Jane's: Pro Rusko vojenské řešení ukrajinského konfliktu funguje

1. 3. 2015 / Karel Dolejší

Reuben F. Johnson ZDE shrnul pro IHS Jane's výsledky ukrajinsko-americké bezpečnostní konference v Dněpropetrovsku. Hlavní závěr zní: Pro ruskou stranu vojenské řešení ve formě "hybridní války" funguje.

Ukrajinské síly jsou výrazně znevýhodněny nejen co se týče kvality zbraní, ale také sofistikovanosti ruského postupu. Proto pokračující "hybridní válka" postupně přibližuje Rusko žádaným cílům.

Aktuálně je na Ukrajině 14 400 ruských vojáků pravidelných jednotek, které "vyztužují" nepravidelné oddíly o 29 300 příslušnících. Tyto jednotky jsou vybaveny nejnovějšími zbraněmi a mají k dispozici stovky kusů děl a raketometů. Na Krymu se nachází 29 400 ruských vojáků a dalších 55 800 jich je soustředěno kolem východní hranice Ukrajiny.

Ruské jednotky široce využívají prostředky REB, včetně výkonných mikrovlnných systémů, jimiž likvidují kromě ukrajinských také průzkumné prostředky OBSE. Tato zbraň roztaví elektronické vybavení průzkumného dronu a zničí jej.

Ruské jednotky REB, spojovací jednotky a další kapacity centrálního významu jsou typicky umisťovány v civilních objektech, takže je Ukrajinci nemohou napadnout bez masivních obětí mezi civilisty.

Pro tento typ operací se Rusko připravovalo patnáct let, součástí přípravy byly i manévry Zapad 2013, které také nacvičovaly příští operace proti Pobaltí.

Informační kampaň zahrnuje více jak 300 milionů dolarů věnovaných ročně pro anglickojazyčnou mediální síť RT a 100 milionů dolarů pro proruské "nevládní" organizace.

Celkově je ukrajinská armáda ve vážné nevýhodě, protože jí chybí řada položek nezbytných k vyrovnání nerovnováhy. Jmenovitě bezpečná pojítka, protitankové zbraně s tandemovou kumulativní hlavicí, protibaterijní radary, drony, schopnost shromažďovat informace z mnoha zdrojů v centralizovaných velitelských centrech, aby se Kyjev dostal dovnitř "rozhodovací smyčky" protistrany a byl rychlejší, shrnuje Johnson.

Jakkoliv zní závěry dněpropetrovské konference v porovnání s povinně optimistickými deklaracemi západních politiků ohledně "příměří" značně syrově, koncentrací na technickou stránku problému bylo opět dosaženo ještě příliš optimistického pohledu na probíhající konflikt. Předně je třeba říci, že ukrajinské velení není s to dostatečně rychle vyhodnocovat ani informace, které přicházejí z otevřených zdrojů, a adekvátně se rozhodovat v nezbytných lhůtách, takže představa, že by mu pomohla velkorysá velitelská centra, je zřejmě pochybená. Nejprve musí o operacích začít rozhodovat kvalifikovaný personál vychovaný nikoliv na sovětské, ale na americké či třeba německé nebo francouzské doktríně, poté se lze nadít lepších výsledků. Velitelská centra mohou pomoci teprve po splnění uvedené podmínky. A tu nelze splnit za měsíc nebo za dva, vyžádá si léta práce ve vojenském vzdělávání a generační výměnu.

Jinak řečeno cíl dosáhnout rychlejšího cyklu OODA na ukrajinské než na ruské straně je v průběhu konfliktu stěží dosažitelný, pokud vůbec. Realistické by bylo spíše soustředit pozornost na oblasti, kde lze dosáhnout rychlejších výsledků. Například vytvořit a správně spravovat dostatečně velké zálohy.

Další otázkou jsou politické limity západního angažmá. Již je zřejmé, že nejen západní média, ale i Kyjev je zásobován pouze cíleně degradovanými satelitními snímky ruských jednotek, "aby se Moskva nezlobila" ZDE. Jak reálné je tedy očekávat, že politici povolí dodávky nejnovějšího vybavení,třeba i neletálního? Šance na to se zatím nejeví jako příliš velké.

Na Ukrajině je nyní vzhledem k ročnímu období neobvykle teplo a sucho. Jestliže počasí vydrží, plné obnovení ofenzívních operací ruských jednotek lze očekávat již koncem března. Frekvence záškodnických útoků v zázemí ukazuje, že kromě Mariupolu by se příštím cílem mohl stát Charkov, klíčové centrum výroby zbraní pro ukrajinskou armádu. "Na ráně" je ovšem také pětasedmdesátitisícový Arťomovsk nepříliš vzdálený od bývalého "debalcevského kotle".

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.2. 2015