BRITÁNIE:

Labouristé jen neprohráli - je to daleko horší

8. 5. 2015

Skotští labouristé dospěli k závěru, že separatistické nálady ve Skotsku jsou motivovány rozhořčením z ekonomického útlaku. Jenže většina novinářů, kteří se zabývali loňským referendem o skotské nezávislosti, si rychle uvědomila, že toto referendum bylo založeno na představě pozitivní totožnosti, na naprostém odmítnutí politiky škrtů, kterou Labouristická strana přijala, a v podstatě na určité formě plebejské národní levicovosti.

Labouristická strana na to neměla žádnou odpověď - dokonce odmítla ten problém vůbec uznat. Nový šéf Labouristické strany ve Skotsku Jim Murphy se pokusil nově definovat skotské labouristy jako mírně levicovou unionistickou stranu.

Když začneme zkoumat, jak silně byla ochromena volební podpora labouristů v Anglii, začne z toho být jasné, jak výrazně začala skotská dynamika ovlivňovat nerozhodné anglické volební okrsky.

V anglických volebních okrscích, dosud ovládaných labouristy, došlo ke kolapsu podpiry liberálních demokratů, k udržení podpory pro konzervativce a k vzrůstu podpory pro UKIP, která vždycky získala kolem 4000 - 5000 hlasů.

Zdá se, že většina liberálnědemokratických hlasů přešla ke konzervativcům a bylo to taktickou reakcí na varování konzervativního tisku, že když Angličané nebudou hlasovat pro konzervativce, vznikne labouristická vládní koalice se skotskými nacionalisty.

Co z toho vyplývá?

Labouristická strana v Anglii prosazovala férovost, menší škrty a ochranu státního zdravotnictví. Avšak obrovská podpora pro SNP ve Skotsku změnila předvolební debatu: začalo jít, jak argumentoval Cameron, o to, kdy dokáže utvořit nechaotickou a legitimní vládu v Británii.

Labouristická strana označila SNP za extremisty, jako je severoirská katolická strana bývalých teroristů Sinn Féin. Jakmile to učinila, ekonomická agenda Labouristické strany přestala být relevantní.

Takže když sloučíme všechny podrobnosti, co dostaneme?

Skotsko hlasovalo rozhodně pro stranu, která chce opustit Británii a která odmítá politiku škrtů. Skotsko přešlo k levici a podporuje sebevědomý, internacionalistický populismus.

Tím se dostala Labouristická strana do existenciální krize. Pokud měla zvítězit, potřebovala podporu z "postindustriální Británie": ze Skotska, z anglického severu, z Walesu a ze Skotska.

V Británii nyní existují dva sebevědomé politické směry a jeden nesebevědomý, nesmírně oslabený.

Skotský levicový sociální demokratismus je sebevědomý. Na bohatém anglickém jihu je konzervatismus Davida Camerona také sebevědomý. Labouristická strana už ale neví, jaký je její účel a cíl, ani neumí získat moc.

Bojuje ale ve starých válkách. Jenže třídní rozdělení už není hlavním problémem. Hlavním problémem je vznik skotského nacionalismu a obranná reakce, kterou to vyvolalo v Anglii. Labouristé se nyní snaží vrátit se k pravicovému myšlení Tonyho Blaira. Jak by ale blairovci dokázali získat zpět voliče, kteří přešli ke straně UKIP, je nejasné. V současnosti nemají labouristé žádnou ideologickou základnu ani žádnou koherenci.

Labouristé se nyní probouzení k něčemu daleko horšímu, než je jejich nynější prohra. Nedokázali vysvětlit svou porážku v roce 2010, nedokázali pochopit hluboké kořeny svého selhání ve Skotsku a nedokázali vytvořit intelektuální rozrůzněnost a odolnost, z nichž by mohla vyvstat nová řešení.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout