Definitivní vítězství maloměšťáka

6. 5. 2015 / Karel Dolejší

Jak se pozná, že jste nebezpečný? Podle některých to začíná tím, že jste "zvláštní" a "divní". "Zvláštní" a "divní" byli tedy Leonardo da Vinci, Albert Einstein, Albert Schweitzer, Christian Morgenstern, G. B. Shaw, Henry Ford, Nikola Tesla, Thomas Alva Edison. S tímto geografickým prostorem měli či mají dlouhodobě cosi společného mezi jinými František Kupka, Franz Kafka, Gustav Mahler, Jan Burian, Jan Tříska, Jiří Dědeček či Petr Vachler. Všichni byli či jsou vegetariáni, pročež - jak podprahově sugerují Lidové noviny v mimořádně vzácné shodě s Milošem Zemanem - jsou divní a měli byste si na ně dávat dobrý pozor. Sice možná nekoušou, když mají odpor k masu, ale přece jen...

Odhaduji, že nejméně 5 % příslušníků mé generace v nějaké životní etapě experimentovalo s vegetariánstvím. Pokud je to samo o sobě "zvláštní" a "divné", měli by nás nejspíš sebrat všechny a hned. (Ostatně kdyby to udělali v roce 1988, kde už jsme dneska mohli být...)

Z jakého stanoviska se vlastně člověk stává podezřelým v okamžiku, kdy se začíná odlišovat od "samozřejmého"? Z jakého stanoviska jsou "divní" všichni ti Da Vinciové a Vachleři? Takové je stanovisko xenofobního a úzkoprsého maloměšťáka, který automaticky podezírá každou odchylku od jemu drahých "jedině správných způsobů", že znamená cosi podivně nebezpečného. Normální je přece smrádek a teploučko, tlačenka a slivovice. Normální je nevyčnívat.

V době amerického mccarthysmu docházelo k soustavným krátkým spojením provozovatelů tehdejšího honu na čarodějnice. Zastánce určitého politického názoru, který se sám ničeho trestného nedopustil a neschvaloval zločinné způsoby, byl činěn zodpovědným za to, co provedli extremisté, s nimiž nesouhlasil. Podobně "inteligentně", jako jsou dnes muslimové vůbec činěni zodpovědnými za islamisty, byli svého času čtenáři Herberta Marcuseho považováni za viníky činů teroristické skupiny Frakce Rudé armády. A tato doba se právě vrací. Údajně otevřené a kulturní LN o zátahu na skupinu extremistů publikovaly text, který je na 100 % nasycen maloměšťáckými předsudky a stereotypy. Půjčuje někdo knihy zdarma? Pozor na něj! Pomáhá potřebným? Buďte ve střehu, mohl by to být terorista! Co když má někde doma nástražně výbušné zařízení? Co když přidělává broukům nožičky?

Vládní ČSSD, která kontroluje ministerstvo vnitra, praktickou politikou stále více dokazuje, že už nemá téměř vůbec nic společného s levicovou stranou. Otvírá se tak určitý prostor mezi ní a KSČM, kde by se dost možná mohlo vytvořit cosi nového, co by představovalo konkurenci socdemáckých šíbrů. Je určitě úplná náhoda, že v okamžiku, kdy se pravicové ANO v průzkumech výrazně odpoutává od koaličního partnera, přišel široce založený zátah na levicové aktivisty, který vrhl stín i na činnosti, jež s politickým násilím nemají absolutně nic společného? To zřejmě vědí jen v mlčenlivých útrobách ministerstva vnitra...

Doba je neuspořádaná a nestabilní, dosavadní jistoty se otřásají v základech. Jenže základy přesto dál stojí na svých místech, i když se to mnohým nelíbí a rádi by si vyřídili účty. Pokud někdo hlásá změnu společenského systému (arci na prvobytně pospolnou tlupu) pokojnou cestou a nejedná jako agent cizí mocnosti, je dočista jedno, jestli se to někomu z nás líbí nebo nelíbí, považuje to za normální či nikoliv - a dokonce je také zcela jedno, co takový člověk jí. Dokud se tento stát chce říkat demokracie, nemůže vystavovat lidi ústrkům jen proto, co na ně donesla kapitalistická obdoba normalizační domovnice. Dokud tato společnost vědomě nezvolí duchovní smrt v nerozlišené stejnosti, zaprděnou nálevnu plnou skelných pohledů, bude vždy potřebovat ty, kdo vystupují z řady a mnohým jen proto připadají "zvláštní" a "divní". Často se mýlí a působí potíže. Jenže bez nich bychom shnili.

Alternativou potíží je definitivní vítězství maloměšťáka.

Vytisknout