Tanky v Koreji, radary na Ukrajině a mrkev v zimě

19. 8. 2015 / Karel Dolejší

25. června 1950 překročila severokorejská armáda 38. rovnoběžku. Dohromady měla ve výzbroji přibližně 400 tanků, 400 bojových letounů a 200 děl. Jihokorejští obránci čítali asi polovinu vojáků, vesměs pouze s lehkou výzbrojí, několik desítek cvičných a spojovacích letadel a 0 tanků. Speciálně o tanky Jihokorejci ve Washingtonu před válkou několikrát žádali, ovšem marně. Dozvěděli se, že se prý do tamního terénu nehodí, a také že by mohly působit provokativně.

Severokorejské tanky dojely do Soulu již 28. června.

Podle představ panujících dnes v Bílém domě má Kyjev vůči protivníkovi činit vstřícná gesta, vyklidit obec Šyrokyne zabezpečující obranu Mariupolu, schválit zvláštní status Donbasu, stáhnout těžkou výzbroj atd., a současně se nechat ostřelovat z děl a raketometů každý den a ještě více každou noc. Zatímco Kongres schválil balík neletální vojenské pomoci, Obama ho na základě doporučení svých poradců blokuje. Je to s největší pravděpodobností součást politického obchodu s Kremlem uzavřeného kvůli jaderné dohodě s Íránem. Aby jí dosáhl, potřeboval americký prezident ruskou pomoc. A musel za ni něco nabídnout.

(Pro)ruské jednotky ovšem výkonné kontrabaterijní radary dostaly od Kremlu dávno, spolu s řadou dalších moderních ruských (nejen) elektronických zbraní zachycených na řadě fotografií, které na Ukrajině prodělávají "testování v bojových podmínkách".

S kontrabaterijními radary je to zkrátka na Ukrajině asi jako s tanky v Koreji: Ti, kdo jsou závislí na Američanech, zbraň nedostali a očekává se, že se ubrání bez ní, zatímco druhá strana něco takového jako obavy z eskalace jednoduše nepěstuje a "svoje" vyzbrojila po zuby vším, co má v arzenálu. Eskaluje si, jak je libo, útočí si, jak je libo, střílí na koksárny, elektrárny, vodovody a plynovody či na obytné čtvrti, jak se jí zachce.

V Koreji nakonec po intervenci padlo na 50 000 Američanů, ovšem na Ukrajině téměř jistě nepadne žádný. Rozdíl je způsoben tím, že jakkoliv Trumanova administrativa situaci v Koreji na začátku podcenila, později do ní naopak investovala s ohledem na mizivý strategický význam poloostrova až neuvěřitelně mnoho. Na druhé straně strategicky významná Ukrajina, kde právě teď každý den lidé umírají ve válce, Obamově administrativě nestojí ani za vyrušení prezidenta při golfové partii.

Ukrajina | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 19.8. 2015