Musíme se na uprchlíky začít dívat jako na lidi

1. 6. 2015

V debatě o uprchlících není vůbec slyšet jejich hlasy. Dokud je média budou považovat jen za statistická čísla, nebo je budou označovat za "šváby", situace se bude jen zhoršovat.

V dnešní době je vyháněno ze svých domovů více lidí než kdykoliv od ukončení druhé světové války. 3 miliony Syřanů vyhnala z domova čtyřletá válka, 130 000 barmských uprchlíků je trvale nuceno žít v táborech na thajské hranici, více než milion Afghánců žije v Pákistánu. Někteří takto žijí už třicet let a čekají na možnost vrátit se domů, píše v deníku Guardian Ben Doherty.

Dvě nejnovější krize ve Středozemním a v Andamanském moři proměnily krizi uprchlíků z abstraktního problému v problém osobní. Fotografie křehkých člunů plných zoufalých žadatelů o azyl z kmene Rohingya, kteří zoufale prosí, aby jim bylo dovoleno přistát aspoň někde, nebo pohled na ženu z Eritrey, kterou zachraňuje řecký voják z moře, proměnily uprchlíky z anonymní, nediferencované masy v lidské bytosti.

Bohužel, velmi málokdy v médiích slyšíme hlasy samotných uprchlíků. Jsou namísto toho definováni jazykem, který používají jiní lidé.

Sdělovací prostředky mají odpovědnost, jaké zprávy přinášejí o těchto snad nejzranitelnějších lidech na světě. Je to odpovědnost, kterou často neplní. Někteří lidé odsuzují uprchlíky jako "škodnou", "šváby", osoby, které jsou "špinavé" a "nemajetné".

Rétorická manipulace funguje i na jemnější úrovni. V debatě o uprchlících vévodí vlády: mají přehnaně velký vliv v důsledku toho, že jsou držiteli veškerých informací.

Falešný kontrast mezi "dobrým" uprchlíkem, který poslušně čeká v táboře, až mu bude povoleno se někam přistěhovat, což se nemusí nikdy stát, a "špatným" uprchlíkem, který se pokusí vstoupit na loď, zvyšuje obavy z neznámých osob.

Jádrem sporu je konflikt soupeřících práv. Státy mají suverénní právo chránit své hranice. Ale lidí, kteří prchají před pronásledováním, mají legální právo žádat o azyl.

Nemělo by to vyžadovat tragedie jako smrt stovek lidí, utopených ve Středozemí, anebo množství člunů plných hladovějících osob, prosících o povolení přistát aspoň někde, aby svět začal usilovat o dlouhodobé řešení, které by vyloučilo, že se tyto věci budou dít znovu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 1.6. 2015