Nová izraelská vláda aneb další z Jobových zvěstí pro Palestince i svět
8. 5. 2015 / Daniel Veselý
Staronový izraelský premiér Benjamin Netanjahu dodržel svůj slib a utvořil novou koaliční vládu, která má vratkou nadpoloviční většinu. Ze 120 míst v Knesetu (izraelský parlament) získala jeho koalice 61 křesel s tím, že malé strany v koalici získají větší sílu. V jejich moci bude křehkou koalici „shodit“ a vyvolat nové volby.
Ve vládě zasedla také krajně pravicová a náboženská strana Ha-bajt ha-jehudi (Židovský domov), jejíž lídr Naftali Bennett se o Izraelcích nalevo od jeho platformy vyjadřuje jako o „bakteriích“ ZDE. Tato strana nejenže se staví proti vzniku palestinského státu, ale prosazuje větší zábor palestinské půdy na Západním břehu. Vyjma Netanjahuova Likudu a Bennettova Židovského domova ve vládě usedne jen nová strana My všichni (Kulanu) Mošeho Kachlona a ultraortodoxní strany Šas a Jednotný judaismus Tóry.
Jakmile byla nová vláda sestavena, oznámila, že v ilegálních osadách na území okupovaného východního Jeruzaléma povolí stavbu 900 nových domů ZDE. To je celkem pádné gesto a jasné poselství nové vlády. Palčivá otázka ilegálního osadnictví a jeho rozšiřování bude dál představovat kontroverzi i mezi tradičními stoupenci Izraele.
Je tedy naprosto zjevné, že se nový Netanjahuův kabinet posunul ještě více doprava, což je Jobovou zvěstí nejen pro Palestince žijící na Izraelem okupovaném území, ale pro celý svět. Dá se totiž přímo očekávat, že v otázce palestinského státu se celá věc nepohne ani o píď směrem k nějakému smysluplnému rozhodnutí a co se uzavření předběžné smlouvy mezi Íránem a světovými velmocemi o jeho jaderném programu týče, bude nový izraelský kabinet tato jednání sabotovat a směřovat k další konfrontaci, možná i vojenského charakteru. Miliony okupovaných Palestinců čeká jen další zábor a vyvlastňování jejich půdy, destrukce jejich životního prostoru, mizérie a bezmoc.
Specialista na Blízký východ Juan Cole v reakci na vytvoření nové izraelské vlády poznamenal, že kdyby podobná vláda vznikla v Evropě, byla by ostatními státy ostrakizována kvůli jejímu ultranacionalismu a diskriminaci minorit. „Je to rovněž smutná vizitka pro izraelské voliče, že byli schopni zvolit takovou vládu,“ konstatuje Cole.
Někteří komentátoři jdou ve svých soudech ještě dále. Například americký novinář a aktivista Zaid Jilani píše, že jde možná o nejextrémnější izraelskou vládu v dějinách ZDE. Když se podíváme na některé členy nového kabinetu a jejich názory, jde z toho až mráz po zádech. Klíčový post ministryně spravedlnosti zastává představitelka strany Židovský domov Aaylet Shaked, jež je proslulá svými ultranacionalistickými názory a která loni otevřeně volala po genocidě Palestinců žijících v Gaze ZDE, když prohlásila, že Izrael musí zničit tamní infrastrukturu – města, vesnice, staré lidi a ženy. Ministerstvo obrany vede Netanjahuův stranický kolega Moshe Yalon, který na konferenci v Jeruzalémě pořádané tento týden prohlásil, že při budoucích válkách s Libanonem budou Izraelci ubližovat tamním civilistům včetně dětí, a dodal, že v případě Íránu může Izrael postupovat obdobně jako Spojené státy, když svrhly jaderné bomby na Hirošimu a Nagasaki ZDE.
Přestože kontroverzní ministr zahraniční Avigdor Lieberman z ultrapravicové strany Jisrael Bejtejnu (Izrael je náš domov) rezignoval na post ministra zahraničí a v nové vládě figurovat nebude, posílila se tak pozice dalšího extrémisty, jímž je právě Naftali Bennett a jeho platforma – a s nimi sílící osadnické hnutí. Nyní zbývá vyčkat, jak na novou izraelskou vládu budou reagovat Spojené státy a Evropská unie, tedy primární spojenci Izraele. Je ale docela možné, že budou jednat tak jako dosud – se sterilním reptáním podporovat Tel Aviv v jeho nevyzpytatelně nebezpečné politice.
Vytisknout