800 let od podpisu Velké listiny svobod

19. 6. 2015 / Miloš Dokulil

Pochopitelně je zde časový odstup celých osmi století. I když Anglie (a spolu s ní různá území poblíž) zůstávala jaksi vesměs a často mimo přímé provázání s dějinami pevninských evropských států a dalších struktur (včetně třeba těch církevních), některými fakty naopak to zvláštní propojení s inspiracemi přicházejícími z Anglie (nemluvě blíže k nám v čase o Velké Británii!) bylo vždy závažné, ne-li také „osudově“ pro pevninskou Evropu důležité.

Abychom to nezamluvili. (Zrovna teď bylo přece – také v souvislosti s Velkou Británií – vzpomínáno 200-letého výročí od bitvy u Waterloo, že?) Kupodivu máloco rozhýbalo zase ty vztahy mezi kontinentální Evropou a Velkou Británií jako právě uplynulé britské všeobecné volby. Počítalo se s tím, že se takto možná zase na několik let buďto uzavře, anebo naplno otevře jako problém možné setrvání Velké Británie v rámci EU (nehledě na další domácí britské žhavé otázky).

Abychom to opravdu nezamluvili! Už v císařském Římě si pochvalovali, že svými legiemi kontrolují určitou část dnešního britského ostrova. Roku 1066 došlo k úspěšné invazi na tento ostrov ze strany normandských rytířů vedených Vilémem Dobyvatelem. Ještě během druhé světové války a krátce po ní se nejednou připomínalo, že k poslední provedené invazi na britský ostrov došlo před málem devíti sty lety. A k zarovnanému roku 1100, tedy pouhých 34 let po té zmíněné vítězné invazi, za krále Jindřicha I., došlo hned k první nečekané a významné události z hlediska tehdejších feudálních zvyklostí. Sám Jindřich I. stvrdil Listinou svobod, že napříště bude královská moc respektovat právní stav v zemi.

Od oné doby uplynulo jen něco málo víc jak pouhých sto let, a hned koncem 12.  a na počátku 13 století nebyla v oblasti anglického souostroví (včetně Irska) zrovna přiměřená pohoda, pokud šlo o celkové poměry, včetně královské autority, když se stal králem bratr toho Jana, který potom pečetil tu Velkou listinu svobod, Richard Lví srdce. Jako král se Richard účastnil třetí křížové výpravy. Po ní byl držen v zajetí v Rakousku. Tehdy se Jan pokusil získat královskou korunu. To se mu nepodařilo. Roku 1194 se Richard vrátil domů. Svému bratrovi jeho panovnické spády odpustil. Jenže potom byl Richard zabit; ve Francii, roku 1199. Jan se stal konečně nesporně králem. Ale začal nejedním neúspěchem, včetně negativního hodnocení vlastní osobní politiky, na úkor dokonce možné prestiže země, kterou svou osobou reprezentoval. Také jeho vojsko bylo v oblasti nynější severní Francie poraženo. A z toho docela majetkově zazobaného území potom neplynuly další požitky nejen do anglické královské pokladny. Nebylo to poprvé, kdy vůči králi Janovi propukla vlna nespokojenosti. Už dvě desítky let předtím získal přezdívku „Bezzemek“. Teď navíc zvýšil daně. Měl též citlivé problémy s církevními orgány. (Papež krále dokonce exkomunikoval. Dokonce nabádal později kohokoliv k neposlušnosti vůči králi Janovi.) Nakonec přímo i mocná šlechta vzala své další osudy přímo do svých rukou a vojensky vtáhla do Londýna. Pět dní nato donutila krále k podpisu latinsky psaného dokumentu, známého jako Magna charta libertatum (datované 15. června 1215). Toto pondělí si to ve Velké Británii slavnostně připomněli (jsou k tomu i fotodokumenty na webu!).

Je možná jiný příběh, že recipročně samotní šlechtici čtyři dny po vydání Velké charty svobod stvrdili svou přísahu věrnosti vůči králi. Měli ovšem k dispozici článek 61 zmíněné charty, který jim umožňoval kdykoli se sejít a zrušit jakékoli opatření krále. Dokonce s právem obsadit královské hrady. (Sám král Jan rok a čtvrt po zpečetění Velké charty zemřel. Následníkem trůnu byl tehdy teprve devítiletý Jindřich III.)

V informačním století není třeba všechno vypisovat. Stačí jen připomenout a odkázat na běžné informační zdroje. Existuje i řada česky psaných textů jak k historii té připomínané závažné právní listiny, tak také k jejímu obsahu, o komentářích nemluvě. Doufám, že k tomu klikání vznikl přijatelný důvod! (Také již existuje Desatero digitálních práv pro rok 2015!)

Vytisknout