Papež František kontra kapitalismus
19. 6. 2015 / Daniel Veselý
Papež František neustále překvapuje, avšak tato překvapení jistě nejdou pod nos mocných a bohatých tohoto světa. Hlava, dle mého soudu přežitého molochu, jakým je katolická církev, už pomaličku přestává být jen povolným nástrojem zhoubné Moci, ale svérázným kritikem společenských, ekonomických a ekologických problémů, jež tato Moc generuje. To je samozřejmě příznivá zpráva nejen pro věřící.
Přiznám se, že mě papež František dlouho nechával chladným, protože je hlavou v mých očích nereformovatelného anachronického aparátu, který byl po více než 15 století primárním zdrojem útlaku, a jednoduše jsem mu nevěřil nos mezi očima. Nicméně některé jeho výroky se nedají nadále ležérně opomíjet jen kvůli tomu, že jde o „bosse“ něčeho tak zkostnatělého, co napáchalo spoustu zvěrstev, jež se nikdy ničím nedají odčinit. Pokud však současný šéf katolické církve bude ve svých čím dál tím více odvážných výrocích pokračovat, obávám se, že může fatálně narazit. Papež totiž nekáže z bezpečí neprůstřelného papamobilu jako jeho předchůdci, ale téměř bez jakékoliv ochrany. Obávám se, že by ho mohl stihnout neblahý osud, kupříkladu tragický osud nyní na milost vzatého salvadorského arcibiskupa Óscara Romera, jehož usmrtily eskadry smrti vyzbrojované a trénované vládou amerického prezidenta Cartera právě ve chvíli, kdy sloužil mši.
Papež nyní tvrdě udeřil ZDE na své četné kritiky, kteří jej obviňují z toho, že šíří „socialistické myšlenky“ – jako by na šíření socialistických myšlenek bylo ve světě dravčího kapitalismu něco amorálního! František tyto pomlouvačné hlasy uzemnil tvrzením, že nepochopily ústřední téma samotného evangelia. „Často slýchávám, že tento kněz, biskup nebo sestra příliš hovoří o chudobě. No, nejsou to tak trochu komunisté? Chudoba je přímo v srdci evangelia. Jestliže oddělíme chudobu od evangelia, lidé nepochopí nic z Ježíšova poselství“, pravil podle Rádia Vatikán papež František. Papež uvedl, že „teologie chudoby“ je založena na skutečnosti, že se Ježíš – ve své božské pronikavosti – stal chudým; ponížil se a obětoval sebe sama, aby spasil lidstvo. „Když se lidé zbaví hmotných statků, Ježíš v nich pracuje a oni jsou obohacováni, když lidé dávají chudým a potřebným, Ježíš pro ně také pracuje. Dělám to proto, abych se obohatil sám,“ vysvětluje papež.
František v uniklé encyklice, která by měla být zveřejněna před jeho plánovanou cestou do Spojených států, kde má vystoupit v OSN a v americkém Kongresu, dále volá po změně životního stylu a snížení spotřeby energie tak, aby se lidstvo vyvarovalo „bezprecedentní destrukce ekosystému“, ještě než skončí toto století ZDE. Podle papeže je nutné vytvořit nový globální orgán, který by redukoval míru znečištění a podílel se na rozvoji chudých zemí a regionů. Jistěže, tato slova lze brát pouze jako tradiční prázdné poselství hlavy katolické církve, nicméně František zároveň vystoupil proti těm, kteří tomuto konání stojí v cestě, a to hlavně proti popíračům globálního oteplování.
A ejhle, potrefené husy se ozvaly. Pravděpodobný republikánský kandidát na úřad amerického prezidenta Jeb Bush, sám katolík, papeži Františkovi vzkázal ZDE, že by se neměl pouštět do politických témat, přestože jej podle svých slov považuje za „mimořádného lídra“. Jinými slovy – papež by měl bez reptání držet basu s establishmentem a stát pevně při něm, například jako Jan Pavel II.
Problém tkví v tom, že papež František cílí přímo na jádro samotného kapitalismu, tedy systému, který generuje epidemickou chudobu i neodvratnou ekologickou krizi globálních rozměrů. Takováto hereze je ale ve světě „bushů“ a dalších politických extrémistů nepřípustná. Můžeme jen doufat, aby František brzy tvrdě nenarazil. Příklady táhnou.
Vytisknout