Řecko v neřešitelné situaci

17. 6. 2015

Množství nevybraných daní dosáhlo 74 miliard euro a každý měsíc to roste o 1,1 miliardu euro. "To není vyhýbání se placení daní. Jsou to normální lidi, kteří nemohou daně platit, protože jsou v krizi," vysvětlil ministr financi Janis Varoufakis.

Lidem se zoufale snaží pomoci řecká ortodoxní církev. "Lidé k nám chodí pro jídlo," vysvětluje Otec Nicolaos z farností svatého Pabouriose v dělnické čtvrti na západě Atén. "Krmíme 270 lidí denně a stále se to zhoršuje. Dnes jsme objevili tři malé děti, jak prohledávají popelnice a hledají v nich jídlo. Žijí v polorozpadlé budově a vůbec netušíme, odkud jsou."

Energetické firmy vypínají lidem elektřinu a někdy i vodu, protože občané nejsou schopni za ně platit. 300 000 Řeků bylo odpojeno od elektřiny. "Chodí k nám a prosí o svíčky. Nemohou používat ledničku. Nemohou vařit. Jejich děti nemohou psát domácí úkoly," vysvětluje kněz. Je to v podstatě charakteristika státu, který selhal.

Prioritou pro Syrizu je obnovit občanům dodávku elektrického proudu, dále poskytnout jim poukázky na potraviny, zastavit konfiskaci domů a bytů a chudým lidem dát jednu měsíční platbu důchodů navíc.

Syriza má zvláštní mandát. Řekové hlasovali pro odpor, ale také zároveň chtějí zůstat v eurozóně. Což jsou dva neslučitelné cíle.

"Obávám se, že Tsipras se vzdá našeho programu, protože nebude chtít opustit euro," řekl jeden poslanec Syrizy. "Euro je totiž daleko víc než jen peníze. Pro Řeky je to svým způsobem talisman. Teprve když jsme se připojili do eurozóny, začali jsme se cítit jako praví Evropané. Vždycky jsme o tom předtím měli pochybnosti," dodal.

"Avšak proti škrtům se nedá bojovat bez přímé konfrontace s eurozónou. Musíme být připraveni odejít."

Rychle se vyvíjející události toto rozhodnutí zřejmě přiblíží. Nomura varuje, že Syrize mohou dojít peníze pro základní vládní provoz do deseti dnů. V březnu musí Řecko splatit Mezinárodnímu měnovému fondu 1,6 miliardy euro. Informované kruhy uvnitř Syrizy varují, že situace je tak špatná, že státní bankrot je reálnou možností.

Ministr Alekos Flambouraris obviňuje z toho Evropskou centrální banku, která odmítla přijmout řecké záruky za řecké půjčky, a tím vyvolala "úprk úspor z řeckých bank". Atény toto rozhodnutí považují za záměrný pokus ECB svrhnout vládu první radikálně levicové strany zvolené v západní Evropě v období po ukončení druhé světové války. Řekové to Evropě jen tak nezapomenou.

Kapitál prchal z Řecka už před tím. V lednu 2015 z Řecka odplynuly úsporyu ve výši 12,8 miliard euro. Pasiva řecké ústřední banky vůči síti bank v eurozóně v rámci systému Target2 stoupla v důsledku úprku kapitálu ze 49 miliard euro v prosinci na 76 miliard euro v lednu 2015. Nyní zřejmě dosahují až 100 miliard euro.

Znamená to, že věřitelé přijdou o obrovské množství peněz, pokud Řecko udělá bankrot. Kdyby Řecko odmítlo uhradit svůj dluh eurozóně, ta by přišla o více než 300 miliard euro. Byl by to rekordně největší bankrot všech dob.

Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble přesto mlátí pěstí do stolu, že Řecko nedostane ani jedno euro navíc, "dokud nesplní své povinnosti". Řecko musí dokázat, že plní požadavky Trojky.

Velký problém nastane, až koncem června vyprší nynější prozatímní dohoda mezi eurozónou a Řeckem, těsně před tím, než Řecko bude muset Evropské centrální bance splatit dalších 6,7 miliard euro. "Budeme se teď čtyři měsíce hašteřit s eurozónou a v červnu budeme v téže situaci ohledně likvidity jako nyní, ne-li horší," řekl Costas Lapavitsas, poslanec Syrizy a profesor ekonomie na London University.

Jeden vysoký diplomat v Aténách vysvětlil, že Trojka se tak úporně snaží získávat z Řecka peníze, že toleruje různé pochybné dohody uzavřené ve prospěch zájmů mocných oligarchů. "Víme přesně, kdo nejvíce pašuje lodní palivo a proč se proti tomu nic nedělá. Syriza není součástí tohoto systému a nemá možnost to zastavit," řekl.

Řekové vědí z prozrazených záznamů tajného jednání MMF, že jejich země byla při prvním "záchranném balíčku" v roce 2010 obětována, aby bylo zachráněno euro a evropské banky v době, kdy Evropský měnový mechanismus neměl žádnou obranu proti nákaze. "Už tehdy měla být Řecku nabídnuta restrukturalizace dluhů," řekl člen MMF z Brazílie.

Namísto toho Trojka Řecku vnutila další dluhy a zatáhla daňové poplatníky z eurozóny do sporu mezi řeckým státem a soukromými držiteli řeckých obligací. "Evropa se rozhodla vyřešit tento bankrot tím, že uvrhla na nejslabší ramena, na řeckého daňového poplatníka, největší možný dluh v lidské historii," upozorňuje Varoufakis. "Je to finanční waterboarding."

Řecká vláda snížila za pět let náklady na státní platy o třetinu. Počet pracovních míst ve státním sektoru poklesl o 170 000. Průměrný plat poklesl o 22,5 procent. Avšak zadluženost Řecka drasticky stoupla, ze 157 procent r. 2012 na 182 procent v loňském roce.

To je sisyfovský úděl Řecka. Zuřivost fiskálních škrtů - bez měnového stimulu, bez obvyklé devalvace a restrukturalizace dluhu, které jsou vždy normálně součástí balíků MMF - způsobily, že se řecká ekonomika změnšila o čtvrtinu, a tím se výrazně zmenšila ekonomická základna, která má splatit dluhové břemeno.

Řecku se nyní nařizuje, že musí svůj dluh během nadcházejících pěti let snížit na 124 procent HDP. Je to velká lež, jejímž prostřednictvím věřitelé podvádějí své vlastní demokracie u sebe doma. Ministr hospodářství pokrčil rameny a zasmál se, když jsem se ho zeptal, jak plánuje jeho země splnit tento zjevně absurdní požadavek, píše britský novinář.

Syriza doufala, že se jí podaří zlikvidovat tento nesmysl tím, že si zajistí spojence v jižní Evropě. To se jí nepodařilo.

Za normálních okolností by bylo postavení Syrizy beznadějné. Jenže nic na tomto problému není normální. Kdyby eurozóna donutila Řecko k odchodu tím, že by mu odepřela bankovní likviditu a záměrně by vyvolala kolaps řeckého bankovního systému, vytvořila by pro celou evropskou levici mučednický stát. Porušila by celistvost měnové unie a zredukovala by ji jen na fixovanou výměnu "ERM3". Tím by vyvolala další útoky na eurozónu a její další nejslabší článek řetězu.

Západní bezpečnostní systém by se na Balkáně octl v chaosu. Musel by jednat se zatrpklým Řeckem, nepřátelským vůči NATO a ochotným postavit se na stranu Ruska. Tak by vznikl oblouk nestability od Ukrajiny přes Levant až po severní Afriku. Proto zasáhl americký prezident Barack Obama a požádal Angelu Merkelovou, aby odvrátila to nejhorší.

Je absolutně nejasné, kdo má navrh v této hře strategického přetahování. Obě strany mohou racionálně počítat s tím, že druhá strana ustoupí jako první. Jedna strana se přepočítá. Proto je toto drama tak napínavé a tak nebezpečné.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout