Proč roste význam Baltského moře pro Rusko

31. 10. 2014

Lov na ponorku ve Stockholmském souostroví skončil a znova můžeme prohlásit, že zde byly pouze indikace aktivity pod vodou. Současně jsme slyšeli, mezi jiným z Finska, že Rusko nedávno vystupňovalo vojenské aktivity. Analytici tvrdí, že studená válka se vrátila a používají srovnání se sovětskou érou. V této analýze se chci zaměřit na důležitý fakt, že i proslulí výzkumníci v oboru analýzy konfliktů nedoceňují téma ruského vývozu ropy, napsal profesor Uppsalské univerzity Kjell Aleklett.

V srpnu 2012 americká Energy Information Administration (EIA) vydala zprávu s názvem "Hrdla světové přepravy ropy" (World Oil Transit Chokepoints). Poprvé svět učinil zkušenost, jak důležitá taková hrdla mohou být, během suezských krizí v letech 1956 a 1967. Značná část exportů ropy do Evropy procházela Suezským průplavem. Dnes existuje několik dalších takových hrdel pro ropu a skutečnost, že polovina ropy vytěžené ve světě je následně přepravována loděmi, znamená, že význam těchto hrdel jen roste.

Nejdůležitějším hrdlem je Hormuzský průliv, výstup z Perského zálivu, přes nějž prochází takřka veškerá ropa exportovaná z Blízkého východu. Průliv hlídá americké námořnictvo ze základny v Bahrajnu. Téměř stejně významný je Molucký průliv, přes který prochází takřka veškerá ropa a zkapalněný zemní plyn směřující do Číny, Japonska a dalších asijských států. Spojené státy nepřetržitě hlídají tento průliv letadlovou lodí. Letadlová loď, kterou Čína renovovala, bude nejpravděpodobněji také dlouhodobě pobývat v Moluckém průlivu. Skutečnost, že Čína plánuje postavit plynovod z Barmy do Číny tak, aby její importy ropy nemusely procházet přes tento průliv, znova ukazuje, že hrdla jsou v rámci přepravy ropy strategicky významná.

Pokud jde o objemy ropy přepravované těmito hrdly, ty které procházejí přes Suezský průplav a ruské ropné exporty přes Černé moře a Istanbul sdílejí společně třetí místo. Pro Rusko existuje alternativní přístav pro ropný export a tím je Sankt Petěrburg. Rusové postavili nový, moderní exportní přístav v Primorsku - a to znamená, že ropné exporty procházející přes Baltské moře rostou. Hrdlo mezi Švédskem a Dánskem, Dánská úžina, se nyní stalo třetím nejdůležitějším hrdlem globálních exportů ropy a tyto exporty se v posledních letech zvyšují. Pokud také vezmeme v úvahu nový plynovod z Ruska do Německa a plánované importy zkapalněného zemního plynu do Pobaltí, můžeme jistě chápat, že Baltské moře kdysi ovládané Švédskem se stalo jednou ze strategicky nejdůležitějších lokací na světě.

Pokud tohle víme, nemůže překvapovat, že Rusko provádí vojenské manévry v Baltském moři a že export ropy nepřetržitě monitorují proudové vojenské letouny. Můžeme pouze studovat, jak důležité je pro USA monitorovat jiná hrdla globálního exportu ropy.

Pokud jde o hrdla, americká EIA napsala, "Jsou kritickou částí globální energetické bezpečnosti kvůli velkému objemu ropy obchodované prostřednictvím těchto těsných úžin". Pokud jde o Dánskou úžinu, píše, "Dánská úžina se stává stále významnější cestou ruských exportů ropy do Evropy".

Můžeme očekávat, že aktivity NATO v této oblasti porostou a ruská základna v Kaliningradu bude rozšířena. Politici, kteří očekávali, že Švédsko bude moci snížit výdaje na obranu, protože jsme žili v klidném koutě světa, to budou muset přehodnotit. Existuje nový důvod pro vládu, aby zahájila šetření ohledně švédského členství v NATO, nebo alternativně výrazně zvýšila výdaje na švédské obranné síly.

Podrobnosti ve švédštině: ZDE

Ruská zahraniční politika | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.10. 2014