Uprchlíci svědčí o hrůzách, které je přiměly k útěku

Human Rights Watch: Zdrojem krize ve Středozemí je porušování lidských práv v domovských zemích

19. 6. 2015

Třiatřicetistránková zpráva nazvaná "Uprchlická krize ve Středozemí: Proč lidé prchají, co by EU měla dělat" dokumentuje porušování lidských práv, které vede lidi k tomu, aby se pokoušeli o nebezpečnou přeplavbu přes Středozemní moře, a nedostatky uprchlické a azylové politiky Evropské unie. Analýza je založena na více než 150 pohovorech, které byly uskutečněny v květnu s nedávno připluvšími imigranty a žadateli o azyl v Itálii - v Lampeduse, v Catanii a v Miláně - a v Řecku - na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Leros, a Kos. Závěry studie jsou také založeny na rozsáhlém průzkumu organizace Human Rights Watch provedeném v Sýrii, v Eritreji, v Afghánistánu a v Somálsku, tedy v domovských zemích mnoha uprchlíků, kteří připlouvají přes moře.

"Většina osob, které se snaží překročit Středozemní moře, strašlivým způsobem riskuje, protože musejí, nikoliv proto, že by chtěli," konstatovala Judith Sunderlandová, hlavní výzkumnice organizace Human Rights Watch pro západní Evropu a autorka právě zveřejněné analýzy. "Prioritami EU by mělo být zachránit životy a zvýšit počet bezpečných cest do Evropy. Zároveň by EU měla zajistit, aby veškerá spolupráce s domovskými zeměmi i transitními státy respektovala zásady mezinárodních lidských práv."

Od začátku roku 2015 překročilo Středozemní moře více než 100 000 uprchlíků a žadatelů o azyl. Podle UNHCR, organizace OSN pro uprchlíky, pochází více než 60 procent těchto lidí ze Sýrie, ze Somálska a z Afghánistánu, zemí rozervaných válkou a obecným politickým násilím, anebo z Eritreji, kde vládne vysoce utlačitelský režim. Žadatelé o azyl, včetně dětí, kteří přicestovali z těchto zemí do Itálie a do Řecka v květnu, svědčili organizaci Human Rights Watch o trvalých a všude rozšířených bojích, o vyhrožování od povstaleckých organizací, jako je Taliban, al-Šabaab a Isis, o nuceném verbování do ozbrojených jednotek, o útocích na školy a o dalším porušování lidských práv, které je donutilo uprchnout.

Mubarek z Parwanu v severním Afghánistánu uprchl v březnu ze své země s manželkou a s třemi dětmi ve snaze uniknout Talibanu. "Každý den unášel Taliban lidi i děti a používal je jako sebevražedné atentátníky," řekl. "Bál jsem se, že moje děti, moji synové, budou nuceni se stát sebevražednými atentátníky."

Zatímco mnoho lidí přicházejících z jiných zemí, z Nigérie, z Gambie, ze Senegalu a z Mali chtějí zlepšit své hospodářské podmínky anebo žít v otevřenějších a bezpečnějších společnostech, někteří uprchlíci i z těchto zemí zřejmě prchají před pronásledováním či jiným závažným nebezpečím. Někteří uprchlíci, kteří žili v Libyi před vypuknutím nynějších bojů, které trvají od května 2014, prchají před nebezpečím a násilím v této zemi.

Každý rok přeplouvají přes Středozemní moře tisíce děti bez rodičů či opatrovníků. V roce 2014 připlulo jen do Itálie přes moře více než 10 500 dětí. V Řecku bylo v roce 2014 registrováno více než 1100 dětí bez doprovodu dospělých.

Mezinárodní organizace pro migraci identifikovala Středozemní moře jako nejvražednější cestu, jakou kde na světě podnikají uprchlíci. Evropská unie v poslední době podniká určité pozitivní kroky na záchranu životů ve Středozemním moři, ale soustřeďuje se i nadále především na to, jak omezit příchod uprchlíků na evropská pobřeží. Avšak vážná situace v oblasti lidských práv, před níž lidé prchají, ukazuje, proč se priority Evropské unie musejí změnit, konstatuje Human Rights Watch.

Evropská unie by měla dále provádět robustní záchranné operace, pokud to bude nutné, uvedla Human Rights Watch. Měla by podstatnou měrou z nynějších 20 000, navrhovaných Evropskou komisí, zvýšit počet osob, rozmístěných v Evropské unii v rámci programů Úřadu OSN pro uprchlíky. Členské země EU by měly schválit a plně realizovat návrh Evropské komise rozmístit v Evropské unii 40 000 žadatelů o azyl tak, aby byla odpovědnost za žadatele o azyl rozdělena po celé EU rovnoměrně a spravedlivě.

Úřad OSN pro uprchlíky požádal mezinárodní společenství, aby přijalo alespoň 130 000 uprchlíků ze Sýrie. Evropská unie přislíbila, že jich přijme 45 000, avšak může reagovat na syrskou krizi velkomyslněji, stejně jako i na jiné dlouhodobé uprchlické krize, konstatovala Human Rights Watch.

Smrt více než 1000 uprchlíků na moři, k níž došlo během jediného týdne letos v dubnu, vyvolala pozitivní, i když opožděnou reakci z Evropské unie, která zintenzivnila vyhledávání a záchranu uprchlíku v centrálním Středozemí. Evropská unie by měla pokračovat v tomto kolektivním úsilí dlouhodobě, aby se minimalizoval počet úmrtí na moři, a zajistit, aby zachráněné osoby byly dopraveny do bezpečných přístavů EU, kde by měli žadatelé o azyl dostat příležitost pro férové zhodnocení jejich žádostí o přijetí," konstatovala Human Rights Watch.

V květnu navrhla Evropská komise "Evropskou agendu pro migraci". Tato agenda obsahuje některé pozitivní kroky, které, pokud budoui realizovány plně - a s větší velkomyslností - by mohly napomoci záchraně životů, zajistit bezpečnější přístup k mezinárodní ochraně v rámci EU a napravit nevyrovnanou praxi v azylovém systému EU, která postihuje práva žadatelů o azyl. Avšak většina agendy Evropské komise se soustřeďuje na opatřej jak omezit příchod lidí do EU.

Respekt Evropské unie pro mezinárodní právo a lidskoprávní normy musejí řídit její současné i budoucí úvahy ohledně migrační a azylové politiky stejně jako její přístup k migraci na člunech ve Středozemním moři, konstatovala Human Rights Watch. Právo na život a ochranu před násilnou deportací do země, kde uprchlíkům hrozí násilí či smrt, návrat k pronásledování, mučení či špatnému zacházení - to jsou základní práva architektury mezinárodních lidských práv. Kromě těchto práv zaručuje Evropská konvence pro lidská práva právo na svobodu a bezpečnost, právo na efektivní nápravu křivd a právo na soukromí a rodinný život. Součást Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodní dohody o občanských a politických právech, právo opustit jakoukoliv zemi, včetně vlastní, je klíčem k zajištění práva žádat o azyl. To je také zaručeno v závazné Chartě základních práv Evropské unie.

Před Radou EU ve dnech 25. a 26. června, konstatovala Human Rights Watch, by vedoucí politikové EU měli podpořit dalekosálhé návrhy na zvýšení bezpečných a právních přístupových cest do EU. Tato opatření by měla zahrnovat podstatné rozšíření přijímání uprchlíků, které identifikuje Úřad OSN pro uprchlíky, ulehčení sjednocování rodim, aby měli právo lidé, kteří už v EU jsou si přivézt své rodinné příslušníky, a zvýšení vydávání humanitárních vízz, aby lidé, kteří potřebují mezinárodní ochranu, mohli legálně cestovat do EU a požádat tam o azyl.

Dlouhodobě by EU měla zajistit, že spolupráce mezi vysílajícími a transitními zeměmi neumisťuje lidi do pasti v situacích, kdy jsou terorizováni, nebrání jim k přístupu k azylovým procedurám ani nevede k jejich násilným deportacím zpět do zemí, kde jim hrozí nebezpečí. A Evropská unie by měla používat svůj vliv a své zdroje efektivněji pro řešení hlavních příčin migrace, včetně systematického porušování lidských práv, chudoby, nerovného rozvoje, slabé vlády a násilných konfliktů a bezvládí.

"Pro strašlivá zvěrstva a utrpení, které nutí lidí opustit své země ani pro krutost, jíž čelí na cestě, nejsou jednoduchá řešení," konstatovala Sunderlandová. "Toto je pro EU obtížný úkol, ale je to úkol, v němž se musí lidská práva octnout v centru rozhodování."

Vytisknout