Výstup Řecka z eurozóny: Pět důvodů pro Grexit - a pět proti

19. 6. 2015

Debata nám pomáhá, říká se. Ale o opuštění eurozóny Řeckem se diskutuje již léta, aniž by by se dospělo k nějaké dohodě.

To platí i pro právě zakončenou konferenci Bilderbergu - i když se tam prý jednou za rok jednomyslně určí světové osudy. Jedna část konference Bilderberg považuje Grexit za zvládnutelný, řekl jeden z účastníků konference SPIEGEL ONLINE. Další frakce ale ale obává nepředvídatelných reakcí finančních trhů. Konsensus byl dosažen pouze v jednom směru: že Řecko, vzhledem ke zvláštnostem globální krize, vyžaduje příliš mnoho pozornosti.

Ale nikdy nebyla debata naléhavější než je tomu dnes. Jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli jsou v patové situaci, riziko státního bakrotu roste.

Oponenti, stejně tak jako příznivci Grexitu mají dobré argumenty -, to dokládá přehled pěti nejoblíbenějších tézí. Přečtěte si důvody pro a proti.

Řecko nechce šetřit.

Nová vláda odmítá další škrty. Některá přijatá úsporná opatření byla již stažena - zejména v sociální oblasti, z části byli znovu přijati státní zaměstnanci. Mezi nejspornější body mezi Řeckem a jeho věřiteli patří, jak vysoké mají být nahospodařené rozpočtové přebytky, a to před platbami úroků.

Od začátku krize v roce 2009, byly vládní výdaje podle studie odborům blízké nadace Hans Böckler sníženy, o téměř 30 miliard Euro - což odpovídá dvanácti procentům tehdejší ekonomické výkonnosti. Mnozí odborníci považují škrty za příliš tvrdé, protože brání dalšímu ekonomickému růstu. Tak přes všechny škrty zadlužení nadále roste, protože se měří ve vztahu k ekonomické výkonnosti.

Řecko odmítá reformu.

Mnoho reforem, o kterých se diskutuje již řadu let, není nebo je k dnešnímu dni jen částečně realizováno: Řecko stále nemá katastr nemovitostí, byl realizován jen zlomek z ohlášených privatizací. Novou vládou ohlášená priorita boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daním jen stěží pokračuje. Místo toho byla vyhlášena daňová amnestie, ze které těžili také bohatí.

I přes všechen odpor patří Řecko, podle studie OECD v posledních letech k příznivě se reformujícím-průmyslovým zemím: Dříve přísně regulované profese, jako je provozování taxislužby, byly otevřeny. Zakládání nových podniků je snazší, věk odchodu do důchodu se opakovaně zvýšil. Mnoho nerealizovaných reforem bylo časově protahováno nikoli za současné vlády, ale jejími předchůdci. Ty například ignorovaly v minulých letech konkrétní důkazy o daňových podvodnících.

Řecko již dostalo příliš mnoho peněz.

Mezitím přiteklo do Řecka 327 miliard Euro - zdaleka nejvyšší suma pro krizovou zemi eurozóny. Sice se tu nejedná o dary, ale o půjčky. Ale podmínky splatnosti jsou na více než 30 let, z části je chtějí Atény prodloužit na 100 let. Zda věřitelé získají zpět celou sumu peněz, je velmi nejisté.

Splácení úvěrů je diskutabilní, ale při grexitu by to byla vyřízená věc. K tomu by se přiřadily další ztráty, jako jsou závazky z platebního systému Target2, přičemž jde o přibližně sto miliard Euro. Pokud by odchod Řecka vedl k řetězové reakci v eurozóně, mohlo by to snadno vést, jak ukazují studie, k dalším zátěžím v sumách třímístných miliard.

Grexit je lepší pro zbytek Evropy.

Ekonomicky by výstup Řecka neměl takřka žádnou váhu - řecký příspěvek k evropské hospodářské výkonnosti je jen něco málo přes jedno procento. Zároveň by grexit vyslal důležitý signál pro zbytek zemí eurozóny: že musí být respektována společná pravidla, nekonečné dohadování bude nakonec potrestáno.

S výstupem Řecka hrozí celé eurozóně fatální řetězová reakce: S velkou námahou dosažené omezení spekulací proti měnové unii by mohlo být prolomeno, a záchranný fond eurozóny by tak byl nakonec přetížen. Pokud by Řecko po odchodu dosáhlo vzestupu, mohly by jeho příkladu následovat další země eurozóny. Pokud by se zhroutilo, tak by ohrožovalo, jako nestabilní země na okraji Evropy, bezpečnost celého kontinentu.

Grexit je pro Řecko lepší.

Bez eura by se Řecko nakonec zbavilo kontroly ze strany věřitelů. Velká část populace to vnímá jako cizí nadvládu, hrozí ztráta důvěry v demokracii. Svou novou měnu by mohlo Řecko znehodnotit, a tak by mohlo být opět konkurenceschopné. Doposud je ale země proti tomu odkázána na bolestivou "vnitřní devalvaci", to znamená na klesající mzdy a ceny.

Jasná většina Řeků se i nadále hlásí k euru. Po opuštění Eura hrozí zemi chaos, pohyb kapitálu by musel být omezen, humanitární krize, jak pro místní obyvatele, tak i pro uprchlíky, by se mohl zhoršit. Země by byla i nadále odkázána na podporu EU. V Bruselu jsou již pro tento případ navrhovány nouzové plány.

(Z němčiny přeložil Milan Lelek)

Zdroj v němčině: ZDE

Vytisknout