Ničím neregulované vydírání uchazečů o práci

Divočina jménem „český trh práce“

18. 6. 2015 / Milan Mundier

Šedá ekonomika a sezónní práce

Nejprve je třeba vzít v potaz skutečnost, že ne všichni nezaměstnaní jsou vedeni v evidenci Úřadu práce. Žijí de facto ze dne na den, vydělávají si takříkajíc „na černo“, podporujíc tím další rozvoj šedé ekonomiky. Takových lidí nemusí být sice mnoho, ale kdybychom je započítali mezi ostatní nezaměstnané, bylo by výsledné číslo asi trochu jiné než současných 6,4%.

Zapomínat nesmíme ani na to, že jaro u nás v posledních letech začíná dříve než tomu bylo v minulosti. A jak známo, jaro s létem patří k ročním obdobím, která přejí tzv. sezónním pracem. Takže je třeba počítat s možností, že s koncem léta nezaměstnanost opět výrazně vzroste. Vždyť ještě v únoru dosahovala nezaměstnanost v naší zemi 7,5 %.

Mladí lidé v začarovaném kruhu

Ale přejděme k důvodům, proč jsem se rozhodl tento článek napsat. V naší zemi totiž žijí i tací, kteří se nemohou věnovat profesi, na niž se dlouhá léta (v rámci studia) připravovali. Proč o ně nemají zaměstnavatelé zájem? Protože nemají tolik potřebnou praxi. A já se ptám: Kde mají mladí lidé brát praxi v oboru, v němž chtějí pracovat, když jim nikdo nechce dát šanci? A jak dlouho budou kvůli chybějící praxi odmítáni? Budou i po čtyřicítce odmítáni kvůli nedostatku praxe?

Klást bychom si mohli také otázku, co vše lze považovat za skutečnou praxi. Je to praxe, kterou mladí lidé vykonávají během studia? Měla by být, ne nadarmo se jí říká praxe odborná. Je to dobrovolnická činnost? Měla by také být. Jenže mnozí zaměstnavatelé se na to dívají jinak. Pro ně to žádná praxe, na jejímž základě by byli ochotni dát někomu práci, není. A ještě jedna absurdita: Má-li nějaký uchazeč o zaměstnání vyšší odborné vzdělání, může být během pracovního pohovoru odmítnut jako nedostatečně vzdělaný. Má-li ale vzdělání vysokoškolské, může být naopak odmítnut jako převzdělaný. I s tímto mám vlastní zkušenost.

Pracovní pohovor nebo kádrování

Některé pracovní pohovory navíc mohou připomínat spíše výslechy. A někdy musíte odpovídat i na dotazy, se kterými byste se (omlouvám se, že zase použiji ten zprofanovaný výraz) v dobře fungujícím státě vůbec setkat neměli.

A nyní se s Vámi, moji milí čtenáři, podělím o své vlastní zážitky. Mám za sebou nemálo pracovních pohovorů a setkal jsem se na nich s dotazy jako: V jaké jste politické straně? Tu školu studujete proto, abyste měl nějaký titul? Vyhledal jste někdy pomoc psychiatra či psychologa? S čím marodíte? Jsou to dotazy, na které samozřejmě nemusíte odpovídat, ale neučiníte-li tak, pak jste ani na žádný pohovor nemuseli chodit. A já se zase musím ptát: Proč není stát schopen toto ošetřit? Vždyť jsou takovéto otázky v rozporu se zákonem!

Nezaměstnanost jako velmi výhodný byznys

Mohl bych začít tím, že bych tu hořekoval nad tím, jak musí ti, kteří se uchází o místo ve státní správě, předkládat výpisy z evidence rejstříku trestů, které nesmí být starší než tři měsíce a jejichž cena se pohybuje okolo 100 Kč. Kdyby se jednalo o ty kandidáty, kteří postoupili do nějakého užšího výběru, kdyby tyto výpisy měly delší dobu platnosti (např. jeden rok), dalo by se to ještě pochopit. Ale ne, stát prostě musí na nezaměstnaných vydělávat.

Ba co víc! Představte si, že jste projektový manažer a ucházíte se o práci v nějaké neziskové organizaci. Podmínkou pro postup do užšího výběru je vypracování nějakého vlastního projektu souvisejícího s určitou problematikou. A vezměte si, že tato neziskovka obdrží nějakých deset zajímavých nápadů, které si pak může přivlastnit. Jinými slovy, už jen tím, že se zúčastníte takovéhoto výběrového řízení, odvedete nějakou práci. A to zcela zadarmo!

To, co jsem tu teď popsal, je bohužel realita. Realita, kterou si mnozí naši politici odmítají připustit. Anebo je to prostě nezajímá. Není tedy divu, že kdo může, odejde za prací do zahraničí. A mnohdy mu ani nevadí, že se „tam venku“ bude živit něčím úplně jiným. Český trh práce je totiž zcela postavený na hlavu. Stejně jako celá politika těch, kteří dnes stojí v čele Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vytisknout