Mezivládní panel pro klimatické změny:

Emise uhlíku musejí do roku 2100 úplně skončit

2. 11. 2014

Dosud nejvýznamnější zhodnocení globálního oteplování varuje, že emise uhlíku musejí být bezodkladně ostře sníženy, avšak Mezivládní panel pro klimatické změny OSN zdůrazňuje, že realizovatelná řešení jsou k dispozici

Globální oteplování způsobí "vážné, rozsáhlé a nezvratitelné změny" na lidi i na přírodu, pokud nebudou emise uhlíku rychle o radikálně sníženy, varuje Mezivládní panel pro klimatické změny ve své dosud nejdůležitější analýze globálního oteplování.

Drsně formulovaná zpráva poukazuje na to, že globální oteplování už zvýšilo riziko vážných veder a dalšího typu extremního počasí. Zpráva varuje, že se situace bude dále zhoršovat a bude docházet k nedostatku potravin a k násilným konfliktům. Zpráva však dodává, že způsoby, jak se vyhnout nebezpečnému globálnímu oteplování, jsou k dispozici a nejsou finančně nezvládnutelné.

Zpráva, kterou Mezivládní panel pro klimatické změny vydal v Kodani v neděli, je dílem tisíců vědců a byla schválena po vyjednávání všemi vládami všech zemí světa. Zpráva poukazuje na to, že emise uhlíku budou muset klesnout na nuli a že globální chudobu bude možno odstranit teprve zastavením globálního oteplování. Zpráva tako varuje, že emise uhlíku ze spalování uhlí, ropy a plynu, v současnosti stoupají na rekordní úroveň a neklesají.

V září se sešlo v OSN v New Yorku 120 šéfů států, zatímco taam statisíce demonstrantů demostrovalo a požadovaly razantní akce.

Nová zpráva Mezivládní panel pro klimatické změny staví na předchozích zprávách. Poukazuje na to, že globální oteplování je nesporné, že role lidstva v tom, že ho způsobuje, je jasná a že mnoho z dopadů globálního oteplování potrvá stovky až tisíce let, i pokud bude nyní zastaven růst teploty naší planety.

Emise uhlíku budou muset od 2020 klesat - což je nesmírně složitý úkol - až na nulu koncem tohoto století.

Země bude muset investovat do nízkouhlíkové elektřiny a zefektivnění užívání energie do roku 2030 několik stovek miliard dolarů ročně. Odklad snížení podstatných emisí uhlíku až do roku 2030 by vedl k zvýšení nákladů až o padesát procent.

Avšak opatření proti emisím uhlíku omezi hospodářský růst jen naprosto minimálně a možná povede i ke zvýšení růstu, protože dojde k snížení míry poškozování lidského zdraví snížením znečištění vzduchu.

Významným nástrojem musí být technologie zachycování uhlíku a jeho ukládání pod zemí. Opuštění jaderné energetiky ve prospěch větrné či sluneční energie by zvýšilo náklady na snižování emisí pouze o 6-7 procent. Důležité budou i změny lidského chování, například konzumace menšího množství masa.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.10. 2014