Bodláky Václava Duška
20. 8. 2015 / Václav Dušek
Sexuální století rozpaluje společnosti a společenská seskupení doběla. Dočítáme se, jak svatouškové z církve svaté mají choutky podobné ovečkám, které jako pastýři vedou k pramenu poznání, lásky a pravdy. Odpůrci katolické církve volají, že nechtějí podporovat masturbáty. Pedofilní sluhové Boží i sloužící politici jsou odhalováni jako hanbáři zneužívající dětskou nevinnost. Na internetu obscénnosti, dětské poronografie, odpornosti k zvracení. Nu ale pozor. Pokrok nezastavíš.
Kdeže jsou doby pionýrské, kdy se jezdívalo do NDR poznávat nudistické pláže a leckterý soudruh si opálil zadní část těla do podoby zadní části paviána pláštíkového; sexuální vzrušení částečně tlumil studený Balt. Malý byl kolibříkem, větší vrabcem.
Krátkou dobu politického uvolnění roku 68 ještě někteří pamatujeme – jak houby po dešti líhly se podniky uvádějící striptýz. Název: Krása bez závoje, přepsaná na Krávu bez závoje.
Nahota sama o sobě není odpornou. Muži milují prsatky - ti, kteří zůstali mamánci se bez dudlíku holt neobejdou. A existují ženy adorující pindíky nad třicet. Autorky románů Leze prcek na vrbu a Dělala jsem to s prezidentem jsou veskrze sexuálně neposkvrněné, neboť, ráčej odpustit, dámičky, k vyvrcholení je nutno pravdivosti aktu - tedy stát před Anapurnou neznamená ji ještě zdolat.
Seriálové hvězdě to v plavkách i bez nich seklo, až to s námi, pane prezidente, seklo... Má ho, má ji, nemá ho; pindulky, lulani, lidé snad žijou jen čučením na příra a cecíky ke kojení.
Prostota není prostata. Sexuální mágové vydělávají miliony. Magazíny barevné, nápadité, kočinky k sežrání, pardálové k používání, domy k poznávání nepoznaného doma; hrnou na nás vyzývavou nahotu bez skrupulí – dívej se a žasni, co všechno je lidské, zaostalý sexymoulo bez sexy mozku.
Průvody pětiprocentních (kdo to propočítal je matematický antitalent!) provokují odpůrce a ti čistí odpůrci smilní, slintají nad fotografiemi, vlezou do domu lásky a chtějí užít sto šedesát a půl rozkoší. Sexuální revoluce pominuly. V dnešních časech společnost vyznává jiné priority. Rodina? Přežitek. Děti? Nebezpečí. Láska? Proč.
Nahota ducha přichází plíživě, nezadržitelně... a příště... Puritáni, ach vy puritáni, že vás hanba nefackuje! Proč bráníte pokroku? Máte problém v rozkroku?
Vytisknout3.9. 2015 / Václav Dušek
Bůh nemohl nakrmit všechny, proto vymyslel babičky. Vzkaz umístěn ve tvaru srdce, vyroben k zavěšení na viditelném místě v kuchyni. Nic nového pod sluncem, časem prověřeno, matka uživí deset dětí, ratolesti matičku ne; kdo ještě nebyl v Ratibořicích,...
28.8. 2015 / Václav Dušek
Když napsala Kathleen Winsor Věčnou Ambru, která prošla miliony rukou vděčných romantických čtenářek a přinesla radost, naději, touhu, lásku, nemohla autorka ani na vteřinu tušit, že po letech vstoupí do literární řeky spisovatelky píšící literární p...
27.8. 2015 / Václav Dušek
Pamatujete čtyři úhlavní nepřátele socialismu? Ano, máte pravdu. Jaro, léto, podzim, zima. Záplavy, vedřince, plískanice a ledovky. Sužovaná veřejnost troubila informaci: za všechno mohou komunisti. Jenže, komunistů nebylo, byli pouze čekatelé. Určit...
17.8. 2015 / Václav Dušek
Tunelování má tradici. Pomineme tunel karpální, není totiž k popukání. Z nábřeží na Letnou se razil tunel v letech pionýrských i stalo se, účetní nahlédl realitu v režimu tuhém k nežití, sebral výplaty barabů a ádijé za hranice všedních dnů.
17.8. 2015 / Václav Dušek
Kníže pravil: Lezeme mocným do konečníku. Otázka zní, kdo a kdy. Má kazatel pravdy jistě bohaté zkušenosti s mladším bráchou za mořem, starší brácha jaksi není v milosti - dříve krasohled, nyní křivohled. Dialektika nezklame. Bude dobré, k...
6.8. 2015 / Václav Dušek
V totalitě bylo povinností pracovat. Dnes není povinnost kohokoli zaměstnat. Stěžuj si na lampárně, kverulante! Demokracie si s tebou poradí, ostatní odradí. Práce je dostatek – nesmíš koukat, že výplata bývá almužnou pro hladovějící po přepychu. Jak...