, že židé v rámci svých náboženských obřadů konají rituální vraždy. Pokud by někdo přišel a naléhal na společnost, aby tuto samozřejmou pravdu nejprve podrobila kritickému zkoumání, než jí bude používat při čtení každodenní reality, dalo by se o něm právem říci, že rozděluje společnost nebo kope příkop mezi lidmi a tzv. elitami?
Události ve světě se dají zkoumat, prověřovat a vidět v širším kontextu. Není to úplně snadné, protože tak místo jednoduchých vysvětlení vznikají složité otázky. Nicméně co se tím dá určitě získat, to je právě odstranění pověr. Pověry existují a jsou škodlivé. Lidé díky nim upínají svou duševní energii na nesmysly. A zejména takové pověry jsou nebezpečné, které démonizují nějakou minoritu a do společnosti vnášejí náboženskou a rasovou nenávist.
Pověry lze vymýtit osvětou. Osvěta nespočívá v tom, že se celá společnost stane společností kritických badatelů, nýbrž v tom, že se výsledky kritického bádání nějak zjednoduší, zpopularizují a zprostředkují široké veřejnosti (je zde proto vždy i nebezpečí, že z osvěty samotné se stane pověra a musí být napravována novou osvětou). Bez vědců a kritických badatelů je osvěta nemyslitelná.
Jistě je možné napadnout výsledky kritického bádání a pokusit se o jejich revizi. Nicméně nelze to udělat tak, že se apeluje na nepovyšování se nad běžné občany. Chápání kritického bádání jako povyšování se nad běžné občany vede k závěru, že pokud má většina nějaký názor, např. že židé v rámci svých náboženských obřadů konají rituální vraždy, pak takový názor nemá být podroben kritickému bádání a osvětě, neboť by šlo o povyšování se nad běžné občany. Galileo neměl bořit představu o otáčení se Slunce kolem Země, neboť se tím nejen povyšoval nad autoritu církve, ale zejména nad názor běžných občanů.
Kdo jiný než vědci a kritičtí badatelé by se tedy měl postavit proti hysterickému šíření pověr, z nichž vyvěrá náboženská a rasová nenávist, a kdo jiný by měl apelovat na veřejnost, aby naslouchala kritickému a ověřujícímu uvažování, namířenému proti pověrám? Rolí vědců a kritických badatelů od samého počátku vzedmutí moderní vědy, od Galilea, není pouze odborné zkoumání, ale také osvěta a proměna společnosti. Ostatně bez široké osvěty a odbourání mnoha a mnoha pověr za posledních více než 200 let by vlastně žádné vědecké vynálezy nemohly ani vzniknout.
Vytisknout24.9. 2015 / Milan Mundier
Poslední dobou je mediální prostor doslova zahlcený emotivními komentáři k přetrvávající migrační krizi. Ti, kteří nesouhlasí s přijímáním dalších a dalších uprchlíků do zemí Evropské unie, v nich bývají označováni za rasisty, xenofoby či nacisty, o ...