Akademická diskuse o médiích v ČR je banální, plochá, nezajímavá

Kvalita v české žurnalistice prostě být musí!

27. 2. 2015 / Bohumil Kartous

Máte pocit, že kvalita české žurnalistiky není kontroverzní téma? Jistě, stačí tomu řádně přizpůsobit podmínky. Fakulta sociálních věd UK uspořádala další ze série diskusí o médiích, tentokrát s názvem Kvalita v české žurnalistice. Diskuse se zúčastnili porotci a ocenění Novinářské ceny, kterou de jure pořádá Open Society Fund a de facto ji čeští žurnalisté udělují sami sobě: Lenka Svobodová (oceněná), Daniela Drtinová (oceněná), Štefan Hríb (porotce), Karel Hvížďala (porotce).

Organizátoři omezili diskurz o kvalitě české žurnalistiky velmi jednoduchým způsobem: kvalita je, když se novináři sami shodnou, že jsou kvalitní. Mezi hosty nebyl nikdo, kdo by měl jakoukoliv motivaci kvalitu žurnalistiky kritizovat. Tím pádem se vlastně nediskutovalo o tom, zda a proč kvalita chybí, ale o do slova a do písmene o ničem. Prohlášení plné truismů jako „je třeba být odvážný“ nebo „nepodléhat autocenzuře“ nebo „dobří se prosadí“, nářky na podmínky a naprostá neschopnost uchopit mediální krajinu v jejím celku byly nejtypičtějšími průvodci diskuse.

Etalonem kvality české žurnalistiky je podle diskutujících (a zjevně i podle přítomného publika) interview Daniely Drtinové, v níž se několikrát zeptala Michala Haška, zda byl na povolební schůzce se Zemanem. Daniela Drtinová vcelku bezelstně přiznala, že celé je to vlastně nedorozumění. ČT věděla, že má důkaz o tom, že schůzka proběhla, kolegové Daniely Drtinové hledali rozhovor s Milanem Chovancem, který schůzku potvrdil a moderátorka během celého rozhovoru pouze stále opakovala otázku, na kterou znala odpověď.

Jeden z porotců, Štefan Hríb, popsal svůj pohled na kvalitu žurnalistiky skutečně jednoduše: "Kritérium toho, co je dobré je, když vás to zaujme. Na to není třeba nějakých kritérií." Nu, zajímavý může být i článek o dvouhlavém teleti. Co bylo zajímavého na tom, že Drtinová věděla, že Hašek lže, a tedy mu stále vracela tutéž otázku, ujišťovaná z newsroomu o tom, že důkaz najdou? Jak lze vyvrátit vlastní vnímání kvality české žurnalistiky, lapidárně vyjádřil Karel Hvížďala: "Drzost to byla od pana Haška, od paní Drtinové to byl normální výkon." Neměl tedy cenu dostat Michal Hašek? Daniela Drtinová však nakonec našla to podstatné, co z jejího interview dělá okamžik radikálně otáčející kormidlem historie: "Kdyby se věci odehrály podle scénáře schůzky a ČR neměla prozápadního premiéra, byli bychom někde jinde,“ prohlásila s vážnou tváří.

Zoufalství českých moderátorů, kteří nepochopili, že jejich práce není exhibovat a utvrzovat o vlastní nevědomosti, ale objasnit divákům nebo posluchačům téma, mimoděk vyjádřila moderátorka diskuse Alice Němcová Tejkalová, překvapivě vedoucí Mediálního institut FSV UK: "Byla jsem připravena na to, že když se tu sejdou čtyři novináři, kteří se zabývají rozhovory, nedostanu se ke slovu."

Kvalita českých novinářů, jak v diskusi zaznělo, možná také souvisí s tím, že tu není nikdo, kdo by ji reálně posuzoval. Na otázku "Stane se Syndikát novinářů ČR silnou oborovou organizací?" odpověděla z publika členka zcela impotentní Etické komise syndikátu Barbora Osvaldová vysloveně tragikomicky: "Musí". Jako byste se ptali umírajícího v agónii, jestli bude dál žít a on na to odpověděl stejně. Naivní? Spíš okázale hloupé. Není nic politováníhodnějšího, než si takhle veřejně lhát do kapsy.

Debata se pochopitelně svezla k tomu, jak je hrozné, že česká a slovenská média kupují oligarchové (Penta na Slovensku, Babiš v Česku; zajímavé je, že se stále mluví jen o Babišovi). Jakoby mediální krajina a její úroveň byla závislá pouze na těchto mediálních titulech. Karel Hvížďala (ne)překvapil tvrzením, že třeba kvalita MF Dnes utrpěla, když už její komentáře nepíší pánové Steigerwald a Komárek. Tentýž Komárek, který nyní zastupuje hnutí ANO ve sněmovně, kde dokazuje, že je stejně špatný politik jako byl komentátor. Moderátorka diskuse poté vyjádřila přesvědčení, že by asi nevadilo, kdyby se počet titulů zredukoval, nicméně zároveň projevila starost o to, co se stane s těmi zaměstnanci...

Mám velmi silný dojem, že čeští novináři ještě nevybředli z iluze, že dělají něco podstatného. Expertní diskuse jim v tom zjevně nepomohou, protože nejsou expertní a jediné, co jim dodává nádech akademického, je ona půda pod nimi. Novinářům se na těchto diskusích dostává jen setrvalého a vzájemného poplácávání po ramenou, vzájemného ujišťování, že za problémy mohou jiní (oligarchové) a pak už jen jakéhosi nekritického ticha. Jak tedy mohou pochopit, že to je jinak? Podivnou diskusi zakončil Štefan Hríb tvrzením, že když je někdo z novinářů dobrý, tak si ho nakonec někdo všimne a prosadí se. V jakém neuvěřitelném mediálním světě to pan Hríb žije? No přece na Slovensku…

 

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.2. 2015