Papež František to nepochopil

30. 10. 2014 / Daniel Rejman

Počátkem padesátých let se tento kněz-vědec po návratu z Říma do Belgie studentům jevil velmi rozladěn. Důvod rozladění byl pro mnohé překvapivý - nadšení papeže Pia XII. prvotním atomem. Papež tehdy ve svém proslovu neváhal spojit prvotní atom se stvořením světa dle Starého zákona. A o několik dekád později se o to pokouší i papež současný. Lemaîtra tehdy taková "pocta" vyvedla z míry vlastně dvojím způsobem. Byl přesvědčen, že vědecký a náboženský přístup ke skutečnosti jsou natolik odlišné, že je nelze slučovat. Navíc byl jakožto kněz a vědec velmi často osočován z podjatosti při formulování své hypotézy a komentář papeže mu jeho situaci vůbec neulehčoval.

Pokud hovoříme o stvoření, jedná se o termín filozofický či teologický a nelze jej vpašovat do tvrdých přírodních věd jako je například astrofyzika. Fyzikové mohou hovořit o počátku vesmíru, nikoliv o stvoření. Slovníky těchto dvojích přístupů k poznání se zkrátka musí lišit. Papež František, podobně jako jeho předchůdci, svým výrokem: "Velký třesk, který dnes považujeme za počátek našeho světa, není v rozporu se zásahem Boha stvořitele, ale naopak jej vyžaduje." bohužel prokázal spíše medvědí službu jak duchovním, tak přírodním vědcům. Nejde ani tak o to, zda je výrok pravdivý nebo ne, jde o to, že slučuje neslučitelné přístupy k poznání, třebaže v dobré víře.

Františkův dlouhodobý apel na chudobu a skromnost je snahou velmi šlechetnou. U jeho předchůdce Benedikta XVI. taková snaha tolik patrná nebyla. Je třeba si ovšem přiznat, že Benedikt XVI., jenž strávil značnou část svého života na univerzitách, by se výše zmíněného přešlapu nedopustil. Takto jednoduše smíchat vědu a víru je bohužel příliš prvoplánové.

Zdroj k citaci: ZDE

Vytisknout