Vrbětice a odborná úroveň novinářské obce

31. 10. 2014

Tak obec novinářská už ví, co bylo v explodujícím skladu ve Vrběticích. Rakety středního doletu, a na Nově jsou si jisti i typem ! A co dohoda z Rejkjavíku, co likvidace zbraní v Sary-Ozek, co pravidelné inspekce? Pražská kavárna značně podcenila Spojené státy , které si v době likvidace přepočetly podobné zbraně do posledního kousku, píše Jiří Kouba. Nejen to, stačí návštěva Wikipedie, a pokud někdo chce echt důvěryhodné zdroje, tak u nás palba.cz, valka,cz , v zahraničí Jane's , aby se v hlavičkách ujasnilo, že

1) střední dolet u raket země-země (surface-to-surface) počítali Američané 500-5000 km, Rusové 1000-5000 km.

2) podobné rakety nebyly nikdy v držení ČSLA , natolik SSSR svým spojencům nedůvěřoval. Ve svých nejlepších letech dostřelila ČSLA raketami SS-23 400 km .

3) kdyby si někdo na zahradě nebo ve skladu sušil toho mytického drobečka SS-20 o rozměrech kontejneru 18x2 m , směs kaučuků a chloristanů tvořících pevné palivo by byla touhle dobou natolik nestabilní, že vziklé efekty by Vrbětice poněkud překonaly.

4) a jak by ho vůbec získal ?

Možná by si místní šiřitelné národních mýtů a možná i poplašných zpráv mohli zajet do tuším Muzea ozbrojených sil v Moskvě (tam ale nepojedou už z principu), takže aspoň na jeho stránky a podívat se, jak taková SS-20 vypadala. Snad pochopí, že jen opravdu špatný a dokonale netechnicky založený pozorovatel si ji mohl splést se Scudem , o který se v dávných dobách ČSLA skutečně starala (ne pyšnila, nebylo na co). Pravda, měli společného výrobce, ale to má pračka a mixér často taky. Jo a vozily se na takovém náklaďáku, že, jeden měl nápravy 4 a druhý 6 , jedna byla v kontejneru a druhá odkrytá na kolébce, ale to je detail.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 31.10. 2014