Výzva proti strachu a lhostejnosti, aneb Hlas volajícího na poušti

18. 8. 2015 / Karel Dolejší

Profesorka Amy Chuová z Yale Law School svého času publikovala knihu "World on Fire: How Exporting Free Market Democracy Breeds Ethnic Hatred and Global Instability" (Hořící svět: Jak vývoz volnotržní demokracie podporuje etnickou nenávist a globální nestabilitu) ZDE. Hlavní teze říká, že Západ exportuje do světa verzi demokracie, která postrádá redistributivní mechanismy a vede proto k hromadění bohatství v rukou úzké vrstvy, která se často rekrutuje z některé etnické menšiny. To byl případ Číňanů v Jihovýchodní Asii, Chorvatů v bývalé Jugoslávii nebo Židů v Rusku. Sociální tenze se potom překládají do jazyka etnické nenávisti.

To je ovšem jen polovina problému. Britská nelibost nad "polským instalatérem", xenofobní preference francouzských dělníků vyjádřené příklonem k ultrapravicové Národní frontě či neuvěřitelný úspěch protiimigrantské kampaně Donalda Trumpa v USA obrázek doplňují. Jeho druhou částí je nevraživost vůči příchozím, kteří na trhu práce přijímají nízké mzdy a nevýhodné podmínky, čímž ohrožují postavení dlouho zabezpečených středních vrstev, ke kterým se v tučných poválečných letech začalo počítat také kvalifikované dělnictvo.

Češi ovšem nemají společenské bohatství soustředěno v rukou žádné menšiny a cizinci fakticky ohrožují pouze vykonavatele nekvalifikovaných nebo málo kvalifikovaných prací, nejtypičtěji Romy. A kvůli nim se jistě v ČR nenávist k uprchlíkům nezvedla.

Češi nepotřebují žádné systémové efekty asociálního kapitalismu k tomu, aby byli xenofobní, protože xenofobní byli vždy, jak lze doložit už na klasických textech z doby národního obrození. V tomto směru není ani teze Chuové, ani "srážení ceny práce" argumentem, který by fobii z uprchlíků snad nějak omlouval. Nicméně jedno poučení se snad z obou faktorů nahrávajících jinde ve světě xenofobním náladám odvodit dá.

Je třeba také masivně investovat politický i ekonomický kapitál do společenské soudržnosti, do takového jejího pojetí, které bude otevřeno nově příchozím a dokáže je integrovat do "systému", jenž cíleně kompenzuje extrémní příjmovou nerovnost generovanou "volnotržní společností".

Česká republika na tom ve srovnání se zahraničím v oblasti příjmové nerovnosti stále ještě není nijak zvlášť zle, ovšem záleží na tom, s čím srovnáváte: Pokud je to Skandinávie, dobře nedopadneme, pokud extrémní případy jako Británie, vypadá situace velmi umírněně.

Shrnuji: Tvrzení, že česká fobie z uprchlíků má snad nějaké "racionální" odůvodnění, nelze hájit, protože se evropská uprchlická krize ČR dotýká minimálně a nejsou ani žádné vyhlídky na to, že by se věci měly výrazně měnit. Fobie je cíleně rozdmýchávána za účelem využití v pochybných podnikatelských záměrech (média) a politických kampaních za vlastní (znovu)zvolení. Nicméně zahraniční zkušenosti upozorňují na fakt, že výzvy k rozumnosti a opatrnosti vůči předsudkům se mohou míjet se svým cílem, pokud se společnost vyvíjí směrem ke stavu, který podkopává sociální kohezi a podporuje (nikoliv produkuje) nenávist vůči menšinám.

Vytisknout